Sucho a nedostatek jídla. Země Afrického rohu se ocitají na pokraji humanitární katastrofy
Milionům lidí v Etiopii, Keni a Somálsku hrozí, že od letošního října do prosince zažijí nejhorší sucho za posledních 40 let. To může v regionu, který už nyní sužuje extrémní sucho a nedostatek potravin, vyvolat bezprecedentní humanitární katastrofu. Souhrn příčin a důsledků současné situace přináší na svém webu katarská stanice Al-Džazíra.
Téměř dva miliony dětí v regionu čelí akutní podvýživě, která ohrožuje jejich život. Vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths uvedl, že „hladomor je za dveřmi“ a zároveň dodal, že hrozba „humanitární katastrofy“ platí v této oblasti světa více než kdekoli jinde.
Už v červnu Světová banka odhadovala, že se v oblasti bude potýkat s nedostatkem potravin nebo hladomorem více než 66 milionu lidí – včetně 10 milionů dětí.
Nejvíce lidí potřebuje potravinovou pomoc v nejlidnatější Etiopii. Odhadem tam hladem trpí téměř 20,5 milionu lidí.
V Somálsku pak vážně hladoví téměř polovina obyvatel z patnáctimilionové populace, která čelí výraznému riziku hladomoru v nadcházejících měsících, pokud se současná situace nezmění. Upozorňují na to data Světového potravinového programu OSN. V Keni se zase počet lidí, kteří potřebují pomoc v souvislosti s nedostatkem potravin, zvýšil za poslední dva roky více než čtyřikrát.
Lavrov v Africe ukázal, že Kreml má stále vliv. Přesvědčoval, že Rusko za nedostatek obilí nemůže
Číst článek
Na vině současné fáze extrémního sucha jsou zejména opožděné deště. V posledních dvou letech sucho zahubilo miliony hospodářských zvířat a zničilo úrodu. Al-Džazíra také připomíná varování Světové meteorologické organizace OSN před blížícím se pátým obdobím dešťů v řadě, které donutí více než milion lidí v regionu opustit své domovy a hledat potraviny a vodu. To navíc v oblasti, kde je vysoký počet uprchlíků a vnitřně vysídlených osob.
Celou situaci navíc eskalovala ruská invaze na Ukrajinu, která ochromila dodávky potravin po celém světě a vedla k celosvětovému nárůstu ceny jídla a energií. Tato krize fatálně dopadá právě na region východní Afriky.
Na základě dohody zprostředkované Tureckem a OSN byl sice v srpnu obnoven vývoz obilí z Ukrajiny, přičemž jedna loď už zakotvila v Džibuti. Podle neziskových organizací ale ruský vpád na Ukrajinu zároveň náhle odčerpal miliony dolarů z dlouhodobějších humanitárních krizí. V červnu Norská rada pro uprchlíky označila Somálsko za jednu z deseti nejvíce zanedbávaných krizí na světě.
Afrika stále nemá vakcíny proti opičím neštovicím. Jde přitom o jediný kontinent, kde na ně lidé zemřeli
Číst článek
Al-Džazíra připomíná, že Světový potravinový program OSN vyzval k poskytnutí 473 milionů dolarů pro nadcházejících šest měsíců.
Předchozí únorová výzva však vynesla necelá čtyři procenta z potřebné pomoci.
„Z předchozích zkušeností víme, že včasná reakce na odvrácení humanitární katastrofy je životně důležitá, ale naše možnosti byla doposud omezené kvůli nedostatku financí,“ cituje závěrem Al-Džazíra regionálního ředitele Světového potravinového programu OSN Michaela Dunforda.
