Dostat se na letiště v Kábulu je náročný úkol. Američtí vojáci nemají kapacity s tím lidem pomoci
Americké jednotky nemají kapacitu na to, aby pomohly lidem v Afghánistánu dostat se na mezinárodní letiště v Kábulu, odkud odlétají desítky zahraničních evakuačních letadel denně. Ve středu to prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin. Vojáci USA se podle něj soustředí výhradně na zajištění bezpečnosti na letišti, kde v posledních dnech často vypukal chaos.
Nejvýše postavený americký generál Mark Milley rovněž poznamenal, že nic předem nenasvědčovalo tomu, že se Tálibánu podaří tak rychle přemoci afghánskou armádu.
Islamistické povstalecké hnutí Tálibán ovládlo afghánskou metropoli v neděli, načež na tamním mezinárodním letišti vypukl zmatek. Zaplavily jej tisíce lidí, kteří se zoufale snažili dostat pryč ze země. Austin nynější situaci na letišti označil za stabilní, na místě je podle něj v tuto chvíli asi 4500 amerických vojáků, kteří nepřichází s táliby do konfliktu a pravidelně s nimi komunikují.
Washington měl podle amerického deníku informace o síle Tálibánu. Varování přicházelo už v červenci
Číst článek
„Budeme nadále dělat vše v našich silách ke zmírnění konfliktů a vytváření průchodů, aby se lidé mohli dostat na letiště. Nemáme možnosti na to, abychom v tuto chvíli rozšířili operace do Kábulu,“ řekl americký ministr obrany. Pentagon již dříve oznámil, že američtí vojáci v noci na středu stříleli do vzduchu ve snaze zklidnit dav na letišti. Americká armáda neví o tom, že by po incidentu zůstali ranění či mrtví.
Austin poznamenal, že Američané při jednání s Tálibánem naléhají na povstalce, aby pustili na letiště všechny osoby s náležitými dokumenty, což se podle něj v některých případech nestávalo.
Milley ve středu na stejné tiskové konferenci prohlásil, že žádné zprávy od amerických tajných služeb nenasvědčovaly tomu, že by afghánská armáda podlehla tlaku povstalců tak rychle.
Tajné služby podle něj měly několik scénářů včetně toho, v němž ovládl zemi Tálibán, armáda a vláda rychle padly a nastala občanská válka, jež nakonec skončila vyjednáním příměří. „Časovou osu rychlého kolapsu jsme široce odhadovali v řádu týdnů, měsíců či dokonce let po našem odchodu ze země,“ řekl Milley. „Ani já ani nikdo jiný neviděl nic, co by nasvědčovalo kolapsu této vlády a této armády za 11 dní,“ dodal.
