Americká soudkyně uvolnila cestu k odškodnění

Americká soudkyně Shirley Kramová zamítla zbývající skupinové žaloby proti německým firmám. Znamená to, že by už nic nemělo stát v cestě výplatě dávek nuceně nasazeným za druhé světové války z fondu odškodnění. Ten společně vytvořily německé firmy a vláda. Německá strana ale reagovala zdrženlivě a nuceně nasazení se obávají dalšího zdržení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jak uvádí zpravodajka Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu ve Spojených státech Olga Krupauerová, v narychlo svolaném slyšení soudkyně Shirley Kramová souhlasila s odstraněním hlavní překážky v zahájení výplat odškodnění pro oběti nucených a otrockých prací. Skupinové žaloby zrušila poté, co ji právní zástupci ujistili, že německá nadace pro odškodnění zohlední i nároky uplatňované vůči rakouským firmám a bankám. Kramová v minulosti už dvakrát odmítla skupinové žaloby podané u amerických soudů zrušit. Frustrovaní právní zástupci obětí a německých podniků spolu s americkou vládou proto usilovali o její odvolání z tohoto případu.

Německo přijalo usnesení amerického soudu zdrženlivě. Jak hlásí zpravodajka ČRo 1 - Radiožurnálu v Berlíně Zita Senková, zdaleka ještě nejsou vyřešeny všechny problémy spojené se zahájením výplat odškodného. Mluvčí nadace německého průmyslu Wolfgang Gibowski označil rozhodnutí soudkyně za krok správným směrem, který však není dostačující. Také v dalších prognózách byl zdrženlivý. Zopakoval, že ve Spojených státech musejí být ještě zamítnuty i další související žaloby. Také podle vnitropolitického mluvčího vládní sociální demokracie nelze říci, zda a kdy bude moci Spolkový sněm konstatovat právní jistotu německých firem, což je podmínka Berlína pro uvolnění peněz.

Verdikt amerického soudu přivítalo i naše ministerstvo zahraničí. Jak Českému rozhlasu řekl mluvčí Černínského paláce Aleš Pospíšil, další postup závisí na německé straně.

Česká strana je schopna vyplatit odškodné během sedmi dnů od okamžiku, kdy k nám budou peníze z Německa převedeny. V České televizi to uvedl náš hlavní vyjednavač v této záležitosti Jiří Šitler. Nyní je podle něj nutné apelovat na německý Spolkový sněm, aby konstatoval právní jistotu tamních firem a umožnil vyplacení odškodného. Pro české oběti je vyčleněno přes 400 milionů marek. Na odškodnění by mělo mít nárok 80 tisíc registrovaných žadatelů a očekává se dalších 10-15 tisíc dalších, kteří by se mohli přihlásit. Musí se přihlásit do 11. srpna, není ale nutné, aby v tu dobu měli pohromadě dokumenty. Ty je možné dodat později. Toto datum se netýká jen nuceně nasazených, ale i jiných obětí nacismu.

Polští nuceně nasazení vítají rozhodnutí amerického soudu. Rozhodnutí amerického soudu přivítali politici i bývalí nuceně nasazení. Těch je téměř 500 tisíc. Varšava chce, aby vyplácení bylo zahájeno do konce června. Rozděleny by měly být necelé dvě miliardy marek. Polský premiér Jerzy Buzek nechce vyplácení dál odkládat. 100 tisíc bývalých nuceně nasazených už zemřelo během roku a půl, kdy se o odškodnění hovoří. I proto polská vláda vyplatila z vlastních rezerv už v zimě vyplatila osobám starším 80 let zálohy ve výši v přepočtu 13 tisíc korun. Předseda nadace polsko-německého usmíření se ale obává dalšího zdržení. Za nezbytné proto považuje, aby německý Bundestag v nejbližší době uznal, že bylo dosaženo právních jistot.

Odškodnění nuceně nasazených

Poslední překážka ve vyplácení peněz nuceně nasazeným byla včerejším rozhodnutím amerického soudu překonána. Německo stejně jako Rakousko si totiž stanovilo jako podmínku konečného souhlasu s převodem peněz na odškodnění, jenž musí znovu schválit parlament, nepostižitelnost německých firem ve Spojených státech.

Mezinárodní jednání o odškodnění nuceně nasazených, také obětí fašismu začala po více než 50 letech od skončení války v květnu roku 1999. Trvala více než rok. A teprve nyní mají tito lidé reálnou šanci, že budou odškodněni.

Za 2. světové války bylo z Protektorátu Čechy a Morava nasazeno na nucené práce v "třetí říši" 640.000 lidí především ročníků 1921 až 1924. V roce 2000 se odhadovalo, že v ČR žije 65.000 obyvatel, kteří byli nuceně nasazeni; přičemž v Rakousku jich pracovalo asi 15.000-16.000. Dále je známo, že ročně zemře přibližně 10% z těchto lidí.

Chronologie vyjednávání o odškodnění nuceně nasazených

11/1998

německá vláda v čele s G. Schroderem přislíbila, že dojde k odškodnění nuceně nasazených za 2. svět. války

2/1999

německá vláda spolu se zástupci velkých koncernů a bank vyhlásila "Nadační iniciativu podniků: Připomínka, odpovědnost a budoucnost" na pomoc obětem nucených prací, podniky chtějí předběžně vložit do odškodňovacího fondu 1,7 mld. marek

5/1999

začala mezinárodní jednání o odškodnění za účasti představitelů Německa, USA, Izraele, Polska, Ruska, Běloruska, Ukrajiny a ČR, právníků - obhájců obětí a zástupců německých firem, které se mají na odškodnění podílet, jednání skončila až v červenci 2000, během nich bylo Německo tlakem právníků hájících poškozené a mezinárodním veřejným míněním přinuceno zvýšit původně zamýšlenou částku na odškodnění z 1,7 mld. marek na konečných 10 mld. (z toho 5 má věnovat vláda a 5 podniky a banky), předmětem sporů se stala také kategorizace poškozených....

2/2000

v prohlášení nové rakouské vlády byl formulován záměr odškodnit nuceně nasazené, začala bilaterální jednání Rakouska se zástupci států střední a východní Evropy, kteří od května t.r. svůj postup vůči Rakousku koordinovali

3/2000

na jednáních v Berlíně bylo dosaženo dohody o rozdělení peněz z německého fondu, podle níž má 8,25 miliardy marek připadnout na vlastní odškodnění postižených, postižení budou rozděleni do dvou kategorií a odškodněni 15 respektive 5 tisíci markami, českých obětem připadne 423 miliónů marek.

7/2000

německý Spolkový sněm schválil zákon o zřízení nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost" pro vyplácení odškodnění, také dolní komora Rakouského parlamentu přijala zákon o odškodnění (pro nuceně nasazené v průmyslu ve výši 35.000 šilinků, v zemědělství 20.000 šilinků), v Německu byly slavnostně zakončeny rozhovory o odškodnění, zástupci zemí střední a východní Evropy však kritizovali, že podle německého zákona bude odškodnění vyplaceno ve splátkách, přičemž výše první splátky je stanovena velmi nízko (50 procent celkové sumy pro vězně koncentračních táborů a jen 35 procent pro totálně nasazené).

10/2000

představitelé USA a 5 států střední a východní Evropy - ČR, Polska, Běloruska, Ruska a Ukrajiny podepsali ve Vídni bilaterální smlouvy s Rakouskem o odškodnění nuceně nasazených (35.000 šilinků pro nuceně nasazené v průmyslu, 20.000 v zemědělství)

Naděžda Hávová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru