Nechává Západ Afghánce na holičkách? Plánované stažení vojáků budí obavy z návratu Tálibánu

„Nastal čas, aby se američtí vojáci vrátili domů.“ S těmito slovy prezident Joe Biden ve středu oznámil stažení amerických sil z Afghánistánu, ke kterému se v květnu připojí i vojáci ostatních aliančních zemí. Podle řady odborníků ale země není na odchod NATO připravená. „Necháváme Afghánistán na holičkách a mám strach, že se tam budeme muset vrátit,“ varuje pro iROZHLAS.cz bývalý šéf civilního provinčního týmu v provincii Lógar Václav Pecha.

Analýza Kábul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americké jednotky v afghánské provincii Logar na archivním snímku ze srpna 2018.

Americké jednotky v afghánské provincii Logar na archivním snímku ze srpna 2018. | Foto: Omar Sobhani | Zdroj: Reuters

„Je načase ukončit nejdelší americkou válku… Jsem čtvrtým prezidentem Spojených států, který velí americkým vojákům v Afghánistánu. Byli to dva republikáni a dva demokraté a já nepředám tuto odpovědnost pátému,“ uvedl ve středečním prohlášení šéf Bílého domu Joe Biden.

‚Nastal čas, aby odešli domů.‘ Američtí vojáci z Afghánistánu odejdou k 11. září

Číst článek

Spojené státy, které mají v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, začnou společně se svými spojenci stahovat své síly 1. května. Poslední jednotky mají 38milionovou zemi opustit k 11. září, tedy v den 20letého výročí teroristických útoků na New York a Washington, které stály na počátku války proti teroru.

Odchod americké armády z Afghánistánu byl velkým politickým tématem už za minulých prezidentů včetně demokrata Baracka Obamy, za jehož administrativy stahování vojáků ze zahraničí ostatně začalo. I jeho republikánský nástupce Donald Trump často hovořil o nutnosti skončit „nekonečné války“ a už před nástupem do Bílého domu přislíbil, že se za jeho vlády vojenské mise omezí.

Loni v únoru pak Trumpova administrativa uzavřela mírovou dohodu s radikálním hnutím Tálibán, v níž se zavázala k odchodu amerických vojáků do konce letošního dubna. Výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Vždy jsme říkali, že samostatně nebudeme nic podnikat a otázku afghánské mise musíme řešit kolektivně. Dnešní alianční dohodu respektujeme a jsme připraveni stáhnout i české vojáky. Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc a jsme nadále připraveni bojovat proti terorismu.

21:14 – 14. 04. 2021

9 67

Z tohoto pohledu tedy nejde o nečekaný krok, středeční Bidenovo prohlášení přesto vyvolalo překvapení i kritiku některých pozorovatelů a bezpečnostních analytiků, kteří odchod z Afghánistánu považují za chybu.

Ostatně i šéf NATO Jens Stoltenberg ve středu připustil, že se mírový proces v Afghánistánu nevyvíjí zcela podle představ Západu a odchod vojsk není zárukou pozitivního vývoje v zemi. Alianční státy, které mají v rámci výcvikové mise v Afghánistánu necelých 10 tisíc vojáků, podle něj stály před velkým dilematem, nestabilní zemi ale opustí spolu s Američany.

Poslední Trumpův záchvěv v úřadu? Urychlené stažení vojáků vyvolává obavy o osud Afghánistánu

Číst článek

Jako „nešťastný krok“ vnímá stažení aliančních jednotek také Václav Pecha, který v roce 2008 zakládal a vedl civilní část prvního českého provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar.

Upínat konečný odchod z Afghánistánu právě k 20letému výročí teroristických útoků pak považuje za „vyloženě nehezké vůči těm, co ve World Trade Center v roce 2001 zemřeli“.

„Musím říct, že mě to zaskočilo, a to z mnoha důvodů. Amerika samozřejmě nemůže zůstat v Afghánistánu napořád, od Bidena jsem ale čekal, že tam zůstaneme déle – tím myslím Západ a NATO. Strávili jsme v zemi dlouhou dobu, vydali na to hrozně moc materiální i lidské energie a najednou vznikne vakuum. Myslím, že to je trochu podraz na běžné Afghánce, kteří pomáhali spojencům a všem ostatním humanitárním organizacím podílejícím se na obnově Afghánistánu,“ říká Pecha pro iROZHLAS.cz.

České vozidlo odolné proti výbuchu min (MRAP) v Afghánistánu | Zdroj: Armáda ČR

Tálibán získá kuráž

Zatímco šéf NATO neskrýval obavy z dalšího vývoje v zemi, afghánský prezident Ašraf Ghaní k plánovanému odchodu amerických a aliančních vojsk prohlásil, že bezpečnostní síly jsou plně schopné bránit svůj lid a svou zemi. O tom ale Pecha pochybuje.

Střelci ve východním Afghánistánu zabili televizní moderátorku. Bojovala za práva žen a dětí

Číst článek

„Z politického hlediska samozřejmě bude stažení sil vnímáno jako prohra. Tálibánu to dodá kuráž a bude se dál snažit vytlačovat vládu z dalších a dalších míst, jako už se to poslední dva roky děje. Podle mého tak necháváme Afghánistán na holičkách a mám strach, že se tam budeme muset v určitý moment vrátit,“ varuje Pecha, který po návratu z Afghánistánu několik let školil americké diplomaty a připravoval je na to, co je může v krizových zónách potkat.

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se totiž navzdory mírovým jednáním afghánské vlády se zástupci Tálibánu zhoršuje. Útokům na koaliční jednotky se radikální islamistické hnutí sice v posledních měsících vyhýbá, válka proti vládě v Kábulu ale trvá, což odnáší především civilní obyvatelstvo.

Ukazuje to i středeční zpráva asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA), podle které bylo při střetech mezi vládními silami a protivládními skupinami za první tři měsíce letošního roku zabito nebo zraněno téměř 1800 civilistů, to je o 29 procent více než ve stejném období loňského roku. Za více než 43 procent těchto obětí je přitom odpovědný právě Tálibán.

Zatímco tak rozhovory mezi afghánskou vládou a Tálibánem váznou, násilí v zemi nabírá na obrátkách. Podle listu The Wall Street Journal navíc rozhodnutí o stažení vojáků zasadí skomírajícím jednáním další ránu a sebere afghánské vládě poslední páku, kterou při rozhovorech s Tálibánem má.

Analytik: Útok na jaderné zařízení Íránu ukazuje sílu Izraele. ‚Přestřelky‘ ale ohrožují dohodu se Západem

Číst článek

Podle Pechy by proto bylo namístě dál pokračovat v tréninku a vyzbrojování afghánských policejních a vojenských sil. Afghánistán totiž stále není v takové situaci a kondici, aby byl schopný bránit se sílícím útokům, především ze strany Tálibánu.

„Byl bych pro pokračování RSM (Resolute Support Mission neboli Operace Rozhodná podpora je název vojenské mise NATO v Afghánistánu, která s využitím vojáků a specialistů provádí v zemi výcvik, poradenství a podporu – pozn. red.) a nestanovoval bych pro odchod ze země pevná data. Místo toho by mělo být řečeno: ‚Odejdeme až v momentě, kdy budeme mít jistotu, že Afghánistán je schopen vést většinu boje sám.‘ Teď si ale nemyslím, že je ten správný čas,“ nastiňuje ideální průběh stažení sil pro iROZHLAS.cz.

Už nyní Tálibán kontroluje větší území než kdykoli za poslední dvě dekády. Americké zpravodajské služby navíc koncem března varovaly, že pokud koaliční síly zemi opustí ještě před dosažením dohody o rozdělení moci mezi válčícími stranami, hnutí Tálibán může během dvou až tří let obsadit většinu Afghánistánu. Takový scénář by přitom otevřel dveře organizaci Al-Káida a umožnil jí obnovit své postavení v Afghánistánu, napsal koncem minulého měsíce deník The New York Times.

„Už před dvaceti lety Tálibán říkal, že Západ má hodiny, ale oni mají čas. Počkají si tedy, až opravdu zmizíme, pak budou volat, že zvítězili, a začnou naplňovat to, co avizují. Samozřejmě to ale nebude hned – Kábul nedobudou v květnu ani v září,“ podotýká Pecha.

Obavy z budoucnosti

Strach z návratu Tálibánu k moci ostatně sdílí i značná část afghánské populace. Podle britského deníku The Guardian se obavy šíří hlavně mezi ženami, kterým zahraniční intervence přinesla mimo jiné i zrušení zákazu vzdělávání uplatňovaného Tálibánem až do jeho pádu v roce 2001. Těmto výdobytkům by ale vláda islamistů mohla učinit přítrž.

Těžký osud afghánských žen. V zemi Tálibánu bojují osamocené matky o přežití

Číst článek

„S Tálibánem nás čekají hrozné dny. Bojím se, že nás nenechají opouštět dům, natož pak dělat to, co dělám teď,“ svěřuje se studentka univerzity v Herátu Basíra Hajdaríová, která by ráda dostudovala a nastoupila do práce, její plány se ale ocitají v ohrožení.

Radikální hnutí sice tvrdí, že bude v otázce vzdělávání žen flexibilnější, Hajdaríová ale v úplnou změnu postoje nevěří. Může jen doufat v kompromis. „Pokud by jim připadalo společné vzdělávání chlapců a dívek problematické, jsem připravena studovat v dívčí třídě,“ dodává.

Podobné obavy sdílí 17letá studentka střední školy v Kábulu, která promluvila s deníkem The New York Times. Pokud totiž Tálibán převezme vládu, přijde podle svých slov o vlastní identitu. „Narodila jsem se v roce 2004 a vůbec netuším, čeho se Tálibán dopouštěl na ženách, vím ale, že měly všechno zakázané,“ říká pro americký deník, kterému se s obavami z budoucnosti svěřili i další Afghánci.

Jeden z tamních farmářů se například ptá, jestli bude jeho sad s granátovými jablky v budoucnu plný min, afghánský voják se zase obává toho, že ho boj s radikály čeká už celý život. Všechny přitom zajímá jedno: co s nimi bude, až odejdou Američané? To nikdo neví, jisté ale není ani to, že se Tálibán moci skutečně ujme.

Z lovecké chaty do lázní. Archivy odkryly misi StB, která v Krušných horách ukrývala afghánského prezidenta

Číst článek

Na možnou ztrátu všeho, co země za poslední dvě dekády dosáhla, nicméně upozorňuje i Václav Pecha. „Za těch 20 let došlo k neuvěřitelnému posunu. My Češi jsme v Lógaru stavěli školy, kliniky, během posledních 20 let došlo k obrovskému nárůstu možností v oblasti vzdělávání, a to nejen dívek. Společnost je vakcinovaná a má lepší přístup ke zdravotnictví. To jsou všechno věci, které podle mě budou erodovat,“ podotýká Čech, který se situací ve středoasijské zemi dlouhodobě zabývá.

Jedním z hlavních argumentů pro opuštění Afghánistánu, kde Spojené státy operují už od října 2001, jsou především obrovské finanční náklady. Podle agentury Reuters už Američané za válku v Afghánistánu zaplatili víc než dva biliony dolarů, tedy zhruba 43,3 bilionu korun.

Bývalý vedoucí provinčního týmu v Lógaru nicméně tvrdí, že „neuvěřitelné“ finanční prostředky na posílení afghánských bezpečnostních složek bude Západ vydávat i po svém odchodu ze země. „Západ platí zhruba 70 procent fungování afghánské armády a policie. To ale bude muset dělat, i když odejde. Myslím si proto, že by bylo dobré tam zůstat a pomáhat než se tam za nějakých pět let opět vracet,“ říká Pecha.

Na závěr dodává, že by bylo dobré vojáky v zemi ponechat i kvůli nestabilnímu Pákistánu, se kterým země sdílí více než 2600 kilometrů dlouhou hranici. Po stažení amerických vojáků se totiž Pákistán „bude opět cítit pevný v kramflecích a dál podporovat Tálibán, ačkoliv tvrdí, že to nedělá“.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme