Americké letouny znovu útočily na Kábul
Americká letadla znovu útočila na afghánskou metropoli Kábul. Svědci tiskovým agenturám řekli, že po přeletu čtyř až pěti strojů se ozvaly výbuchy v jižní části města, kde je vojenská škola vládního hnutí Taliban. Údajně byl zasažen také muniční sklad. Předtím bylo slyšet exploze poblíž letiště. V obou případech podle svědků na údery odpovídala protiletecká obrana. Afghánská islámská agentura, která má vazby na Taliban, informovala, že za poslední den útoků zahynulo 140 lidí a od nedělního zahájení náletů přes 220. Ministr obrany Donald Rumsfeld popřel pravdivost zpráv, podle kterých Američané úmyslně bombardovali civilní cíle, a vyjádřil politování nad ztrátami životů nevinných lidí.
První oběť z řad vojáků mají Američané. Při incidentu v severní části Arabského poloostrova byl zabit seržant Evander Andrews. Bližší podrobnosti k případu Pentagon zatím nezveřejnil.
Kromě Kábulu se hlavním terčem posledního bombardování stalo město Kandahár, které je hlavní základnou vládního hnutí Taliban a Úsamy bin Ládina. Nálety se tam zaměřily především na dům talibanského vůdce mully Muhammada Umara. Představitelé Talibanu ale tvrdí, že talibanský vůdce i bin Ládin jsou stále naživu a v bezpečí. Obvinili zároveň Spojené státy, že své útoky zaměřují na civilisty. Jak prohlásil talibanský velvyslanec v Pákistánu mulla Abdul Salam Zajíf, zničily americké letouny také mešitu nedaleko Dželálábádu. "V této mešitě bylo zabito 15 lidí a byly také zničeny 4 domy, které stojí nedaleko. Podle nejnovějších zpráv zaútočily americké letouny také na vesnici v oblasti východního Turamu, kde zahynulo 100 civilistů."
Český letoun TU 154 zasáhne do boje s terorismem. Severoatlantická aliance dnes totiž přijala naši nabídku a dopravní letadlo využije na 30 dní, které si vybere kdykoliv v období od 15. října do 13. prosince. Podle ministra zahraničí Jana Kavane bude letadlo přepravovat po Evropě personál. Naprostá většina těch výdajů spojená s pohonnými látkami a podobně bude hrazena z prostředků Aliance. My samozřejmě budeme hradit výdaje spojené s posádkou.
Afghánsko-tádžickou hranici překročil konvoj s 32 tunami humanitární pomoci a míří dále do afghánského vnitrozemí. Pomoc financovaná francouzskou vládou obsahuje stany, plachty, konstrukční materiál, generátory a džípy. Kromě toho veze konvoj také více než osm tun sušeného mléka od jedné z nevládních francouzských organizací. Do Afghánistánu také míří už pátá zásilka humanitární pomoci z Ruska. Letoun se zásobami přistál v Tádžikistánu poblíž afghánských hranic a odtud bude zásilka převezena po zemi.
Potravinová pomoc shazovaná americkými letouny na afghánské území je málo efektivní. Zjistil to náš spolupracovník z agentury Epicentrum Jaromír Štětina, který se nachází asi 50 kilometrů severně od Kábulu na území ovládaném protitalibanskou Severní aliancí. "Shazování balíčků nebo beden může pomoci možná několika tisícům lidem tam, kde to spadne, ale tady hladovějí už desetitisíce možná statisíce lidí a je potřeba otevřít letecké mosty nebo pozemní jak ze severu z Tádžikistánu, tak z východu z Pákistánu s masovou humanitární pomocí přepravovanou po zemi. To dokud se nestane, tak hrozí nebezpečí, že s nastávající zimou tady nastane opravdový hlad."
Přesně měsíc od teroristických útoků na Spojené státy se v New Yorku stále pohřešuje 4815 lidí. Záchranáři vyprostili z trosek 422 mrtvých - 370 z nich bylo identifikováno. Obyvatelé New Yorku chystají na dnešek řadu vzpomínkových akcí - od mše františkánských mnichů až po benefiční čtení z románu Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby. Americké humanitární organizace hlásí, že už obdržely milióny dolarů ve prospěch rodin obětí. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů podporuje vojenské operace proti pachatelům teroristických útoků. Tato podpora byla vysoká bezprostředně po atentátech a postupně se spíše zvyšovala, až po vlastním zahájení leteckých náletů v Afghánistánu překročila 90 procent. Prudce nahoru šla po útocích i popularita amerického prezidenta George Bushe.
Kongres Spojených států uvažuje o vysílání Rádia Svobodná Evropa přímo do Afghánistánu. Radiožurnálu to potvrdila mluvčí Svobodné Evropy Sonya Winterová: Uvažuje o tom Congress a včera Výbor pro mezinárodní záležitosti v dolní sněmovně zasedal, aby debatoval s odborníky. My jako Rádio Svobodná Evropa nevysíláme do Afghánistánu, Hlas Ameriky už dlouhá léta vysílá do Afghánistánu. Momentálně je ve Washingtonu debata, má-li se rozšířit, jestliže se rozšíří, má se rozšířit v Hlasu Ameriky anebo se má založit vysílání do Afghánistánu ve Svobodné Evropě.
Rádio Svobodná Evropa se z Prahy zatím stěhovat nebude. Ze strany české vlády ani ze strany zástupců rozhlasové stanice totiž zatím žádný konkrétní návrh nebo požadavek na přestěhování nepadl. Českému rozhlasu to dnes řekla Sonya Winter. "Bylo jednání mezi rádiem a českou vládou o možnosti stěhování a to bylo v rámci všeobecné diskuze o bezpečnosti této budovy po 11. září. Mluvilo se o tom jako o jedné z možností, ale vůbec nic konkrétního nebylo řečeno. Žádný návrh nebyl udělený, žádný požadavek nebyl vznesený, ani z naší strany, ani ze strany české."
Česká vláda je ale v případě potřeby připravena najít náhradní objekt pro pražskou redakci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Několik ministerstev už neformálně vytipovalo objekty ve své působnosti, které by mohly redakci posloužit. Řekl to ministr zahraničí Jan Kavan s tím, že stanice - financovaná Američany - je kvůli svému umístění blízko Václavského náměstí potenciálním cílem teroristického útoku. Spojené státy však zatím přestěhování sídla Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda z centra Prahy neplánují.
