Alžírsko zavřelo jižní hranici pro Syřany. Považuje část běženců za členy islamistických milicí
Syřané mají nově zakázaný vstup do Alžírska přes jeho jižní hranici. Oznámilo to alžírské ministerstvo vnitra. Reaguje tak na nedávný příchod desítek lidí, které úřady podezírají z členství v islamistických milicích. Největší severoafrická země kvůli tomu v posledních dnech vyhostila 50 lidí do sousedního Nigeru.
Alžírsko uzavření hranice oznámilo krátce po vyhoštění islamistických ozbrojenců. Šlo o 50 Syřanů a Palestinců, které úřady podezíraly z členství v islamistických milicích.
Alžírsko zavřelo jižní hranici pro Syřany. Část běženců považuje za členy islamistických milicí. Téma pro redaktora Zdeňka Nováka
Tito lidé se podle Hasana Kásimího z ministerstva vnitra dostali do Alžírska přes Jordánsko, Egypt, Súdán a Niger. Někteří z nich prý prošli i přes Turecko a Mali. Alespoň část z nich přitom do země vstoupila na falešné súdánské pasy.
Kásimí ve svém vyjádření mluvil i o stovce lidí, kteří se s pomocí ozbrojených pašeráků dostali do Alžírska, kde je ale bezpečnostní složky zadržely. Není přitom zřejmé, jestli do tohoto čísla zahrnul i oněch 50 již vyhoštěných lidí.
Vstřícnost k Syřanům
Alžírsko dosud k Syřanům přistupovalo vstřícně. Do země mají bezvízový přístup a během války v Sýrii přijalo Alžírsko podle ministerstva vnitra celkem 50 tisíc Syřanů, o které se staralo z humanitárních důvodů.
Vláda v Alžíru je také jednou z mála v arabském světě, která během celé války v Sýrii udržovala dobré vztahy i s režimem prezidenta Bašára Asada. O to víc se teď obává bojovníků syrských islamistických milic, které většinou proti tomuto režimu bojovaly.
Útoky Islámského státu v Iráku opět sílí, za poslední rok se zdvojnásobily
Číst článek
Samotné Alžírsko má přitom s islamisty vlastní zkušenosti, právě na jihu země se s nimi stále potýká. Ministerstvo obrany oznámilo, že jeho jednotky zabily nejméně 32 ozbrojenců a dalších víc než 130 zatkly. Kromě toho zadržely ještě 170 lidí kvůli podpoře teroristických organizací. Zlikvidovaly také asi 500 úkrytů a zabavily stovky zbraní.
Některé z podezřelých pak úřady deportovaly. Podle Alžírské ligy na ochranu lidských práv ale při protiteroristické operaci zástupci státu často jednají protiprávně, když některé lidi vyhošťují nebo nechávají na Sahaře bez jídla a pití. Podle této organizace se to netýká jen islamistů, ale i žen a dětí.
S radikály přitom Alžírsko bojuje od 90. let, kdy v zemi zuřila krvavá občanská válka. Situace se již uklidnila, nicméně teroristické skupiny jsou v zemi stále aktivní. Především jih země není zdaleka bezpečný. Mimo jiné i proto, že radikálové přes těžko uhlídatelnou hranici na Sahaře udržují kontakty s islamisty v sousedním Mali a Nigeru.
Radikálové v Nigeru a Mali
S radikálními islamisty bojují i oba zmínění jižní sousedé Alžírska. Niger ve čtvrtek oznámil výsledky velkého zátahu proti džihádistům.
Nigerijská armáda pokračuje v tažení proti Boko Haram. Za týden zabila přes 280 členů organizace
Číst článek
Tato operace proběhla v jižní části země u Čadského jezera, tedy při hranicích s Nigérií. Jejím cílem byla organizace Boko Haram. Vojáci podle nigerské armády zabili za týden 280 ozbrojenců džihádistické organizace spojené s takzvaným Islámským státem. Boko Haram chce v okolí Čadského jezera vybudovat stát řídící se radikálním pojetím islámského práva.
Z pohledu Alžírska jsou ale nebezpečnější spíš islamisté v přilehlém Mali. Pocházejí z organizace, která se dříve nazývala Al-Káida v islámském Maghrebu. V posledních letech je ale známá spíš jako Murábitún, což je odkaz na středověké hnutí za reformu a očistu islámu. Tato skupina je aktivní především v Mali a Alžírsku.
Islamisté v Mali se už před osmi lety spojili s tuarežskými povstalci a během několika měsíců ovládli celou severní polovinu země. Jejich postup na hlavní město Bamako tehdy pomohla zastavit až francouzská vojenská intervence. Od té doby v zemi působí mezinárodní jednotky, jejichž součástí je i český kontingent, který pomáhá především s výcvikem malijské armády a policie.
