Válka na Ukrajině není pro Afriku ‚nic zásadního‘. Tamější diamanty ji Rusku pomáhají financovat

Lídr západoafrického Burkina Faso, který se dotal k moci převratem, požádal francouzské vojáky, aby ze země odešli. Místní jeho rozhodnutí podporují, někteří s ruskými vlajkami v rukou | Foto: Vincent Bado | Zdroj: Reuters

Po Mali opouští Francouzi také Burkinu Faso. Obě země se rozhodly vsadit na spolupráci s Ruskem a Moskva ráda ukáže, že i po invazi na Ukrajinu má na mezinárodní scéně spojence. Ruští Wagnerovci pomáhají udržet u moci místní vládce a zároveň dohlíží na těžbu diamantů, které financují tažení proti Ukrajině. „Část Afriky Rusko nemiluje, jen nesnáší Francii,“ vysvětluje expert Josef Kučera, jak číst africké balancování mezi Východem a Západem.

Analýza Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Když v únoru 2013 francouzský prezident Francois Hollande dorazil do západoafrického Mali, vítaly ho tisíce místních lidí francouzskými vlajkami a voláním „Viva la France“.

Česká armáda končí ve velení unijní výcvikové mise v Mali. Ze země se stahuje po téměř deseti letech

Číst článek

Jeho vojáci společně s malijskou armádou dobyli za necelý měsíc na islámských extremistech města Timbuktu a Gao a vypadalo to, že je čeká velký úspěch v boji proti terorismu.

Po dvou vojenských převratech a o devět let později jsou francouzští vojáci pryč. Zůstala trpká pachuť neúspěchu a země stejně nestabilní jako před jejich příchodem.

Francouzské stahování z oblasti Sahelu, pásu zemí na jih od Sahary, navíc pokračuje: batohy si balí také v sousední Burkině Faso. To potvrzuje ztrátu vlivu Francie v bývalých koloniích.

Jenže problém, kvůli kterému Francie a další západní státy, včetně Česka, do regionu přišly, nikam nezmizel. Naopak: podle OSN se epicentrum světového terorismu nachází právě v subsaharské Africe. Místo uvolněné Francouzi ale nezůstalo prázdné.

Rusko nemá požadavky

„Celou dobu jsem jen šil ruské vlajky,“ popsal ruskojazyčné verzi BBC krejčí z Ouagadougou, hlavního města Burkiny Faso, co dělal během vojenského převratu na konci září 2022. Právě ruskými vlajkami pak mávali slavící demonstranti v ulicích. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a předseda Africké unie Moussa Faki Mahamat na summitu Rusko-Afrika v Soči, 2019. Rusko odpustilo během předchozích let africkým zemím dluhy ve výši 20 miliard dolarů, oznámil tehdy prezident Vladimir Putin | Foto: Sergei Chirikov | Zdroj: Reuters

Nejde o nic výjimečného. Silné vztahy Ruska, respektive Sovětského svazu s některými africkými zeměmi trvají od studené války, kdy Rusové podporovali boj Afričanů za nezávislost. Mezi regiony probíhala spolupráce v oblasti vojenství, obchodu i vzdělávání.

Intenzita vztahů poklesla s nástupem perestrojky v 80. letech a téměř ustala po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Oživení přišlo s ruskou anexí Krymu v roce 2014 a prvním kolem západních sankcí, kdy se Rusko začalo poohlížet po nových trzích a spojencích. Ruský útok na Ukrajinu loni v únoru na tom nic nezměnil.

Rusko do Mali prodalo čtyři české letouny Albatros a další techniku. Pokračuje tak sbližování obou režimů

Číst článek

„Pro řadu afrických států válka na Ukrajině ani není téma. Z mé zkušenosti to řada lidí ve vysokých pozicích vnímá tak, že konflikty se dějí napříč světem: Sýrie, Irák a tak dále. Že se něco odehrává mezi Ruskem a Ukrajinou, to pro ně vlastně není nic zásadního,“ přiblížil pro server iROZHLAS.cz africkou perspektivu analytik Asociace pro mezinárodní otázky Josef Kučera.

Co se ale změnilo, je zvýšená snaha diplomatů z různých zemí africké země přesvědčit, aby se přidaly do jejich „klubu“.

V létě 2022 byly na pracovní cestě v Africe rovnou tři významné osobnosti: americký ministr zahraničí Antony Blinken, francouzský prezident Emmanuel Macron a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Každý s vlastní trasou, programem, ale podobnými cíli.

„Rusko se snaží o další navazování vztahů, aby ukázalo, že jeho izolace je pouze ze strany velmi limitovaného počtu západních států,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz politický geograf a odborník na Afriku Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Režimy v Africe zajímá vlastní bezpečnost a ochrana především proti nestátním aktérům, teroristickým skupinám. To je pro mě priorita, nejde ale o zajištění bezpečnosti pro lidi, ale pro vládnoucí režimy,“ doplnil Kučera, který žije střídavě v Kamerunu a v Česku.

Plukovník Janatka: Válka na Ukrajině byla pro evropskou misi v Mali červená karta, Češi končí úplně

Číst článek

Své zájmy se v Africe snaží prosadit také Západ a Čína. Dolary nebo eura ale přichází s podmínkami na reformy a požadavky na dodržování lidských práv, pomoc z Ruska je oproti tomu „beznároková“.

„Čína využívá spíš ekonomické nástroje. Režimy, které potřebují zahraniční pomoc na to, aby se udržely u moci, se obrátí spíš na Rusko a Wagnerovce,“ popsal Doboš.

Krvavé diamanty

Moskva tak do Mali, Burkiny Faso, Súdánu či Středoafrické republiky posílá své vojenské instruktory, zbraně i bojovníky soukromé paramilitární Wagnerovy skupiny, kteří chrání místní autoritářské vůdce a dohlíží na těžbu drahých kovů a minerálů.

„Ve Středoafrické republice jde primárně o diamanty. V Burkině Faso se spekuluje, že by se mohli zapojit do těžby zlata, na Madagaskaru to byl chrom,“ vypočítává Doboš.

Rusové po začátku invaze na Ukrajinu své lidi z Afriky stahovali, nyní už zase do afrických misí nabírají.

„Vypadá to, že přece jenom Mali, Burkina Faso a Středoafrická republika vydělávají a z toho důvodu je důležité, aby si tamní doly wagnerovci udrželi pro živení války na Ukrajině,“ vysvětlil Kučera motivaci Ruska „plýtvat“ silami, které potřebuje na Ukrajině.

Francouzský prezident Francois Hollande na návštěvě Mali po úspěšném začátku francouzské protiteroristické operace, únor 2013. Tehdy ho Malijci vítali | Foto: Joe Penney | Zdroj: Reuters

Boj proti povstalcům v Sahelu, na kterém si vylámali zuby Francouzi a jejich spojenci, tak převzali ruští Wagnerovci. Doboš i Kučera se ale shodují, že na to stačit nebudou a situace bude nadále eskalovat.

Kolik Wagnerovců v Africe působí, není známo, Moskva jejich angažmá nekomentuje. Jen Francouzi měli v oblasti Sahelu až pět a půl tisíce vojáků řádné armády.

Ruští žoldáci vraždili v Mali civilisty. V africké zemi se zdržuje na 1000 vagnerovců

Číst článek

„Ruská protipovstalecká strategie je extrémně brutální, tudíž tam je velká pravděpodobnost, že se k rebelům přidá ještě větší množství obyvatel, kteří třeba v tuto chvíli stojí někde mezi,“ odhaduje Doboš.

Protiváha vůči Západu

Cestu sbližování s Moskvou, pro kterou se některé africké země rozhodly, si ale podle Josefa Kučery nelze vykládat jako „lásku k Rusku“, ale spíš „nenávist k Francii“.

„Afričané sami využívají Rusko jako protiváhu vůči Západu. Nechtějí Rusko jako takové, chtějí nějakou protiváhu vůči Francii a Spojeným státům,“ doplňuje Kučera. Válka na Ukrajině tak Africe dává možnost realizovat svou představu o nezávislosti.

Neplatí to ale pro všechny: země, které mají svým fungováním blíže k západnímu stylu, nebo bývalé kolonie Velké Británie, jako jsou Ghana nebo Keňa, jsou si podle Kučery dobře vědomé ruského vlivu a dál posilují své vazby na Západ.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v roce 2017 jel na svou první zahraniční cestu mimo Evropu na návštěvu francouzských vojáků do Mali. Ze země se ke konci roku 2022 stáhli | Foto: Christophe Petit Tesson | Zdroj: Reuters

Hlasy afrických zemí jsou důležité také při hlasování v OSN, kde představují 25 procent. Při hlasování Valného shromáždění OSN o přijetí rezoluce odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu se z 54 afrických zemí 17 zdrželo, osm se na hlasování nedostavilo a dvě, Eritrea a Demokratická republika Kongo, dokonce byly společně s Ruskem, Běloruskem, Sýrií a Severní Koreou proti.

Polovina afrických států se tak rozhodla nepřidat ani na jednu stranu. Podle Kučery si navíc ani stranu vybírat nemusí: nejvýhodnější pro ně bude balancovat někde mezi.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme