Alžběta II. uctila v Dublinu památku Irů, kteří padli v boji za nezávislost Irska na Británii
Britská královna Alžběta II. dnes v Dublinu uctila památku Irů, kteří padli v boji za nezávislost Irska na Británii. Královna tímto krokem zahájila historickou návštěvu Irska, která má symbolicky potvrdit usmíření mezi Londýnem a bývalou kolonií. Alžběta II. je prvním britským monarchou na návštěvě samostatného Irska od jeho odtržení od Británie před 90 lety. Podle průzkumů královninu návštěvu vítají čtyři pětiny Irů.
Letadlo s královnou a jejím manželem – vévodou z Edinburgu, přistálo na letišti v Dublinu krátce po poledni. Před obědem se britská královna, symbolicky oblečená v zeleném, účastnila přehlídky čestné gardy. Odpoledne navštívila pamětní zahradu v centru Dublinu, kde vzdala poctu padlým ve válce za irskou nezávislost.
Ještě dnes Alžběta II. navštíví univerzitu Trinity College, kterou založila její předchůdkyně - Alžběta I. v roce 1592.
Hlavním cílem návštěvy je podle českého velvyslance v Irsku Tomáše Kafky završení usmiřovacího procesu z roku 1998, kdy se na základě iniciativy Irska, ale také britské vlády a Spojených států podařilo nastartovat dynamiku, která umožnila rozdělenému Irsku koexistovat bez neustálého připomíná nějakých historických nebo konfesních dělících čar.
„A kromě toho irské prezidentce Mary McAleeseové skončí druhé období, ona sama pochází ze Severního Irska jako vůbec první prezidentka v Irské republice, a i ona velmi toužila, aby se završil proces porozumění a usmíření v Irsku a aby u toho byla."
Návštěva britské královny je vítanou šancí pro odpůrce jak Británie, tak pro Iry, kteří definují své irství odporem k Británii a ke všemu britskému.
„Je to poměrně malá, ale hlučná skupinka. Dnes už o sobě dostala vědět nejenom násilnějším protestem v centru Dublinu, ale i uloženými náložemi. Jedna z nich se ukázala jako riskantní, pět bylo planým poplachem,“ dodává Kafka.
Bezpečnostní opatření jsou velmi přísná. V Dublinu probíhá nejrozsáhlejší bezpečnostní operace v dějinách Irské republiky. Účastní se jí na deset tisíc policistů a vojáků. V centru Dublinu je zavřeno na 30 ulic a dodržují se přísná parkovací omezení.
Na zajišťování bezpečnosti se podílí také 120 ozbrojených příslušníků londýnské policie. Policejní mluvčí uvedl, že do blízkosti královny se nedostane nikdo s nekalými úmysly. Jakékoli protesty budou udržovány v dostatečné vzdálenosti tak, aby je královna neviděla.
Pro Irsko byly vztahy s Británií dlouho traumatizující. Irským králem se vyhlásil v 16. století Jindřich VIII. a britská koruna byla až do získání nezávislosti symbolem krvavých represí. Poté vztahy zatěžovaly nepokoje v Severním Irsku. Irská republikánská armáda podnikala pumové útoky také na britské půdě a v roce 1979 usmrtila královnina bratrance, lorda Mountbattena.
Irsko získalo nezávislost v roce 1921 po krvavém protibritském povstání. Severní část Irska s protestantskou většinou zůstala součástí Británie. Dlouhotrvající konflikt v Severním Irsku také bránil dřívější cestě královny do Irska, kterou umožnila až mírová dohoda na Velký pátek v roce 1998 a pokrok v dalších letech.
