Rozhlasové vysílání slaví sto let. V Pittsburghu hlásili výsledky prezidentských voleb z boudy na střeše
Už v úterý končí volby prezidenta Spojených států, které letos spojuje i významné jubileum rozhlasového vysílání. V pondělí je to přesně sto let od chvíle, kdy rádio poprvé vysílalo pro veřejnost. Světová premiéra se týkala právě výsledků amerických prezidentských voleb a vysílalo se z Pittsburghu.
„Volební výsledky odvysíláme, jakmile je tady v KDKA obdržíme. Uvítali bychom, kdyby nám kdokoli z posluchačů tohoto vysílání dal vědět, protože máme velkou starost o to, jak daleko naše vysílání dosahuje a jaký je příjem. Napište dopis nebo korespondenční lístek na adresu KDKA, Pittsburgh, Pensylvánie,“ uvedl před sto lety v prvním vysílání moderátor Leo Rosenberg.
Poslechněte si reportáž z místa, kde před sto lety zahájila vysílání první komerční stanice
Tehdejším improvizovaným studiem byla jakási bouda sestrojená na střeše osmipatrové budovy ve východním Pittsburghu. Budovu samotnou už v dezolátním stavu strhli k zemi před třinácti lety. První rozhlasové komerční vysílání pro veřejnost připomíná v centru Pittsburghu jedna z historických cedulí. Žlutá písmena na modrém podkladu říkají, že vysílání začalo 2. listopadu 1920 a stanice KDKA informovala o prezidentských volbách.
Tehdy šlo o souboj mezi nakonec vítězným republikánem Warrenem Hardingem a poraženým demokratem Jamesem Coxem.
„A teď, zatímco čekáme, až nám zatelefonují výsledky přímo z redakce deníku Pittsburgh Post and Sun, přečtu vám, koho dnes 30 milionů Američanů volí: prezidenta Spojených států, viceprezidenta, 34 senátorů, 435 členů Sněmovny reprezentantů, 34 guvernérů a tisíce lokálních kandidátů,“ doplnil moderátor moderátor stanice KDKA.
Rosenberg tím spustil éru nového odvětví veřejné komunikace, do kterého se už o dva a půl roku později jako první v kontinentální Evropě zapojil i Český rozhlas. Rádio postupně změnilo i povahu amerických voleb, ještě víc potom televize a sociální média, na která se teď Američané čím dál víc obracejí i při monitorování volební noci. Včetně těch z okolí Pittsburghu, kde před sto lety několik nadšenců díky rádiu poprvé hltalo výsledky v reálném čase.
Volební noc
„Já jsem byl vždycky do politiky zblázněný, je to jedna z nejpodstatnějších věcí, každé čtyři roky můžete spolurozhodnout, jak bude vaše země v nejbližší budoucnosti vypadat,“ říká volič Joea Bidena David.
V politice se nikdy aktivně neangažoval, ale letošek vnímá jako výjimku. Podle Davida jsou letošní volby mnohem důležitější než jindy.
„Sleduju každé dva roky i kongresové volby, vždycky se někde zamknu. I letos si pustím televizi a budu na twitteru. Není to nejlepší zdroj informací, ale když tam sledujete správné lidi a účty, získáte důležité střípky o sčítání hlasů a o tom, jaká je situace. Ovšem nakonec záleží jen na jedněch volbách – až odevzdá své hlasy sbor volitelů a Kongres to potvrdí,“ dodává David.
Trumpův volič Martin, který také žije nedaleko místa, odkud rádio před sto lety poprvé vysílalo, letos volební noc moc prožívat nebude.
„Nebudu, protože myslím, že to nemá význam. Obvykle už se zavřením volebních místností tušíte, kdo vyhrál. To se tentokrát kvůli tomu absurdnímu korespondenčnímu hlasování nestane,“ říká volič republikánského kandidáta Martin. Volby sledovat bude, ale stojí si za názorem, že to nemá smysl, jelikož vítěze bude znát až mnohem později.
„Snad nepůjde o roky. Doufám, že to budou měsíce. Říkají tři dny, ale tomu já nevěřím,“ pochybuje David.
My jsme ale přesvědčeni, že sledovat americké prezidentské volby v rádiu coby nejrychlejším médiu je i po sto letech stále v módě. A zveme vás k volebnímu vysílání, včetně hostů ze studia ve Washingtonu.
„A my jsme tu připravení odvysílat výsledky, jakmile je dostaneme. Takže, prosím, buďte připraveni,“ znělo z rozhlasových přijímačů přesně před sto lety.
