Americké noviny o krachu Parmalatu
Krach Parmalatu s sebou strhává další firmy. Jednou z nich je i Tetra Pak, největší světový podnik na výrobu obalů. Vývoj kauzy sleduje britský deník Financial Times.
Firma Tetra Pak teď zkouší prošetřit, nakolik je pravdivé tvrzení bývalých předáků italského Parmalatu. Ti tvrdí, že z balírenského podniku plynulo nejméně 30 milionů eur ročně na účty vlastněné Calistem Tanzim, bývalým zakladatelem Parmalatu, namísto plateb dceřiným společnostem Parmalatu. Vyšetřovatelé celého případu zatím nebyli schopni zjistit, zda peníze byly skutečně převedeny.
"Jsme pod jejich vlivem, říkají nám jen poloviční pravdu", stěžují si podle britského listu na zatčené šéfy italského koncernu. Tetra Pak reagoval na obvinění Parmalatu okamžitě. "Hned co jsme si přečetli tu novinu, zahájili jsme vlastní vyšetřování. Doufáme, že ho ukončíme v nejkratším možném čase", prohlašují předáci podniku Tetra Pak na stránkách britského deníku Financial Times.
S problémy v účetnictví se potýká také švýcarská personální agentura Adecco. Píše o ní švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
Adecco odmítá zveřejnit výsledky interní kontroly, která se zabývala celkovou bilancí podniku. Výsledky jsou prý tak překvapující, že publikaci účetních závěrů firma raději odložila na neurčito. Burza reagovala okamžitě - akcie největšího světového personalisty klesly na polovinu, všímá si Neue Zürcher Zeitung.
Odhalené slabiny se podle listu týkají především zájmů na severoamerickém trhu. Předáci firmy zatím nechtějí poskytovat žádné informace, a tak nejistí obchodníci na burzách i v bankách mohou pouze spekulovat. Tiskový mluvčí Adecca sice prohlásil, že promluví o detailech skandálu co nejdříve, pozorovatelé se ale shodují, že tento čas bude nutné počítat na týdny. Potíže mohou být různého původu - může jít o podvody, falšování účetnictví nebo jen o "pouhé" potíže při účtování, domnívá se švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.
Za "mediální manévr" označil syrský prezident Bašár Asad pozvání od svého izraelského protějšku k návštěvě Jeruzaléma. Informace o tom přináší v dnešním vydání také saúdskoarabský deník Arab News.
Moše Kacav, izraelská hlava státu, si sliboval od vzájemných rozhovorů pokrok v mírových jednáních na území blízkovýchodního regionu. Jeho překvapivý krok přišel jen pár hodin před tím, než premiér Ariel Šaron opět pohrozil svým plánem.
Ten počítá s rychlým a razantním řešením izraelsko-palestinské krize, pokud by zklamala americká "cestovní mapa", připomíná okolnosti list Arab News. Přestože má izraelský prezident spíše omezené pravomoci, výzvou se ještě více prohloubil rozpor mezi názory vlády a jeho snahou obnovit mírová jednání. Sýrie ovšem podobné aktivity odmítá. "Částečným řešením a mediálními manévry nedosáhneme na mír v regionu. Dlouhodobé stanovisko Sýrie je navázat na rozhovory přesně v tom bodě, kde byly ukončeny", zaznívá podle deníku Arab News jasný názor syrských předáků.
Možnosti umístění amerických základen ve Východní Evropě a reakci Ruska na tuto skutečnost se věnuje polský deník Gazeta Wyborcza. Podle jeho autora je argument, že je třeba vzdát se amerických základen a nedráždit tak Rusko zavádějící. Prozatím neoficiální informace, že po rozmístění amerických základen v Polsku na nás mohou Rusové namířit své jaderné rakety, není důvodem k panice. Ve stejné situaci jsou už léta Itálie, Španělsko, Německo a každá země, ve které jsou posádky americké armády. Rusko nás uzná za plnoprávného člena NATO se vším, co k tomu patří. Bezpečnost vždy něco stojí a bylo by naivní se domnívat, že spojit se se Západem s sebou nepřinese žádné riziko. Píše autor komentáře a pokračuje. Neobstojí také argument, že výstavba amerických základen u nás bude voda na mlýn ruských válečných jestřábů. Ti mají ke své činnosti dost živné půdy doma v Rusku. Americké základny v Polsku jsou pro ně druhořadým argumentem. Uzavírá Gazeta Wyborcza. Geneticky modifikované potraviny dobývají obchodní regály, píše německý deník Die Tageszeitung.
Po nekonečných tahanicích mezi Stranou zelených a SPD byl konečně předložen návrh zákona o využití genové techniky v německém zemědělství. Návrh se věnuje také odškodnění těch farmářů, na jejichž pole budou nechtěně zaneseny geneticky pozměněné organismy. Zejména z toho důvodu by měla být vytvořena důsledná evidence, který zemědělec používá tradiční metody a který pracuje s pozměněným materiálem, upřesňuje podmínky německý deník.
Kritici označují zákon za slátaninu. Plánované povinné označování geneticky modifikovaných potravin se totiž nevztahuje na přípravu pokrmů ve školách, nemocnicích a ostatních jídelnách, což znamená, že až 70 % potravin nebude vůbec označeno. Tvůrci zákona ale svůj produkt obhajují. Kolik geneticky jiných potravin přijde na stůl, záleží podle nich pouze na spotřebiteli, uzavírá německý deník Die Tageszeitung.
