Albánie se do země snaží přilákat turisty

Nejklidnější a nejdemokratičtější volby v historii - tak označily mezinárodní organizace nedělní hlasování, ze kterého vyšel vítězně první posttotalitní prezident, pravicový vůdce Sali Berisha. Vůdce Demokratické strany hned ve svém prvním povolebním vystoupení slíbil, že do Albánie přiláká do roka tisíce zahraničních turistů. Pro obyvatele jedné z nejchudších evropských zemí by to znamenalo nové pracovní příležitosti. Je však Albánie na turisty připravena?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tirana | Foto: World Sites Atlas

Stovky kilometrů pláží, nádherné panenské hory a historické památky z dob ještě před naším letopočtem - to vše nabízí Albánie. Mnoho turistů však zatím nenalákala. "Dosud nám chyběla infrastruktura, většina hotelů vznikla načerno bez povolení a dostatečného zázemí, silnice se budují teprve v posledních letech. Nyní ale máme tak zvaný Velký plán," řekla Českému rozhlasu Edlira Bardula z ministerstva turistiky.

Největší pozornost je věnována jižnímu pobřeží, kam se lze snadno dostat z pár kilometrů vzdáleného řeckého ostrova Korfu. Albánci doufají, že touto cestou přilákají i turisty ze západní Evropy, pro které je zatím Albánie díky obavám o svou bezpečnost tajemnou zemí. Edlira Bardula však pochybnosti o bezpečnosti země odmítá.

"Dobu divokých politických zvratů máme za sebou a turisté se nemusí obávat. Samozřejmě že hory jsou nebezpečnější než pobřežní oblasti a individuální turista může narazit na medvědy, vlky či uklouznout do nějaké strže. Jinak už ale dnes návštěvník Albánie nemusí mít žádné obavy," říká zástupkyně ministerstva turistiky.

Ač se Albánie po volbách tváří jako plně demokratická země, patří mnohé jevy ve společnosti spíše do středověku. Například zákon krevní msty, který se v zemi dodnes praktikuje. Ve strachu ze smrti žije ve jménu kanonu, tedy kodexu cti, na šest set padesát rodin, z toho více než dva tisíce dětí. Fenomén krevní msty se albánským úřadům zatím nedaří vymýtit. Větším úspěchem bylo pouze uzavření dohody mezi šéfy velkých rodin, že msta by se měla týkat pouze pachatele a nikoliv celé jeho rodiny.

Nově přijatý kodex požaduje, aby vrahovi nikdo nepomáhal, jinak bude společností zavržen. "Předcházející kodex byl souhrnem morálních pravidel, která kladla důraz na svědomí obyvatel. Dnes jde však často o pouhé vyřizování účtů," říká Džin Markus z Organizace národního usmíření, jež pomohla při uzavření nové dohody. Její misionáři se snaží řešit spory mezi rodinami, přes určité úspěchy se však krevní msta provozuje i nadále. Došlo k tomu i během nedělních voleb.

Vítězství Saliho Berishy navíc u mnohých vzbuzuje obavy z toho, že problém se nebude dál řešit, protože sám pochází ze severu, který trpí vendetou nejvíce.

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme