Americké úřady zatkly desítku údajných ruských špionů
Americké úřady zatkly deset údajných ruských špionů. Ve Spojených státech žili podle ministerstva spravedlnosti s falešnou totožností. Sami o sobě říkají, že jsou Američané, Kanaďané nebo Peruánci. Podle zdrojů citovaných agenturou Reuters jde ale pravděpodobně o Rusy.
Skupina pod vyšetřovacím názvem Ilegálové údajně působila ve Spojených státech celá léta, někteří prý už od začátku devadesátých let.
Agenti FBI zatkli na území Spojených států deset členů skupiny. Jedenáctého pak zadržela kyperská policie na letišti v Larnace, odkud chtěl odletět do Budapešti. Soudce ho propustil na kauci 20 tisíc eur s příkazem dostavit se do 30 dní k soudu, kde s ním začne řízení o vyhoštění.
Údajní špioni byli zatčeni v New Yorku a jinde na severovýchodě Spojených států. Vycvičeni byli ruskou zpravodajskou službou a ve Spojených státech měli civilní zaměstnání, aby nebudili pozornost.
Jejich úkolem bylo navazovat vztahy s politiky a předávat citlivé informace ruským řídícím agentům. Americký úřad pro vyšetřování FBI shromažďoval informace od dvou z obviněných několik let prostřednictvím svých agentů, kteří předstírali, že pracují pro Rusko.
Z obvinění vyplývá, že ruská rozvědka od nich požadovala informace týkající se jaderných zbraní, americké politiky - kontroly zbraní, Íránu, personální situace v CIA, ale také dění v politických stranách a především měla zájem o zákulisní informace z Bílého domu. Obvinění jsou oficiálně publikovaná na internetu.
Posílání informací po bezdrátové síti
Při předávání informací používali špioni jak nejnovější technologie, tak i ty tradiční. Jedna z obviněných měla začátkem roku sedět v kavárně s notebookem a prostřednictvím bezdrátové sítě měla posílat data ruskému agentovi, který kolem projížděl. Pro komunikaci s Moskvou a jejími agenty požívali hesla typu: „Promiňte, neviděli jsme se na Maltě v roce 1999?“ Následovat měla předem dohodnutá odpověď. Měli také sledovat, jak drží výtisk nějakého konkrétního časopisu.
Podle zástupce prokurátora jsou první body obvinění jen špičkou ledovce. Navíc po celých Spojených státech dál úřady prohledávají podezřelé objekty.
Téma v Odpoledním Radiožurnálu přiblížil publicista a expert na špionáž Karel Pacner
Je tedy možné, že současný počet špionů nebude konečný. Je o tom přesvědčen i publicista a expert na špionáž Karel Pacner.
„No to zcela určitě. Ale je otázka, jestli na ty další í FBI přijde. Protože tito lidé jsou velice dobře zakonspirovaní a je otázka, jestli některý z nich promluví a prozradí své další spolupracovníky,“ upozornil Pacner ve vysílání Radiožurnálu.
V případě usvědčení jim za špionáž hrozí pět let a za praní špinavých peněz 20 let.
Podle Moskvy jsou obvinění neopodstatněná
Ruské ministerstvo zahraničí označilo zadržení údajných špionů za neopodstatněné. A považuje ho za krok zpět do studené války.
Moskva doufá, že špionážní aféra nebude mít vliv na vzájemné vztahy, které se po nástupu Baracka Obamy do funkce začaly výrazně zlepšovat. Ministr Sergej Lavrov zároveň jedním dechem požádal o svolání vrcholné schůzky ohledně íránského jaderného programu.
Komentátor Radiožurnálu Milan Slezák hovořil o dopadení špionů ve Světě o druhé Rádia Česko
Té by se měli zúčastnit jen zástupci Washingtonu, Moskvy, Teheránu a mezinárodní agentury pro atomovou energii. Lavrov ale konkrétně neřekl, čeho by se měla schůzka týkat.
Nabízí se tak otázka zda nechce od aféry jen odpoutat pozornost nebo během schůzky podpoří tvrdý americký postoj vůči Íránu jako omluvu za špionáž.
Obamovo dilema
Bez zajímavosti není ani načasování zatýkání špionů - krátce po washingtonské schůzce prezidentů Obamy a Medveděva a poté, co si oba společně dokonce zašli do fast foodu. Prezident Obama v té chvíli o celé akci už podle všeho věděl.
„On řešil velké dilema, jestli má zasáhnout, přece jenom se nezachovat jako hostitel-džentlmen a tu akci nezarazit. Ale kdyby ji zarazil, tak by samozřejmě sklidil velice silnou domácí kritiku a FBI by mu těžko zapomněla, že zasáhl ve chvíli, kdy ti špioni už byli možná nachystáni na útěk,“ soudí komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.