Americké vojačky budou moci bojovat i v prvních válečných liniích
Americký ministr obrany Leon Panetta má dnes zrušit nařízení z roku 1994. To ženám v uniformě zakazovalo přímou účast v bojových akcích a nasazení v prvních válečných liniích. V praxi ale budou až do roku 2016 pro ženy platit určitá omezení. Například kasárny elitních jednotek Navy Seals nebo Delta Force pro ně zatím zůstanou zavřené.
Zrušení zákazu přichází hlavně v důsledku moderního tažení za rovnoprávnost žen ve všech oblastech, tedy i v americké armádě. Sílí tlak veřejnosti i samotných žen, které se snaží vyrovnat mužům. A ty, které už v armádě působí a zúčastnily se některých bojových operací v týlu, říkají, že stejně v podstatě plní stejné úkoly jako muž.
Pracují třeba v polní nemocnici jako lékařky nebo ošetřovatelky, působí ve vojenské policii nebo ve zpravodajských službách. Spojené státy mají za poslední léta na kontě asi 800 zraněných žen a víc než 100 žen v operacích zahynulo.
„Není v tom žádný velký rozdíl. Ve většině misí jsme stejně byly nasazeny společně s pěchotou a pozemním dělostřelectvem. Šlo o náš společný boj a dělaly jsme totéž.“
„Stát po boku zvláštních sil je fakt nářez. Existují ale úkoly, které ženy splnit nemohou, protože na to nemají dost fyzické síly,“ tak popisují své válečné zkušenosti z Iráku nebo Afghánistánu televizi Sky News samy ženy. Jedna z nich tam přišla o ruku.
Podle dostupných údajů je v americké armádě v současnosti 14 procent žen. Armáda má nyní asi 1,4 milionu aktivních vojáků a vojaček. V první fázi, tedy už letos či příští rok, by se mohlo uvolnit asi 15 tisíc míst v předních liniích pro ženy, které chtějí bojovat. Po skončení omezení by se jim mohlo otevřít až 230 tisíc pozic v pozemní a námořní pěchotě.
V české armádě žádná omezení nejsou
S myšlenkou nasazovat ženy se zbraní v ruce do přímých vojenských operací souhlasí majorka Věra Bielská, velitelka speciálního týmu libereckého praporu, která vedla české chemiky již na třech misích v Afghánistánu.
„Pokud žena splňuje všechny požadavky, které daná pozice vyžaduje, myslím, že na ni může být bez problémů nasazená,“ říká Bielská dodává:
Hostem Radiožurnálu byla majorka Věra Bielská, velitelka speciálního týmu libereckého praporu
„V české armádě žádná omezení pro ženy v bojových operacích dána nejsou. Pokud žena splňuje požadavky a předpoklady, tak může danou pozici zastávat.“
Podle jejího názoru to není otázka emancipace, ale schopnosti žen zastávat takové funkce. „Myslím, že jsou i určité pozice v armádě, které může žena zastávat lépe než muž,“ tvrdí.
Neobává se ani toho, že by ženám ve výrazně mužské společnosti při bojových operacích hrozila izolace. „Jednotka plní bojový úkol jako celek, je to tým lidí, kteří se dobře znají, kteří si věří a mohou se na sebe spolehnout. O izolaci tam nemůže být řeč.“
Dokládá to i osobní zkušeností ze zahraničních misí. „Vždy jsem působila v rámci chemické jednotky. Ta plnila úkoly chemického zabezpečení. Kromě toho jsme teď měli spoustu výcvikových a výukových aktivit pro afghánskou armádu i pro zaměstnance ministerstva zdravotnictví. Pracovali jsme jako tým, znali jsme se, byli jsme vycvičení, připravení plnit zadané úkoly,“ shrnuje své působení v armádě Věra Bielská.
