Hrozí dobytému Afrínu etnické čistky? Jestli Turci potáhnou dál na východ, mohou tvrdě narazit

Turecký voják v centru města Afrín. | Foto: Emin Sansar / Anadolu Agency | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Zatímco nad Afrínem visí temná hrozba, turecký prezident Erdoğan mluví o dalším tažení na východ. Jenže u Manbidže už si Američané nebudou moci umýt nad Kurdy ruce, píše ve své analýze agentura AP.

Otázky a odpovědi Afrín - Damašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dobytí severosyrského Afrínu znamená významný vojenský úspěch nejen pro ozbrojené síly Turecka, ale také pro jeho prezidenta Erdoğana, konstatuje AP. Nejenže si Turecko odkouslo kus Sýrie, ale na území plném protivníků si také vytvořilo zákopy pro své okupační jednotky.

Ticho po Afrínu. 'Všichni tady umřeme,' říká Češka z odříznutého města

Číst článek

A hlavu Turecka tento úspěch patřičně povzbudil. Recep Tayyip Erdoğan se v pondělí zapřísahal, že tureckou vojenskou sílu napře ještě dál. Řeč byla nejen o dalších kurdských enklávách v Sýrii, ale také o sousedním Iráku. Jenže tato území už nebudou tak snadná kořist jako Afrín, upozorňuje AP. Erdoğanovo velké tažení na východ tak může tvrdě narazit.

Co tedy Erdoğan chce?

Dlouhodobá podpora protiasadovských povstalců v Sýrii, džihádistická uskupení nevyjímaje, Turecko neuchránila před pohledem, jak díky boji proti Islámskému státu sílí jeho nepřátelé číslo 1 – Kurdové. Kurdské ozbrojené síly YPG a YPJ Ankara promptně překřtila na teroristy a spojila s kurdskou rebélií na svém území.

A jak Erdoğan opakovaně prohlašoval, Turecko „teroristický koridor“ podél svých hranic nedopustí. V očích Ankary je tudíž zapotřebí zabránit Kurdům ve spojení území, které ovládají v západní a východní Sýrii.

A tady může padnout kosa na kámen. Afrín byl izolovaný, odříznutý od zbytku Kurdy drženého území a obklopený Turky a jejich spojenci. Ale výpadem na východ Erdoğan riskuje, že přecení své síly a zaplete se do většího konfliktu, než může Turecko zvládnout, upozorňuje AP.

A co čeká Kurdy?

Je to jen několik měsíců, kdy syrské Kurdy kvůli jejich podílu na vojenské porážce Islámského státu nazývali největšími hrdiny syrské války. Pozemním spojencům Američanů se v Sýrii povedlo vytvořit velkou, de facto autonomní kurdskou oblast zvíci čtvrtiny syrského území, ale jejich sen o samosprávě se jeví čím dál křehčí. Je možné, varuje AP, že z vítězných hrdinů se brzy znovu stanou poražení.

'Kde jsou Američani? Zůstali jsme v tom sami.' Poslechněte si svědectví Češky z bombardovaného Afrínu

Číst článek

USA se tváří v tvář turecké ofenzivě, zahalené do eufemistického názvu Olivová ratolest, ocitly na pořádně rozpálené plotně. Turci útočí na jejich jediné spojence na krvavé mapě syrské války, jenže Turci jsou v NATO, navíc jako klíčový partner Američanů. A tak, konstatuje AP, Washington pro Kurdy nehnul prstem.

Boje o Afrín trvaly skoro 60 dní. Kurdští bojovníci se z města nakonec stáhli, ale předtím jich více než 800 zemřelo, a o život přišly také stovky civilistů – přičemž desítky tisíc obyvatel města Afrín uprchly ještě před příchodem Turků a jejich spojených milicí.

Co bude dál?

Na tom, jestli prezident Erdoğan splní svoji hrozbu a vyšle vojska na východ, směrem k městu Manbidž a případně dál za Eufrat, závisí hodně. Tato území sice stejně jako dříve Afrín ovládají Kurdové, jenže na rozdíl od Afrínu tu jsou také americké základny a na frontové linii kolem Manbidže se otevřeně pohybují americké patroly, jak připomíná analytik Independentu Patrick Cockburn.

Tady už si USA nemohou jen tak umýt ruce, jak to udělaly nad Afrínem, zdůrazňuje AP. Tím spíš, že kurdské milice tu jsou mnohem blíž kurdským základnám, a proto na výrazně pevnější půdě. Navíc je nutné mít na paměti jejich vzkaz Turecku, že proti němu budou vést tvrdou gerilovou válku – a tyto gerilové útoky proti Turkům a jejich syrským spojencům mohou ohrozit Američany vedenou stabilizační misi v oblastech, které se podařilo osvobodit zpod krutovlády Islámského státu.

A otazník visí také nad budoucí reakcí Bašára Asada, připomíná AP. Asadova vojska teď mají plné ruce práce s východní Ghútou a dalšími oblastmi, které syrský režim momentálně pálí víc než kurdská území. Přesto už Asad stihl odsoudit tureckou „okupaci“ v severní Sýrii a mluvit o tom, jak Damašek tuto oblast jednou získá zpět.

Další postup syrského režimu i Američanů ukáže budoucnost. Už teď však nad Turky ovládaným Afrínem visí temná hrozba etnických čistek a „arabizace“ dříve kurdské enklávy. Přičemž zprávy, které z Afrínu od neděle přicházejí, obavy rozhodně nijak nemírní, spíše naopak. Boření kurdských symbolů, rabování, násilí. Respektive slovy Recepa Tayyipa Erdoğana: „V centru Afrínu vlají symboly důvěry a stability namísto hadrů teroristů.“

mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme