Američané přiznali první oběť bojů v Afghánistánu

Spojené státy oficiálně potvrdily první oběť v bojích v Afghánistánu. Agent americké Ústřední zpravodajské služby CIA zahynul během vzpourty vězňů v pevnosti Kaláje Džaundži u Mazáre Šarífu. Dvaatřicetiletý bývalý námořní pěšák Johnny Mike Spann pracoval pro vedení tajných operací CIA. Jeho tělo bylo dnes objeveno několik hodin poté, co byla vzpoura potlačena. Údajná vzpoura cizinců zajatých v severoafghánském Kunduzu vypukla v neděli. Na tři dny se prý zmocnili vlády nad pevností, kde byli zadržování. Při následných bojích asi 450 zajatců zemřelo. Organizace Amnesty International vyzvala k vyšetření celého případu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

pevnost Kaláje Džaundži | Foto: ČTK/AP

Ředitel CIA George Tenet v prohlášení potvrdil, že Spann zemřel v pevnosti a stal se tak prvním Američanem v boji ve válce v Afghánistánu. Tenet nespecifikoval jeho úkol uvnitř pevnosti, v prohlášení není ani jasné, zda byl Spann ozbrojen a kdy a jakým způsobem zahynul. Podle televizní stanice CNN se možná podílel na výslechu uvězněných zahraničních bojovníků Talibanu. Spann pocházel z Alabamy a bylů otcem tří dětí. O jeho smrti se spekulovalo už od počátku týdne. CIA ale potvrdila tuto informaci až dnes. Během vojenské kampaně, která začala 7. října leteckými údery, již zahynuli čtyři američtí vojáci, ale žádný v bojové situaci.

Americké síly dnes bombardovaly u jihoafghánského Kandaháru objekt užívaný vedením Talibanu a Al-Káidy. Během návštěvy vojenského velitelství v Tampě na Floridě, které řídí válku Spojených států v Afghánistánu, to potvrdil americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Šéf Pentagonu ale neví, kdo se v objektu v době úderu zdržoval.

Vůdce Talibanu mulla Muhammad Umar je po americkém bombardování talibanského objektu u Kandaháru v bezpečí. Uvedla to afghánská agentura AIP s odvoláním na bývalého velvyslance Talibanu v Pákistánu mullu Abdase Saláma Zaífa. Podle Zaífa Umar ani další vedoucí představitelé Talibanu v bombardovaném komplexu nebyli. Nešlo totiž o velitelský objekt.

Umar vyzval své stoupence k aktivní obraně oblastí, které mají v Afghánistánu stále ještě pod kontrolou. Podle agentury Reuters vyjednávají náčelníci místních paštunských kmenů s Talibanem o stažení jeho bojovníků z pohraničního města Spinbuldak. Snaží se prý také najít cestu ke klidnému předání Kandaháru, který je posledním velkým afghánským městem pod kontrolou Talibanu. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyzval pákistánskou vládu, aby otevřela své hranice a umožnila lidem prchajícím z provincie Kandahár dostat se do Pákistánu.

Na bojových liniích v severním Afghánistánu je momentálně klid. Pouze v Kunduzu, který nedávno přešel pod kontrolu Severní aliance, pátrají opoziční vojáci po příslušnících Talibanu, kteří se mohou ukrývat mezi místními obyvateli. Jak přímo z oblasti hlásí spolupracovnice Radiožurnálu z agentury Epicentrum Petra Procházková, žije v Kunduzu velký počet Paštunů, kteří mají k Talibanu mnohem blíže než blíže než Tádžici, a proto se vojáci aliance obávají, že by se mohli Talibové skrývat u místních obyvatel. Většina příslušníků hnutí Taliban, kteří nepadli do zajetí, odešla do údolí Čordara v provincii Samangan. Podle velení aliance v Talukanu se i s těmito ozbrojenci vyjednává.

Afghánští Talibové jsou ochotni se vzdát, zahraniční žoldáci zatím zbraně složit nechtějí a pravděpodobně se budou snažit dostat na jih země směrem k městu kandahár nebo do Pákistánu. Místní obyvatelé v Talukanu tvrdí, že část pákistánských žoldáků byla v posledních dvou dnech evakuována letadlem z Kunduzu do Pákistánu. Představitelé velení Severní aliance tuto zprávu jasně potvrdili a opět tak obvinili Pákistán z přímé spolupráce s Talibanem.

Paštunští bojovníci na jihu Afghánistánu popravili na 160 zajatých příslušníků hnutí Taliban. Podle agentury Reuters se tak stalo i přes protesty přítomných amerických vojáků. Jeden z protitalibanských bojovníků řekl, že zajatce postříleli lehkými kulomety, protože se odmítli vzdát. Bylo prý mezi nimi i několik Pákistánců. Naživu zůstalo jen 40 zajatců, kteří na kapitulaci přistoupili. Pochybnosti o postupu vojáků Severní aliance vůči zajatcům panují i v souvislosti se zprávami o vězeňské vzpouře na severu Afghánistánu. Při jejím potlačování zemřelo na 450 zajatců. Podle svědků měly některé z obětí ruce svázané za zády.

Spojené státy a jejich spojenci dostali souhlas k rozmístění bojových letounů v Tádžikistánu. Přesuny techniky a vojáků mají začít v nejbližší době. Tádžikistán podle informace z vojenských zdrojů v Dušanbe odsouhlasil poskytnutí vojenského letiště Kuljab vzdáleného asi 200 km jihovýchodně od hlavního města Spojeným státům a jejich spojencům v protiteroristické operaci v Afghánistánu.

Využití letecké základny pouhých 70 km od afghánských hranic umožní operativnější nasazení amerických bojových letounů a vrtulníků při akcích proti teroristickým cílům v Afghánistánu. V tadžickém Kuljabu, kde parametry letiště sondovaly dvakrát skupiny amerických specialistů, má být umístěno 30 bojových strojů včetně těžkých letounů AC130. Vedle toho se počítá také s přítomností bojových vrtulníků amerických spojenců. Bezpečnost a provoz tadžického letiště má zajišťovat asi 2000 vojáků a specialistů.

Po třech dnech bojů údajně potlačily oddíly Severního spojenectví, podporované americkými zvláštními jednotkami, vzpouru zahraničních bojovníků Talibanu v zajateckém táboře u severoafghánského města Mazáre Šaríf. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld ale informace o skončení bojů popřel. Podle něj stále pokračují přestřelky u pevnosti Kaláje Džaundži na severu Afghánistánu, kam byli cizinci z řad Talibanu internováni.

Americké úřady obvinily více než sto lidí v souvislosti s teroristickými útoky z 11. září. Polovina z nich je ve vyšetřovací vazbě. Dalších téměř 600 osob je zadrženo pro porušení imigračních zákonů. Podle amerického ministra spravedlnosti Johna Ashcrofta jsou ve vyšetřovací vazbě i členové teroristické organizace Al-Kajdá, kteří plánovali další teroristické útoky. Obhájci občanských práv označují záměr amerického ministerstva spravedlnosti vyslechnout téměř 5000 imigrantů z Blízkého východu za rasovou diskriminaci. Policie ve státu Oregon dokonce odmítla s americkou vládou ve vyšetřování spolupracovat. Stát Michigan vyzval místní muslimy a Araby, aby se dostavili k výslechům FBI dobrovolně.

Markéta Kaclová, Olga Krupauerová, Lenka Kabrhelová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme