Schůze po šesti letech. Afghánská Velká rada vyzvala k trvalému příměří v zemi, Tálibán hned odmítl
Afghánská Velká rada (Lója džirga), která sdružuje kmenové stařešiny, politické a náboženské vůdce země, v pátek vyzvala afghánskou vládu a povstalecké hnutí Tálibán k „okamžitému a trvalému“ příměří. Klid zbraní by měly obě znepřátelené strany začít dodržovat s nástupem blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu. Tálibán nabídku obratem odmítl.
Výzva k míru vyplývá z prohlášení, které bylo vydáno na závěr zasedání, jež se konalo tento týden v Kábulu. Toho se zúčastnilo přes 3000 delegátů, včetně prezidenta Ašrafa Ghaního.
Financování terorismu, výroba drog, korupce. Americká armáda prohrává válku s opiem v Afghánistánu
Číst článek
„Aby respektovaly vůli většiny afghánského lidu, musí afghánská vláda a hnutí Tálibán vyhlásit a dodržovat okamžité a trvalé příměří od prvního dne ramadánu,“ píše se v prohlášení. Pro začátek ramadánu je rozhodující, kdy se na obloze objeví první srpek nového měsíce, což se očekává v neděli nebo v pondělí.
Tálibán nabídku klidu zbraní odmítl a naopak obvinil členy Velké rady, že straní afghánské vládě. V prohlášení citovaném agenturou AFP hnutí lakonicky uvedlo, že „mudžahedíni se během ramadánu i po něm pokusí nezpůsobovat ztráty civilnímu obyvatelstvu“.
Afghánská Velká rada je svolávána, je-li třeba rozhodnout o otázkách mimořádně závažných pro stát. Cílem nynějšího zasedání Velké rady, prvního od roku 2013, bylo dohodnout se na společném postoji k mírovým rozhovorům s povstaleckým hnutím Tálibán.
Třináct let byli vězněni v Guantánamu. Nyní pět vůdců Tálibánu jedná s USA o Afghánistánu
Číst článek
‚Afghánci chtějí mír‘
Některé vlivné osobnosti, například premiér Abdulláh Abdulláh či exprezident Hamíd Karzáí, ale schůzku bojkotovaly s tím, že jde pouze o snahu Ghaního posílit své postavení před podzimními prezidentskými volbami.
Prezident Ghaní při pátečním závěrečném ceremoniálu prohlásil, že poselství z pětidenního shromáždění v Kábulu je jasné: „Afghánci chtějí mír.“ Nabídl příměří, ale pouze v případě, že nebude dodržováno jednostranně. Prezident rovněž slíbil propustit před začátkem ramadánu 175 vězňů z řad Tálibánu.
Islamistické hnutí Tálibán jedná o podmínkách ukončení občanské války se Spojenými státy, odmítá ale zatím mluvit přímo s afghánskou vládou, kterou považuje za loutkový režim v područí USA. Také pozvání na zasedání Velké rady Tálibán odmítl.
OSN: Afghánští a mezinárodní vojáci letos zabili více civilistů než Tálibán a další povstalci
Číst článek
Šesté kolo rozhovorů mezi americkou delegací vedenou zvláštním vyslancem pro Afghánistán Zalmayem Khalilzadem a představiteli Tálibánu se nyní koná v katarském Dauhá.
Stažení amerických vojáků
V mírové dohodě by mělo být zakotveno stažení amerických vojáků z afghánského území výměnou za záruku Tálibánu, že už nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát (IS). To bylo původním důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington.
„Zdůraznil jsem Tálibánu, že afghánský lid, který tvoří jejich bratři a sestry, si přeje konec této války. Je načase složit zbraně, ukončit násilí a nastolit mír,“ napsal v pátek na twitteru americký vyslanec Khalilzad, který je afghánského původu.
Americký zvláštní vyslanec „by měl zapomenout na to, že složíme zbraně“, opáčil ve svém příspěvku na twitteru mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid.
„Místo tohoto fantazírování by měl pochopit, že (Spojené státy) musejí přestat užívat sílu a způsobovat další lidské a finanční ztráty upadající vládě v Kábulu,“ dodal.
