Americko-íránský novinář Rezaian stojí před soudem za údajnou špionáž a šíření propagandy

V Íránu začal soud s reportérem amerického deníku Washington Post. Novinář s íránským i americkým pasem Jason Rezaian čelí obvinění ze špionáže. Reportér i jeho noviny považují obvinění za smyšlená. Rezaiana se zastal i americký prezident Barack Obama. To všechno v době kdy vrcholí diplomatické snahy urovnat konflikt mezi Západem a Teheránem kvůli íránskému jadernému programu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Teherán je město pod horami | Foto: GhostWind

Devětatřicetiletého Rezaiana zadržují Íránci už přes deset měsíců. Loni ho zatkli spolu s jeho ženou a dalšími dvěma novináři. Všechny tři následně propustili na kauci. Obžalovaný byl Rezaian v prosinci.

Podle obžaloby se novinář snažil získat informace o vnitřní i zahraniční politice Teheránu a spolupracoval s nepřátelskými vládami. Kromě toho prý také šířil propagandu proti Íránu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O okolnostech procesu s Jasonem Rezaianem mluvil Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha

Podle Rezaianovy advokátky žurnalista nikdy neměl přímý ani nepřímý přístup k tajným datům. V rámci své práce se prý jen snažil hledat a zveřejňovat informace.

Případ řeší revoluční soud, který většinou projednává kauzy související s hrozbami pro národní bezpečnost.

Podle Břetislava Turečka z Metropolitní univerzity Praha, který dění v Íránu dlouhodobě sleduje, je bezpečnostní hledisko důvod, proč proces probíhá za zavřenými dveřmi a proč je k němu zveřejněno málo informací.

„Mluví se o tom, že v tom obvinění může sehrát určitou roli, že už v roce 2008, kdy se Barack Obama měl poprvé stát prezidentem, tak tento novinář, který je původem Íránec, údajně Obamovi napsal dopis, kde mu nabízel pomoc, kdyby Obama chtěl nějakým způsobem urovnat vztahy mezi Washingtonem a Teheránem,“ poznamenal Tureček.

To, že má Rezaian dvojí občanství podle Turečka není pro Írán rozhodující.

„U lidí, kteří mají jak íránské, tak získali nějaké zahraniční občanství, Írán to jejich zahraniční občanství v podstatě ignoruje a považuje je za své vlastní občany. Jason Rezaian není jediným, komu se taková věc stala. Před časem to byl třeba novinář Mázjár Bahárí, který rovněž má americké občanství, ale ten pak byl propuštěn,“ uvedl Tureček.

Výhoda pro jednání o jádru?

Podle něj může Írán s Rezaianem kalkulovat i jako s kartou pro politické vyjednávání.

„Nebylo by to poprvé, kdy má Írán někoho – ať už ve vyšetřovací vazbě nebo snad i po rozsudku – kdy nakonec tento člověk může být v rámci jakéhosi gesta dobré vůle propuštěn, a to výměnou za nějaké politické ústupky,“ řekl Tureček.

Aktuálně by toho mohli chtít Íránci využít třeba při vyjednávání o svém jaderném programu.

„Na kompromis budou muset přistoupit obě strany a nějaká taková gesta tam pak mohou sehrát roli, takže Írán může teoreticky i třeba Jasona Rezaiana držet právě proto, aby pak měl možnost prezentovat t svoji dobou vůli, aby prostě měl nějaký další dodatečný trumf v ruce,“ uzavřel Tureček.

Olga Kořánková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme