Americká základna poskytuje výcvik části afghánských policistů
Pro budoucnost Afghánistánu je schopná armáda a policie podmínkou bytí a nebytí. Afghánské ozbrojené složky vznikají pomalu a s nemalými obtížemi, teď je policistů 130 tisíc. Jejich výcvikový tábor v neklidné provincii Kandahár navštívila redaktorka Rádia Česko Magdaléna Trusinová.
Během příštího roku se bezpečnostní síly rozrostou o dalších 47 tisíc mužů. V tuto chvíli se různých školení a výcvikových kurzů účastní 8 tisíc Afghánců. Na výcviku těch dalších se bude zakrátko podílet i skupinka nových instruktorů, kteří se vyškolili na základně Camp Nathan Smith u města Kandahár ve stejnojmenné provincii.
„Tihle chlapíci dělají, co je v jejich silách. Mají chuť učit se nové věci a dělají to na jedničku,“ říká jeden ze školitelů, finský policista Matti Kiuru.
Na základně Camp Nathan Smith v Afghánistánu natáčela redaktorka Magdalena Trusinová
Kandahár patří mezi nejproblematičtější provincie v Afghánistánu, západní vojáci v něm působí až od roku 2006. Základna Camp Nathan Smith je na výcvik afghánských vojáků a policistů dobře vybavená.
„Jsme schopni ubytovat 50 až 70 studentů zároveň a máme sály, kde může probíhat výuka až pro 150 lidí najednou,“ vysvětluje mluvčí základny Douglas Eliot.
Na základně se také budou pořádat vzdělávací kurzy pro ženy, začnou už v září. Tato školení si ale vyžadují zvláštní podmínky a vybavení.
„Ženy musí mít oddělený prostor, což na naší základně není problém. Máme tu 3 oddělené prostory a jeden z nich teď upravujeme pro účastnice školení. Budeme tam moct ubytovat 16 žen a také 2 instruktorky. Podmínky pro tréninkové programy pro ženy jsou jasné: oddělený prostor bez mužů a to zde můžeme zaručit,“ potvrzuje Eliot.
Je to služba zemi, vidí to tak i rodiny
Jednoho z těch, kdo bude zanedlouho školit nové policisty, jsem se zeptala, jestli počítá s tím, že se kvůli své práci může stát terčem Talibanu. Za poslední 2 roky přišlo o život 2800 afghánských policistů. Přes svůj relativně nízký věk si je Hašmatúlah Ajúbí dobře vědom nebezpečí, která mu hrozí.
„Chodíme tady do kurzů a chceme cvičit nové policisty. Víte, Tálibové zabili mé bratrance. Nechci se mstít, chci něčím přispět k rozvoji své země, hlavně k posílení bezpečnosti, a počítám s tím, že mě to může stát život,“ říká.
Rodina Hašmatúlaha Ajúbího je s jeho záměrem srozuměná a nic nenamítá – vlastně právě naopak. A to je v tradičních společenstvích, jaká v paštúnské provincii Kandahár převládají, velmi důležité.
„Moje rodina mi rozhodně nevyčítá, že jsem vstoupil do policie. Naopak – jsou hrdí na to, že sloužím zemi a afghánským lidem,“ tvrdí.
Hašmatúlah Ajúbí chodil 12 let do školy, což znamená, že dokončil i střední školu. „Po maturitě jsem se přihlásil u AMP, tedy u afghánské policie. Chtěl jsem se stát policejním důstojníkem.“
Krátká doba se musí využít efektivně
Výcvik policistů probíhá v pětitýdenních cyklech, které na sebe různě navazují. S výcvikem západních policistů se nedá srovnávat, ale může být alespoň v něčem podobný.
„Tady na základně u města Kandahár už jsem na různých školeních a trénincích strávil 2 roky,“ vypráví jeden ze starších Afghánců.
Kiuru přiznává, že délka výcviku není ideální: „Teď se podíváme na pár prezentací. Ti, které teď vidíte sedět v této třídě, budou sami školit budoucí policisty. Musí se tedy umět prezentovat, musí umět učit, vysvětlovat a my je to máme naučit za pět a půl týdne. Není to moc, já vím. Ti co se chtějí stát učitelem ve škole, musí studovat pět let, ale tady to musíme udělat jinak, co nejrychleji a co nejefektivněji.“
Výsledky jeho práce hovoří za něj. Během posledního dne si jednotliví policisté nachystali prezentace na různá témata týkající se policie.
Podle Hašmatúlaha Ajúbího je pro afghánskou policii výcvik velmi důležitý: „Bylo by skvělé, kdyby podobnými školeními, jaké teď absolvuji já, prošla většina Afghánců. Tréninky z nich udělají profesionály. Jenže do roku 2014, kdy se mají zahraniční vojáci stáhnout z Afghánistánu, projde školeními jen 15 procent afghánských policistů.“
Právě proto se rozhodl, že projde tréninkem a sám bude školit další policisty, i když nemá žádné pedagogické zkušenosti. Jeho starší kolega už naopak vyučoval:
„Pracoval jsem 2 a půl roku jako učitel, takže jsem stihl nasbírat nějaké zkušenosti. U policie jsem už více než 30 let. Ještě nevím, kde budu po skončení kurzu pracovat, ve které provincii, ale moc mi na tom nesejde. Jsem tady, abych sloužil své zemi, a půjdu, kam mě vláda pošle.“
Role policie je v Afghánistánu mimořádně důležitá. Například v provincii Bámján, kterou spojenci jako první vrátili pod místní správu, afghánská armáda vůbec nemá vlastní jednotky. Velení proto od novozélandských vojáků působících v regionu převzala právě policie.
