Pyramidu albánského diktátora čeká nová budoucnost. Má stát centrum moderních technologií

Slavná pyramida v albánském hlavním městě Tiraně vznikla před 30 lety jako muzeum oslavující komunistického vůdce Envera Hodžu. Dnes se rozpadá, pracuje se ale na její přeměně na středisko digitálních technologií.

Tirana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mauzoleum Envera Hodži v Tiraně. | Foto: Pavel Novák

V říjnu 1988 otevřela v Tiraně skupina architektů pod vedením Hodžovy dcery a zetě pyramidu – obrovskou budovu sloužící jako muzeum, které mělo připomínat život nechvalně proslulého diktátora. Komunistický režim v Albánii ale v roce 1991 padl a o stavbu náhle nikdo nestál.

Nezvyklá architektonická forma způsobila, že pyramida je atrakcí pro místní, kteří šplhají po jejích svažujících se stěnách. Toho, kdo se dostane až nahoru, odmění třistašedesátistupňový výhled na metropoli.

Minulý měsíc představili albánský premiér Edi Rama a starosta Tirany Erion Veliaj projekt revitalizace pyramidy, ze které by se mělo stát vědeckotechnologické centrum. Práce na rekonstrukci prý skončí v roce 2019. I potom nicméně lidé budou moci „šplhat“ po stěnách budovy. Na strmých bocích se ale mají objevit schody, které umožní přístup na střechu každému.

Albánský malíř a architekt Maks Velo vzpomíná na dobu, kdy se pyramida otevřela veřejnosti jako Hodžovo muzeum. Velo tehdy právě vyšel z komunistického vězení, kam se dostal za malování obrazů, které byly pro tehdejší režim nepřijatelné. Přesto vzpomíná, že ho pyramida překvapila svou architektonickou působivostí.

„Tvůrci projektu byli dcera a zeť diktátora, proto režim dovolil, aby sem pronikl modernismus. Tahle stavba je bezpochyby to nejlepší, co v komunistické Albánii vzniklo,“ říká architekt pro server Balkan Insight.

Noční kluby i NATO

Vela ohromil i nákladný interiér, kde uprostřed stála třímetrová mramorová socha Envera Hodžy. Jako jeho muzeum stavba sloužila v letech 1988 až 1991. Nenavštěvovali ho pouze obyvatelé Tirany, ale i lidé z celé Albánie, které každý víkend přivážely autobusy a náklaďáky.

Bosna, nová zastávka na cestě na Západ? Chudou zemi testují migranti a žádosti o azyl

Číst článek

Když v roce 1991 komunistický režim padl, pyramida dostala nové jméno a začala sloužit novému účelu. Změnila se v multifunkční kulturní středisko pojmenované po Pjetëru Arbnorim, politickém vězni, který za komunismu strávil 28 let ve vězení a po pádu režimu se stal prvním předsedou albánského parlamentu.

Až do roku 1999 se v pyramidě kulturní akce konaly skoro každý den. Podle Makse Vela to byl nejlepší způsob využití obří stavby. „Děly se tam různé zajímavé věci, počínaje výstavami přes soutěže krásy až po konference,“ vzpomíná muž. Přímo v pyramidě fungovaly také první albánské kluby, takže se z ní stalo i centrum nočního života.

Za války v Kosovu v roce 1999 tu na krátkou dobu měla své kanceláře Severoatlantická aliance. Na konci devadesátých let pak z jehlanovité budovy začala vysílat první albánská soukromá radiostanice a v roce 2000 také soukromá televize.

Sejdeme se u pyramidy

V roce 2004 mělo pyramidu oživit divadlo, plán ale nevyšel. O několik let později albánský parlament odhlasoval, že se budova zbourá. Poslanci chtěli, aby místo ní vyrostl nový vládní komplex. Argumentovali přitom tím, že pyramida byla symbolem temného období albánských dějin a její další existence uráží bývalé odpůrce režimu. Hrozba její zkázy ale podnítila protesty a petice a v roce 2013 z plánu sešlo.

Miliony kamenů opracovávaných ručně. Teď historické nábřeží u řeky Mississippi chátrá

Číst článek

Velkolepá stavba ale kvůli atmosféře nejistoty zůstávala bez údržby a zub času si na ní vybral svou daň. Dnes je z pyramidy skoro ruina.

Saimir Kristo, proděkan fakulty architektonického designu na tiranské soukromě univerzitě Polis, v objektu vidí symbol albánské transformace. Není přitom prý na překážku, že stavba vznikla ještě za komunismu. „Pyramida je díky své velikosti a území, které ji obklopuje, pro albánskou metropoli důležitým místem setkávání,“ vzkazuje akademik.

„Změníme tuto budovu, jež neodmyslitelně patří k našemu hlavnímu městu, na největší centrum pro mladé, zaměřené na digitální vzdělávání, IT kulturu a kurzy uměleckého, kulturního a odborného zaměření,“ uzavírá starosta Tirany.

Miroslav Tomek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme