Americký tisk: Za hurikány může globální oteplování
Pravé jméno Katriny je globální oteplování - to alespoň tvrdí americký tisk. Politici by se měli zamyslet nad tím, proč je město New Orleans zranitelné. Podle novinářů je potřeba odstranit zástavbu, která blokuje přirozený odtok z delty Mississipi.
Škodám, které napáchal hurikán jako je Katrina, se většinou říká přírodní katastrofa. Není to ale tak docela přesné. Většinu z nich jsme si totiž způsobili sami, píše americký deník New York Times. New Orleans není výjimkou.
Až nebude hrozit bezprostřední nebezpečí, měli by se jeho politici zamyslet nad tím, proč je město v deltě Mississipi tak zranitelné. Je potřeba odstranit zástavbu, blokující přirozený odtok z delty Mississipi. New Orleans se tím vydává na pospas velké vodě z Mexického zálivu. Město se musí naučit respektovat přírodu, jestli chce přežít. Upozorňují americké New York Times.
Hurikán, který v pondělí zasáhl Louisianu měl přezdívku Katrina. Jeho pravé jméno ale zní: globální oteplování. Myslí si jiný americký deník - Boston Globe. Letošní rok začal sněhovou kalamitou v Los Angeles. Mohlo za to globální oteplování.
Silný vítr pak ve Skandinávii shodil elektrické vedení, takže statisíce lidí byly bez proudu. Důvodem bylo globální oteplování. Když v Indii napršelo za jeden den devadesát centimetrů vody, viníkem bylo globální oteplování. Abychom ho zastavili, museli bychom používat ropu a uhlí o semdesát procent méně než dosud. To by ale vážně ohrozilo základy naší industriální společnosti.
A zatímco OSN pořádá konference pro tisíce vědců, kteří dumají nad tím, jak vliv průmyslu na životní prostředí omezit, velké společnosti postupují opačně. Například Exxon Mobil vydal od roku 1998 třináct milionů dolarů na kampaň, která měla veřejnost přesvědčit o neškodnosti změn globálního klimatu, dodává dnešní Boston Globe.
Polský tisk si všímá aféry kolem prodeje holdingu Unipetrol polskému PKN ORLEN. O úplatcích v této kauze začala jako první psát Rzeczpospolita. Z jejího dnešního vydání cituje náš zpravodaj ve Varšavě Martin Dorazín.
Slovenský deník Sme srovnává polské hnutí Solidarita s československou Chartou 77. V sedmdesátých a osmdesátých letech prožívalo Československo tuhou normalizaci. Z letargie se nás pokusila vytrhnout Charta 77.
Národ ale jen pasivně přihlížel hysterické reakci husákovského režimu. Čechům a Slovákům se tak nemůže nikdo divit, že podobně nemastně-neslaně vnímali i bouřlivé události z roku 1980. V intelektuálním zázemí si byla Charta se Solidárností podobná. Jen s tím rozdílem, že u nás disent zůstal u rozborů a analýz, v Polsku to dotáhl do praxe.
Obě hnutí měla charismatické vůdce a obě zvážila realitu východního bloku. Nežádali odstoupení komunistů. Ti je nakonec zatlačili do ilegality. Solidaritě ani Chartě ale nešlo o body a prestiž, jen o věc samotnou. Proto je výročí Solidarity i naším svátkem, dodává deník Sme.
Oslavnou ódu na vyklizení pásma Gazy otiskl dnešní Daily Star. Palestinci triumfovali, když se Arabským armádám nepodařilo vymazat jejich jedinečnou kulturní identitu. A to i přes ostrou kampaň vedenou Spojenými Státy a Izraelem.
A ve finále dosáhli zadostiučinění: izraelští okupanti z pásma Gazy zažívají to, co kdysi okupovaní - ničení domů, vystěhování, vojenské prostory, nevratné škody. Ještě ale není konec. Izrael totiž spolkl i východní Jeruzalém. A to je překážka svobodné Palestině, tvrdí dnešní libanonský list.