Američanky slaví 90 let volebního práva

Už devadesát let mohou ženy ve Spojených státech volit a být voleny. Po zdlouhavém schvalovacím procesu v Kongresu a jednotlivých státech americké federace vstoupil právě 26. srpna roku 1920 v platnost devatenáctý dodatek ústavy, který zaručil ženám možnost aktivní účasti ve volbách na všech úrovních.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

americké volby | Foto: Alexandr Pícha

Cesta k volební rovnosti mezi pohlavími nebyla trnitá jenom ve Spojených státech, ale v mnoha dalších zemích. V Americe ji odstartoval rok 1848, kdy dvě stovky Američanek zařadily v New Yorku mezi své požadavky kromě práva na vzdělání a zaměstnání i právo volit.

Ve spojených státech mělo rychle sílící hnutí vyrostlé z bojovnic proti otroctví nebo alkoholismu jenom skromnou podporu mezi muži. S podobným nepochopením se setkávaly takzvané sufražistky i pozdější sufražetky také ve Velké Británii.

Většinovým ideálem tehdy pořád ještě byla i v západní společnosti žena pečovatelka a hospodyně, která má místo doma a její přirozeně emotivní osobnost není vhodná pro politiku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Jana Prokeše k výročí volebního práva žen.mp3

Na začátku 20. století začalo úsilí aktivistek za všeobecné volební právo i celkovou emancipaci něžného pohlaví vykazovat revoluční rysy.

Lobování a petice nahradily masové pochody, lidské řetězy, hladovky vězněných feministek, akce občanské neposlušnosti i násilí, třeba v podobě podpalování poštovních schránek.

Emancipaci napomohla první světová válka

Radikalizace sufražetek se časově kryla s první světovou válkou. Globální konflikt přitom vtáhl ženy do nových oblastí ekonomiky a tím nepřímo odůvodnil i jejich požadavek účasti ve volbách.

Tyto nové skutečnosti pomohly strhnout lavinu uzákonění volebního práva pro obě pohlaví v řadě evropských zemí, v USA i Kanadě.

Ve Francii k tomu ale došlo až na sklonku 2. světové války. Ve Švýcarsku se dokonce ženy můžou účastnit voleb do federálního parlamentu až od 70. let.

V současnosti mají ženy možnost hlasovat a kandidovat ve volbách, tedy alespoň teoreticky, v drtivé většině zemí stejnou, jako muži. Vůbec žádnou nemají už jenom v Saúdské Arábii a Vatikánu.

Naopak nejdelší kus cesty v politické účasti žen zatím urazily Nový Zéland a skandinávské země v čele s Finskem, kde už měly první poslankyně před sto lety, v roce 1926 první ministryni a dnes mají převážně ženskou vládu.

Právě Skandinávie dnes taky dává za pravdu některým idealistům 19. století, kteří tvrdili, že ženy z politiky můžou učinit civilizovanější profesi.

Jan Prokeš, Aneta Vojtěchová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme