Financování terorismu, výroba drog, korupce. Americká armáda prohrává válku s opiem v Afghánistánu
Navzdory tomu, že americká armáda od roku 2001 každý den investuje v Afghánistánu 1,5 milionu dolarů (téměř 34,75 milionu korun) do „války s opiem“, jednoznačně prohrává. Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu se od invaze spojenců do země objem půdy, na které se pěstuje mák pro výrobu drog, zvýšil téměř 4,5násobně. Nepomohla ani operace s názvem Iron Tempest, při které americké letectvo bombardovalo laboratoře, informuje server BBC.
Pěstování opia, respektive máku, ze kterého se opium získává, je v Afghánistánu nezákonné a trestá se smrtí. Přesto reportér BBC našel pole s makovicemi pouhou půl hodinu cesty od největšího města v severním Afghánistánu Mazáre Šeríf. Nikdo se ani nesnažil zamaskovat, pro jaký účel je mák pěstován.
Tisíce Afghánců sklízí maková pole. I díky OSN ale produkce opia klesá
Číst článek
Pět nebo šest mužů seškrabovalo srpkovitými nástroji lepkavý opiový latex z makovic. Na všechny dával pozor muž s útočnou puškou AK-47 (známější jako kalašnikov). „Nebojte se ho. To je místní policista,“ uklidňoval jeden z farmářů reportéra.
Boj proti opiu je pro Spojené státy důležitý hned z několika důvodů. Obchod s heroinem, který se z opia vyrábí stejně jako morfium, slouží k financování nejen bývalého afghánského vládního hnutí Tálibánu, ale také teroristických organizací Islámský stát a Al-Káida. Podle BBC se také kvůli opiu rozšiřuje v Afghánistánu korupce. A v neposlední řadě jde také o drogy samotné.
Afghánistán je největším producentem opia na světě. Podle americké armády je až 90 procent heroinu po celém světě vyrobeno z afghánského opia. Až 95 evropského a 90 procent kanadského trhu ovládá heroin právě z asijské země.
Možná trochu překvapivě ale „afghánský heroin“ tvoří na americkém trhu jen zlomek nabídky. Podle Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) většina heroinu v USA pochází z Mexika a Jižní Ameriky. Pokud ale bude produkce v Afghánistánu dál růst, mohla by cena heroinu klesnout a produkt z Asie by se mohl stát dostupnější i pro Američany.
Iron Tempest
Produkce opia v Afghánistánu neustále roste, čemuž napomáhá i přivírání očí místních policistů nad zakázaným pěstováním máku. Zatímco ještě v říjnu 2001 se mák pěstoval celkem na 74 000 hektarech, v roce 2017 už to podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu bylo na 328 000 hektarech.
Aby tento trend zastavila a zároveň zasadila úder hnutí Tálibán, přišla americká armáda v listopadu roku 2017 s operací Iron Tempest (Železná bouře). „Zasáhneme Tálibán tam, kde je to bude bolet, což jsou jejich finance,“ řekl tehdejší velitel vojsk USA a NATO v Afghánistánu generál John Nicholson.
Cílem operace bylo pomocí strategických bombardérů B-52, neviditelných stíhaček F-22 Raptor, raketometů M142 HIMARS a dalších moderních zbraní zničit laboratoře a celou infrastrukturu související s produkcí heroinu. Obchod s ním totiž tvoří zhruba 60 procent příjmů Tálibánu. Celkem jde podle BBC až o 200 milionů dolarů ročně. Jejich výpadek by tak způsobil hnutí vážné potíže. Američtí plánovači podobnou strategii použili nedávno v Sýrii, kde americká letadla ničila ropný průmysl Islámského státu.
Americké letectvo v rámci operace provedlo na 200 náletů. Záběry z řady z nich velení zveřejnilo na internetu. Zpočátku armáda hodnotila útoky jako úspěšné.
Neúspěch
Podle nejnovější studie London School of Economics byla ale mise neúspěšná. Brit David Mansfield, který se problémem opia v Afghánistánu zabývá už 20 let, tvrdí, že operace neměla žádný vliv na obchod s drogami. Při pohledu na záběry z útoků si podle BBC prý často říkal, co vlastně Američané bombardují.
Výroba heroinu v Afghánistánu podle něj vypadá jinak, než si lidé na Západě představují. Nejde o žádné muže v bílých pláštích s Bunsenovými kahany. K výrobě dochází v běžných domech nebo venku, protože výpary z výroby heroinu jsou toxické.
Mansfield dodává, že místo, kde dochází k výrobě heroinu nebo morfinu, nelze ukrýt. Poblíž by totiž měly být ropné barely, palivo na oheň – uhlí, dřevo nebo benzín –, sudy s chemikáliemi a řady ohnišť. Na záběrech z bombardování ale nic takového vidět není.
Na základě porovnání satelitních snímků a rozhovorů s farmáři přímo v Afghánistánu později došel doktor Mansfield k tomu, že informace amerických tajných služeb, na základě kterých letectvo provádělo útoky, byly sice správné, ale často staré. V době útoku už na místech k žádné činnosti související s výrobou drog nedocházelo. Jednoduchost výroby v afghánském podání totiž umožňuje často měnit umístění laboratoří.
Třináct let byli vězněni v Guantánamu. Nyní pět vůdců Tálibánu jedná s USA o Afghánistánu
Číst článek
Postupně kritika operace sílila. Tajemnice pro letectvo na americkém ministerstvu obrany Heather Wilsonová se pozastavovala nad cenou mise. Například provoz stíhačky F-22 totiž podle ní stojí 35 000 dolarů za hodinu (asi 800 000 korun). V srpnu 2018 generál Jeffrey Harrigian, velitel amerických vzdušných sil v Dauhá, konstatoval, že použitá taktika v Afghánistánu „nefunguje tak dobře, jako fungovala v Sýrii“.
2. září 2018 nahradil generála Nicholsona současný velitel vojsk NATO a USA v Afghánistánu Austin Millar. Tím prakticky skončila operace Iron Tempest. Millar totiž prosazuje tvrdší postup. „Proč bombardovat laboratoře na výrobu drog, když můžeme zabíjet bojovníky Tálibánu? Zjistili jsme, že je to mnohem efektivnější,“ řekl velitel BBC.
Současná situace
Podle zprávy zveřejněné Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu by se mohlo zdát, že operace nějaký efekt měla, protože se v roce 2018 zmenšil objem půdy, na které je pěstováno opium, z 328 na 263 tisíc hektarů. Skutečnými důvody jsou ale sucho na severu země a nízké ceny heroinu po rekordní sklizni roku 2017.
Opium ale i nadále tvoří třetinu HDP Afghánistánu. Celý opiový průmysl zaměstnává na plný úvazek 600 000 lidí po celé zemi. A to vše navzdory téměř devíti miliardám dolarů (asi 208 miliardám korun), které americká armáda od října 2001 investovala do boje s opiem.
