Američané se v Mexickém zálivu připravují na novou sezónu hurikánů
V Seriálu tohoto týdne jsme vysílali reportáže o odstraňování následků jedné z nejhorších přírodních katastrof v historii Spojených států hurikánu Katrina. V Lousianě, Mississippi a dalších státech zahynulo více než 1300 lidí a ani po několik měsících se ještě nepodařilo nalézt na 2 300 pohřešovaných.
V dnešním závěrečném dílu Vám zpravodaj Českého rozhlasu Alexandr Pícha řekne, jak se Američané v oblasti Mexického zálivu připravují na letošní sezónu hurikánů.
Nedaleko Memphisu je v lese u malého městečka skryto vojenské výzkumné středisko s velkými hangáry. Neděje se tu však nic tajného. Dovnitř vás pustí na obyčejnou novinářskou akreditaci a nemusíte dokonce procházet detektorem. V hangárech nenajdete letadla ani tanky, ale něco, co vypadá jako ohromné dětské pískoviště s jezerem nebo spíše země Liliputů z Gulliverových cest. Velký věrný model pobřeží států Lousiana a Mississippi. Počítačem řízené generátory ženou na umělé pobřeží vlny, které zaplavují zmenšený New Orleans a jeho okolí.
"Měřítko pro vlny je jedna ku sedmi. Model pobřeží je také jedna ku sedmi. V sedmkrát menším měřítku tu vidíte přesně to, co se děje ve skutečnosti," vysvětluje Bill Seber z výzkumného střediska Americké armády. Vojenští odborníci tu ověřují počítačové modely hrází a vlnolamů, které zajistí lepší ochranu pobřeží.
Po velkém šoku z ničivé síly Katriny se Američané rychle začali připravovat na nebezpečné léto. "Kolem 1. června tradičně začíná sezóna hurikánů. Ve výzkumu i při opravě hrází kolem New Orleans se finišuje. Je opravdu ohromující, kolik udělali práce za těch několik měsíců." říká nám mluvčí výzkumné laboratoře Americké armády Waynes Trub.
"Postup oprav v New Orleans nyní dává jistotu, že město bude více chráněné. Do začátku sezóny hurikánů máme minimálně za cíl, aby byly ochranné hráze na stejné úrovni z doby před Katrinou."
To je však krátkodobý cíl, protože nebezpečí hurikánů je daleko větší. Každá bouře a následný příboj totiž nenávratně smyje do moře velkou část pobřeží. Sílu Katriny nám lakonicky popsal Gary LaGrande z přístavu New Orleans: "Přes noc bouře nenávratně smyla do Mexického zálivu 260 čtverečních kilometrů země." To je pro srovnání větší rozloha než polovina území hlavního města Prahy.
Částečně za to mohou lidé. Stavějí kilometry hrází, aby ochránili New Orleans před povodněmi. Jenže pak voda z Mississippi nevynáší do moře sedimenty, které se tisíce let hromadily před pevninou a brzdily sílu vln z hurikánů.
Ale to není zdaleka jediné nebezpečí. New Orleans trvale ohrožuje i klidná voda, protože první osadníci založili město na místě pod úrovní hladiny moře. A teď navíc začínají světové oceány stoupat.
"Je to problém, kterému čelí na celém světě, hladina moří se zvyšuje. Zatím stavíme vyšší hráze, ale to nejde do nekonečna, protože měkká půda v ústí Mississippi se pod tíhou hrází pomalu propadá," popisuje situaci na jihu Spojených států vedoucí výzkumu pobřeží z University New Orleans Mark Kulp. Američané do výzkumu ochrany pobřeží nasadili mnohamiliónové prostředky.
"Může to být laboratoř pro mnoho míst na světě. Pokud najdeme lepší model pro ochranu pobřeží v New Orleans, pomůže to v~budoucnosti i dalším pobřežním oblastem, které jsou hustě osídlené na mnoha místech naší planety."
A obrana proti přírodním živlům, které lidstvo dráždí svou činností, bude více než potřeba. Další oteplování zeměkoule totiž bude ničivé bouře posilovat.
Hurikány vznikají při teplotách vyšších než 26 stupňů Celsia a čím teplejší je vzduch, tím rychleji a silněji se jejich hrozivá spirála roztáčí. Katrina posílila odhodlání Jižanů čelit katastrofám, ale na nadcházející sezónu hurikánů v Mexickém zálivu hledí Američané s velkými obavami.
