Trump může být první prezident, který by dvakrát vyhrál volby s menším počtem hlasů

Donald Trump se příští týden může stát prvním prezidentem v historii USA, který podruhé vyhraje volby, i když pro něj hlasovalo méně lidí než pro jeho soupeře. Je to dané volebním systémem, kterého se chce část Američanů zbavit. Podle zářijového průzkumu Gallupova institutu si zrušení takzvaného sboru volitelů přeje 61 procent lidí, výrazně víc než před čtyřmi lety. Určovat prezidenta podle výsledků hlasování víc chtějí demokrati než republikáni.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kandidáti na amerického prezidenta se podruhé a naposled střetli v debatě před televizními kamerami.

Šéf datového projektu FiveThirtyEight Nate Silver spočítal, že Joe Biden (vpravo) letos potřebuje porazit Donalda Trumpa (vlevo) v lidovém hlasování o tři a více procentních bodů, aby měl aspoň nadpoloviční šanci vyhrát zároveň i na počet volitelů a získat místo v Bílém domě | Foto: Morry Gash | Zdroj: Reuters

Volební systém určuje v Americe nejen výsledky, ale i cestovní program kandidátů před volbami. Prezident Trump i přes pandemii a své onemocnění stihl v této kampani už šest mítinků s voliči v Pensylvánii a v pondělí přidá hned tři další.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ani vítězství o tři miliony hlasů nemusí Bidenovi stačit, aby porazil Trumpa. Více si poslechněte v reportáži zpravodaje Českého rozhlasu v USA Jana Kaliby

Naopak ve státě Illinois, který má s dvaceti voliteli stejnou hodnotu, nebyl ani jednou. Systém nutí kandidáty objíždět hlavně státy, kde se čeká těsný výsledek. Kde mají vítězství skoro jisté nebo kde naopak není reálné, tam nemá smysl jezdit.

Až na výjimky států Maine a Nebraska totiž platí, že i když vyhrajete v daném státě o jediný hlas, získáte všechny jeho volitele, jejichž počet je daný hlavně velikostí populace. A kdo takto posbírá po Americe aspoň 270 volitelů, stává se prezidentem.

Michelle Voorheisová, šéfka republikánů v okrese Genesee v Michiganu | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Miluju sbor volitelů! Vezměte si tyto volby. Je možné, že hlasů od lidí dostane víc Joe Biden, když vyhraje Kalifornii, New York a další státy s velkými městy. Kdyby záleželo jen na lidovém hlasování, tak by se kampaň dělala jenom tam. Takhle sem do Michiganu přijede Trump už potřetí, byli tu jeho syn, snacha i viceprezident Pence. Já bych třeba do Kalifornie nešla žít ani za nic, tak proč by mi tamní obyvatelé měli vybírat lídry? Může to vypadat znepokojivě, když se kandidát s největším počtem hlasů nestane prezidentem. Ale sbor volitelů podle mě dává každému docela rovnocenný hlas. Myslím, že naši Otcové zakladatelé byli géniové,“ vášnivě pro Radiožurnál argumentuje Michelle Voorheisová, šéfka republikánů v okrese Genesee v Michiganu.

‚Každý hlas má platit‘

Tam při víc než čtyřmilionové volební účasti Trump minule vyhrál o deset tisíc hlasů a bral všech 16 volitelů tohoto státu, což mu pomohlo do Bílého domu, i když Hillary Clintonová celkově od Američanů dostala skoro o tři miliony víc hlasů.

Prezident Trump využil předčasného hlasování. ‚Hlasoval jsem pro chlápka jménem Trump,‘ řekl

Číst článek

Republikánský hlas v Michiganu má tedy velkou váhu, kdežto třeba hlas demokratky Stacey v sousední, obvykle spolehlivě republikánské Indianě, většinou propadne jako zbytečný.

„Chtěla bych, aby každý hlas platil. Pokud někdo jde volit, jeho hlas by se měl počítat, ať je odkudkoli. A ne to přepočítávat na volitele a vybírat jen některé. Znovu – každý hlas má platit. Tohle je Amerika!“ myslí si Stacey.

Šéf datového projektu FiveThirtyEight Nate Silver spočítal, že Joe Biden letos potřebuje porazit Donalda Trumpa v lidovém hlasování o tři a více procentních bodů, aby měl aspoň nadpoloviční šanci vyhrát zároveň i na počet volitelů a získat místo v Bílém domě.

Chance of a Biden Electoral college win if he wins the popular vote by X points:

0-1 points: just 6%!
1-2 points: 22%
2-3 points: 46%
3-4 points: 74%
4-5 points: 89%
5-6 points: 98%
6-7 points: 99%

18:11 – 02. 09. 2020

8935 24906

Od roku 1888 se v Americe dlouho nestalo, aby volby vyhrál kandidát s menším počtem hlasů od lidí, ale za posledních 20 let už dvakrát – v případě George Bushe mladšího a Donalda Trumpa. I proto sílí poptávka po změně, a to hlavně u demokratů. I když i proti republikánům se systém může obrátit, pokud demografické změny převedou třeba Texas spíš do stáje demokratů.

Změna systému je v nedohlednu

Dave Kitzinger - dlouholetý republikán, který v nadcházejících volbách bude volit demokratického kandidáta | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Nevidím to jako problém. Nikdo přece nevolí podle barvy kůže nebo země původu. Tak ať to republikány přinutí lépe argumentovat a nabízet lepší politický program pro tamní Hispánce. Ať dělají politiku, co lidem pomáhá. Systém volitelů nevznikl náhodou – nejsme jedna velká země, ale 50 různých států. Podpořil bych leda takovou úpravu, aby při těsném výsledku třeba tady v Pensylvánii nebral vítěz všechno, ale aby se hlasy volitelů proporčně rozdělily,“ říká Dave Kitzinger, který letos volí Bidena, ale duší stále zůstává republikánem.

Reálně je zrušení systému sboru volitelů skutečně v nedohlednu. „To se nestane. Vyžadovalo by to schválení nového dodatku k ústavě,“ říká pro Radiožurnál profesorka práva Baltimorské univerzity Kim Wehleová.

Kimberly Wehleová, profesorka Baltimorské univerzity a přední expertka na ústavní právo Spojených států amerických | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Ale dá se to udělat i bez toho. Pokud by k tomu zákonodárci jednotlivých států měli vůli, mohli by změnit způsob, jak jejich stát volitele přiděluje. Místo systému, kde vítěz bere všechno, reprezentativněji zohlednit výsledky lidového hlasování. Kromě toho existuje dohoda některých států, že přidělí své volitele kandidátovi, který celkově získá od všech Američanů nejvíc hlasů, i kdyby v tom daném státě vyhrál někdo jiný,“ dodala Wehleová.

Tato dohoda ovšem nevejde v platnost, dokud se nepřipojí tolik států, aby daly dohromady nadpoloviční většinu volitelů a mohly takto určit prezidenta. A dá se očekávat, že v tu chvíli by o ústavnosti této metody musel rozhodovat soud.

Každopádně příští úterý zůstane vše při starém a budeme sledovat hlavně Floridu, Pensylvánii, Arizonu a dalších několik států, které souboj Trumpa s Bidenem rozhodnou.

Billboard, na kterém Dave Kitzinger hlásí svou podporu Joe Bidenovi | Zdroj: RVAT.org

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme