Nigérie řeší hlukové znečištění ve městech. Na jeho produkci se nemalou mírou podílejí kostely a mešity

Nigérie má ve městech potíže s hlukovým znečištěním. Nemůže za ně jen doprava či třeba průmyslové objekty. Nemalý podíl na nesnesitelném až zdraví škodlivém hluku mají i svatostánky. Úřady teď upozornily, že je v krajním případě můžou i pokutovat.

Lagos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejznámější akcí na snížení hluku bylo uzavření asi 70 kostelů a 20 mešit před pěti lety. (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Hlukové znečištění je v Nigérii velký problém. Národní agentura pro prosazování norem a předpisů v oblasti životního prostředí (NESREA) uvedla, že dostává nesčetně stížností od obyvatel oblastí, kde se kostely a mešity nacházejí. Vadí jim třeba svolávání k modlitbám, ale taky hlučné mše.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zvukový záznam svolávání k večerní muslimské modlitbě v Nigérii

U kostelů pak představují větší problém samotné mše a jiné obřady. Ty se často neobejdou bez megafonů, reproduktorů a hlasité hudby.

Na mši ve velkokapacitním kostele Apoštolské církve v Lagosu může přijít až 10 tisíc obyvatel. Takových velkokapacitních kostelů, katedrál nebo chrámů je v Nigérii hned několik. Třeba do kostela Deeper Christian Life Ministry v Lagosu se vejde až 65 tisíc lidí a Kazatel pak pojme své vystoupení jako show, která je pořádně slyšet.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zvuková ukázka mše ve velkokapacitním kostele Apoštolské církve v Lagosu

Nigerijské úřady se situaci snaží řešit klidnou cestou, tedy žádostmi a domluvou. Úředníci z NESREA chodí do objektů, na které si lidé stěžují, měří hluk a následně radí tamním činitelům, jak pořádat náboženské oslavy a přitom omezit hluk.

Donucování a trestání využívají až v krajních situacích. Podle generálního ředitele agentury Aliyua Jaura je ale důležitá hlavně osvěta.

Nigerijskému listu Daily Trust řekl, že lidé si často neuvědomují, jaké následky může hlukové znečištění mít.

Důsledky pro zdraví

Hlukové znečištění může vést k poruchám spánku, ale taky vysokému krevnímu tlaku, obezitě, diabetu. To jsou závěry studie Evropské unie. Hluk navíc neškodí jen lidem, ale taky ptákům a jiným živočišným druhům. Hluk může vést ke změnám migračních tras, ale třeba taky narušení hnízdění.

Nigerijský Lagos původně chtěl být do roku 2020 největším africkým městem bez hlukového znečištění. Cíl se ale naplnit nepodařilo. Mezi důvody je třeba ohromná přeplněnost města auty a přelidněnost. V Lagosu žije přes 20 milionů lidí a infrastruktura to nezvládá.

Spát méně než sedm hodin je rizikové, ve spánku se mozek připravuje na bdělost, říká profesor Šonka

Číst článek

Nejznámější akcí na snížení hluku bylo uzavření asi 70 kostelů a 20 mešit před pěti lety. Kvůli hluku muselo zavřít taky 10 hotelů a klubů.

Podle Boly Shabiho z lagoské Státní agentury pro ochranu životního prostředí se následně podařilo hluk snížit o 35 procent. Shabi tehdy pro BBC uvedl, že doporučení a pokyny pro snížení hluku spíš dodržují mešity, než kostely.

S hlukem ve městech se potýkají i jiné africké země, Nigérie tak není první. Obrovské hlukové znečištění už několik let řeší Ghana. V roce 2018 vyzvala mešity v Akkře, aby místo amplionů používaly ke svolávání věřících k modlitbám méně „invazivní“ prostředky. Například textové zprávy, nebo WhatsApp. Tato komunikační aplikace je v Ghaně velmi populární.

Už dříve se na ni přesunuly i křesťanské modlitby. Pokud třeba Ghaňané kvůli práci nebo studiu nemohli do kostela, přihlásili se do některé whatsappové skupiny věřících a rázem se mohli modlit s ostatními zasíláním textových modliteb. Problémem ale je, že takových modliteb třeba za den do komunikace dorazilo několik stovek, o svátcích jich byly i tisíce.

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme