Afghánští duchovní vyzvali bin Ládina k odchodu ze země
Afghánští duchovní vůdci přerušili jednání, které mělo rozhodnout o vydání Usámy bin Ládina. Místo toho nejhledanějšího teroristu vyzvali, aby dobrovolně opustil zemi. Sám bin Ládin je ochoten stanout před soudem, jestliže budou proti němu předloženy důkazy. Pokud tak neučiní, vystavuje se Afghánistán odvetnému útoku Spojených států. Bílý dům ale trvá na vydání bin Ládina odpovědným úřadům. Útok by byl pravděpodobně veden přes Pákistán. Na hranicích mezi Afganistánem a Pakistánem vypukla humanitární krize, tisíce afgánských uprchlíků se snaží v obavách z útoku spojenců i před hladomorem utéci ze země.
Nejvyšší vůdce afghánského vládního Talibanu mulla Muhammad Umar oznámil, že se zachová v souladu s doporučením afghánských islámských duchovních, kteří se vyslovili pro odchod Usámy bin Ládina z Afghánistánu. Podle talibanského ministra školství Ámira Mutakího bude mít Usáma bin Ládin potíže s nalezením země, které by jej přijala. Spojené státy bin Ládina stále považují za podezřelého číslo jedna. Rada islámských duchovních oznámila, že v případě amerického útoku na Afghánistán vyhlásí islámskou svatou válku.
Pákistánský prezident generál Mušaraf vystoupil se zásadním projevem k národu. "Je nutné volit mezi menším a větším zlem a já se rozhodl udělat vše pro dobro Pákistánu," uvedl generál Mušaraf, který za své proamerické postoje čelí v zemi tvrdé kritice. Podle něho by však neochota spolupracovat se Spojenými státy ohrozila postavení Pákistánu i jeho jaderného programu. Washington požaduje, aby mu Islámabád poskytl pro případný útok proti Afghanistánu logistickou podporu a využití vzdušného prostoru. V této souvislosti Mušaraf uvedl, že Američané nechtějí škodit muslimům ani Afghánistánu, ale chtějí bojovat s terorismem. I proto se má dnes sejít s nejvyšším představitelem provincie hraničící s Afghánistánem. Většinha tamních obyvatel jsou totiž Afghánci a mnozí Taliban podporují.
Bílému domu nestačí krok Talibanu, který vyzval Usámu bin Ládina, aby opustil Afghánistán. Musí být předán odpovědným úřadům, vzkazuje do Kábulu Washington. Afghánští duchovní vůdcové nejhledanějšího teroristu vyzvali, aby dobrovolně opustil zemi. Jejich výzvu hodlají špičky Talibanu respektovat, potřebují však k přesvědčení bin Ládina čas.
Podle Mušarafa prochází Pákistán nejhorší krizí za posledních 30 let, tedy od roku 1971, kdy válčil s Indií. Mimořádná bezpečnostní opatření zatím nebyla přijata, ovšem ozbrojené složky už byly uvedeny do stavu uvýšené bojové pohotovosti. Všichni jsou přesvědčeni, že Spojené státy na Afghánistán zaútočí, a tak se nejen pákistánští představitelé obávají zítřejších hlavních motliteb, kdy duchovní budou navádět prosté a většinou negramotné věřící k akcím proti západu.
Mezitím se dramatizuje situace na afghánsko-pákistánských hranicích. Tisíce afgánských uprchlíků se snaží v obavách z útoku spojenců i před hladomorem utéci ze země. Hlavně do metropole Balúčistánu zamířilo několik set tisíc afghánských uprchlíků a podobná situace je i v Pešaváru. Pákistán sice hranici uzavřel, její překonání ale není i nadále problémem. Cizinci a diplomaté opouštějí Pákistán. Jednotlivé zastupitelské úřady zároveň vyzývají své obyvatele, aby Pákistán rovněž opustili a v případě nutnosti si zajistili únikovou cestu přes Indii. S dalšími informacemi se přihlásil náš zvláštní zpravodaj v Pakistánu Robert Mikoláš. Pákistánské ozbrojené síly zostřily ostrahu jednotlivých velvyslanectví. V ulicích se stále častěji objevují policisté a vojáci se samopaly. Hlídané je i letiště, kde přímo na letištní ploše patroluje vojenská hlídka s kulometem. Zastupitelské úřady také opouštějí rodiny diplomatů - většinou letecky, někteří pak pozemní cestou přes Indii, kde se na jejich přijetí už tamní ambasády připravily. V Islámábádu ale například zůstávají velvyslanci Německa, České republiky a Spojených států. Ze tří mezinárodních škol v hlavním městě už nefungují dvě - britská a japonská. Zítra vzhledem k s napětím očekávanému dni hlavních modliteb, nebude otevřena ani americká, která však nese označení "international". Narůstající krize se projevuje i tím, že jsou uzavírána zastoupení obchodních firem a v bankách chybí americké dolary.
Hranice mezi Tádžikistánem a Afghanistánem bude neprodyšně uzavřena. Definitivně dnes o tom rozhodl tajemník ruské bezpečnostní rady Vladimír Rušajlov, který navštívil pohraniční oblasti tádžicko-afghánské hranice. Podrobnosti připojuje přímo z Tádžikistánu spolupracovnice Radiožurnálu Petra Procházková. Podle informací afghánského velvyslanectví v Dušanbe se však již nyní těsně za hranicemi z afghánské strany soustředilo několik desítek tisíc zoufalých lidí, kteří utíkají ve strachu před případnými bombovými útoky Američanů. Stejně tak se obávají i vyostření konfliktu mezi Talibanem a afghánskou opozicí. Rušajl však prohlásil, že s uprchlíky by mohli na území Tádžikistánu proniknout i příslušníci hnutí Taliban a teroristé. Humanitární organizace upozorňují, že hrozí katastrofa nevídaných rozměrů, neboť území podél hranice je velmi nehostinné. Žijí zde bez vody tisíce uprchlíků z minulých válek a pokudse k nim přidají další, nikdo už nedokáže situaci zvládnout. Tádžikistán je tak další zemí, která odmítá přijmout na své území případné oběti hrozícího konfliktu.
Tadžikistán popírá zprávy amerického listu Washington post, podle kterých USA už poslaly svá letadla do Uzbekistánu a Tadžikistánu. Deník s odvoláním na zdroje v Pentagonu uvedl, že jde o letouny F-15 a F-16. Tyto informace dnes pro Český rozhlas popřel mluvčí ministerstva zahraničí Tádžikistánu. Spojené státy podle něj nekontaktovaly Tádžikistán ohledně jakéhokoliv druhu pomoci při případné akci proti teroristům na území Afghanistánu. V Dušanbe dnes obvinil vojenský atašé islámského státu Afghanistán, stojícího v opozici proti Talibanu, vedení Pákistánu, že stále ještě neuzavřelo 2300 kilometrů dlouhou hranici s Afghanistánem. Prvním krokem Američanů a NATO by tak podle afghánského představitele mělo být uzavření této hranice.
