Afghánští duchovní jednají o osudu bin Ládina

Afghánistán se horečně připravuje na odvetu Spojených států za teroristické útoky na New York a na Washington. O dalším osudu saúdského milionáře Úsamy bin Ládina, který je s největší pravděpodobností v Afghánistánu, dnes rozhoduje shromáždění afghánských muslimských duchovních. Ti jsou poradci vůdce vládního hnutí Taliban a jejich rozhodnutí platí jako zákon. Jak ale naznačují rekce některých z nich, bin Ládina pravděpodobně ze země nevykáží. Naopak jsou odhodláni se bránit. Porazili jsme v minulosti Brity i Rusy, zvítězíme i nad Američany, říkají.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vůdce afghánského vládního hnutí Taliban je připraven se Spojenými státy o teroristovi Usámovi bin Ládinovi jednat. Mulla Muhammad Umar na zasedání rady muslimských učenců věnovaném možnosti amerického útoku na Afghánistán uvedl, že se jeho země nesnažila o problematické vztahy s Amerikou. Umar předtím vyloučil jakékoli justiční kroky vůči bin Ládinovi, protože neexistují důkazy o jeho odpovědnosti za teroristické útoky na USA. Podle jeho slov hledají Američané jen záminku v boji proti islámu, protože prý neexistují jasné důkazy o bin Ládinově vině na útocích proti New Yorku a Washingtonu.

Spojené státy však Talibanu vzkázaly, že od něho požadují konkrétní činy, nikoli vyjednávání. Formuloval to mluvčí Bílého domu Ari Fleischer, podle kterého je Bushovo poselství Talibanu jasné: americký prezident George Bush chce po Talibanu, aby podnikl "kroky vedoucí k tomu, že již nebude poskytovat útočiště teroristům - ať to udělá jakoukoli formou".

OSN varuje Taliban, že musí přijmout požadavky světa. Musí pochopit, že mu bude hrozit vážné nebezpečí, jestliže nepřijme požadavky mezinárodního společenství a nevydá radikála saúdského původu Usámu bin Ládina. Prohlásil to dnes vyslanec OSN pro Afghánistán Francesc Vendrell. Část Talibanu udržuje podle Vendrella úzké vztahy s bin Ládinem a tisíci dalších zahraničních islámských radikálů, což vůdci Talibanu mullovi Muhammadu Umarovi ztěžuje splnění požadavků světa. Vendrell také varoval, že Afghánci požadavky Spojených států a dalších zemí nepřijmou snadno a že USA budou mít v afghánském hornatém terénu potíže s nepřátelskými bojovníky.

Podle informací ruské agentury ITAR-TASS se údajně u hranic Afghanistánu s Tádžikistánem shromáždilo na 120 tisíc běženců, obávajících se vývoje situace v očekávání úderu Spojených států. Další informace uvádí, že dokonce na 12 tisíc uprchlíků z Afghanistánu obývá ostrovy na pohraničních tocích. Hranici mezi Afghanistánem a Tádžikistánem pomáhají bránit i příslušníci 201. ruské motostřelecké divize. Z minulých měsíců je v uprchlických táborech v Tádžikistánu na 8000 běženců, kteří před pořádky vládnoucícho hnutí Taliban opustily Afghanistán už před současným zvýšením napětí.

Pákistánské vedení i nadále vyzývá Afghánistán, aby vydal Usámu bin Ládina a vyhnul se tak útoku Spojených států. Pákistánští fundamentalisté však s politikou generála Mušarafa nesouhlasí, v zemi stoupá napětí a protizápadní nálady. Nedaleko Islámábádu dnes došlo k bombovému útoku a před velvyslanectvím Spojených států v Islámabádu se dnes konala velká protiamerická demonstrace, kterou museli rozehnat policisté.

Jak z oblasti hlásí zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš, bombový útok u Islamabádu, který si vyžádal pět mrtvých a několik zraněných, není dáván do souvislosti s politikou generála Mušarafa a jeho podporou Washingtonu při boji s terorismem. K podobným útokům občas dochází, uvedl jeden nejmenovaný vojenský činitel. Přesto tu napětí roste a výhrůžky obyvatelům západních zemí jsou stále častější. Dnes v podvečerních hodinách má pákistánský prezident Parvíz Mušaraf vystoupit se zásadním projevem k národu.

Britský premiér Tony Blair prohlásil, že viděl důkazy o bin Ládinově podílu na atentátech. Pro světovou službu BBC řekl, že afghánský Taliban by měl zastavit podporu těm, kdo rozdmíchávají terorismus, jinak bude sám považován za součást teroristického aparátu. Představitelé afghánského režimu nejednou prohlásili, že bin Ládina nevydají dokud nedostanou důkazy o jeho spoluodpovědnosti za útok v New Yorku a Washingtonu. Blair prohlásil, že osobně tyto důkazy viděl a zárověň ví, že bin Ládin je v Afghanistánu. Nicméně podobně jako prezident Bush britský premiér podotkl, že nestačí vzít si na mušku bin Ládina a jeho výcvikové tábory - je zapotřebí zničit celou mašinerii teroru.

Saúdskoarabský terorista Usáma bin Ládin má základny i na Balkáně. Prohlásil to podle agentury BETA srbský ministr vnitra Dušan Mihajlovič. Organizace bin Ládina má dvě základny v Bosně a Hercegovině, dvě v Kosovu a je zastoupena rovněž v Makedonii a Albánii, řekl ministr a prohlásil, že jeho ministerstvo má mnoho informací o aktivitách nejznámějšího světového teroristy na Balkáně. Srbská vláda poukázala na katastrofální důsledky terorismu v Srbsku a prohlásila, že je připravena podílet se plně na mezinárodním boji proti terorismu. Nabídla v této souvislosti Spojeným státům veškerou nezbytnou pomoc.

Indonéští islámští fundamentalisté vyhrožují Spojeným státům. Devět těchto indonéských organizací pohrozilo, že zaútočí na americké zájmy v Indonésii a že z ní vyžene Američany, jestliže Washington podnikne vojenský úder na Afghánistán. Indonésie je nejlidnatější islámská země světa. Více než 90 procent z jejích 210 miliónů obyvatel jsou muslimové. Velká většina muslimů vyznává snášenlivou verzi islámu, avšak vliv radikálních uskupení v posledních letech roste. Nejaktivnější z nich je Laskar Djihad, které vyslalo tisíce bojovníků proti křesťanům na souostroví Moluky. Jestliže Amerika vystřelí v Afghánistánu jedinou kulku, z milosti boží tady zničíme všechny americké budovy a zájmy, prohlásil Mohammed Kalono, šéf organizace .

Česká policie očekává, že během dvou týdnů by k nám mohla dorazit vlna uprchlíků z Afghánistánu. Prohlásil to policejní prezident Jiří Kolář pro rádio BBC s tím, že naše policie se na příliv běženců chystá a bude schopna případný nápor zvládnout. Mimo jiné to znamená, uvolnit místa v azylových zařízeních, která jsou nyní zaplněna asi z 80 procent.

Milan Kopp, Petr Voldán, Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme