Amerika mobilizuje zálohy
Spojené státy prožívají Národní den smutku. Zároveň se však připravují na ráznou odvetu. Vojenské základny jsou v nejvyšší bojové pohotovosti, do zbraně byla povolána první vlna záložníků. Prezident se účastnil pietního shromáždění ve Washingtonu a poté vyjádřil účast při návštěvě trosek newyorského Světového obchodního střediska. Práci záchranářů, pátrajících v troskách Světového obchodního centra po lidech, kteří přežili úterní teroristický útok, ráno zpomalil prudký déšť. Newyorský starosta Rudolph Giuliani ale slíbil, že akce bude pokračovat s nezmenšenou intenzitou. Zatím bylo vyproštěno 184 mrtvých, z nichž 35 se podařilo identifikovat. Nadále se pohřešuje 4763 lidí. Americké úřady zadržely v noci na dnešek na letištích v New Yorku osoby, které zřejmě připravovaly další útoky proti cílům ve Spojených státech. Senát jednomyslně schválil rezoluci umožňující prezidentu Georgi Bushovi použít sílu proti teroristům zodpovědným za úterní atentáty. Bush povolil Pentagonu povolat až 50 000 záložníků do aktivní služby. Vzápětí více než 35.000 záložníků povolal do zbraně americký ministr obrany Donald Rumsfeld.
Povolaní záložníci by se mohli podílet na zajišťování rozšířených bezpečnostních opatření a připojit se k aktivním vojenským jednotkám, které se připravují na případnou odvetnou akci. Podle amerických zákonů má prezident pravomoc povolat při mimořádné situaci do služby až jeden milión rezervistů a to až na 24 měsíců.
Spojené státy nepřímo potvrdily přípravy na případný vojenský útok proti Afghánistánu žádostí o povolení přeletu území sousedního Pákistánu. Ten leží mezi afghánským územím a Indickým oceánem, kde operuje americké válečné námořnictvo. Pákistán si podle agentury Reuters vyžádal čas na rozmyšlenou. Taliban dnes agentuře AFP sdělil, že je na "masívní útok" USA připraven a že na svou obranu "zaplatí jakoukoli cenu". Souběžně pohrozil, že "využije všech možností k odvetě".
Tyto výzvy se časově shodují s prohlášením šéfa americké diplomacie Colina Powella. Ten potvrdil, že Spojené státy považují za hlavního organizátora úterního teroristického útoku Usámu bin Ládina, který údajně žije v Afghánistánu. "Pátráme mezi teroristickými organizacemi, které mají takovou kapacitu, jaká byla nezbytná k realizaci úterního útoku. Zatím jsme ještě veřeřjně tuto organizaci neoznačili, ale podíváte-li se na přehled kandidátů, jeden se v dané oblasti přímo nabízí," řekl Powell.
Podle ruské agentury Itar-tass, ale bin Ládin změnil těsně po útocích ve Spojených státech místo svého úkrytu, který není znám, ale nadále se prý nachází na území Afghanistánu. S odvoláním na pákistánskou rozvědku tuto zprávu přinesla v čtvrtek na dnešek agentura Itar-tass. Naposledy se bin Ládín objevil na veřejnosti v únoru na svatbě svého syna ve městě Kandahár.
Belgická a nizozemská policie zatkla osm příslušníků radikálního muslimského hnutí. Jsou podezřelí z příprav ozbrojeného útoku proti americkým zájmům v Evropě. Podle agentury AFP, která citovala mluvčího bruselského soudu, nebylo zatím zjištěno žádné napojení zatčených na hnutí vedené Usámou bin Ládinem. Podle mluvčího byly při prohlídkách v bytech zadržených osob nalezeny samopaly typu Uziel a zásobníky s náboji. Nizozemská policie zadržela už včera v přístavu Rotterdam čtyři další muže podezřelé z napojení na islámské radikální kruhy.
Interpol vytvoří v souvislosti s útoky na Spojené státy zvláštní pracovní skupinu pojmenovanou "11. září". Tým bude shromažďovat a koordinovat informace z různých vyšetřování, která teď probíhají v různých zemí. Skupina bude mít základnu ve francouzském Lyonu, kde je sídlo Interpolu. Ten už získal na čtyřicet informací, které souvisejí s leteckými teroristickými útoky proti New Yorku a Washingtonu. Interpol zprávy předal americkým úřadům.
USA objednaly v Řecku značné množství kerosinu, který má být v co nejkratší době dodán na španělskoamerickou základnu Rota v provincii Cádiz. Podle stanice ABC hledají Američané loď, která by palivo transportovala. Kerosin by mohl sloužit především pro doplňování paliva za letu v případě odpovědi Spojených států na teroristické útoky na New York a Washington.
Německý deník Die Welt uvádí s odvoláním na svého washingtonského zpravodaje tři možné varianty odvety: raketový útok proti Afghánistánu, kde se údajně skrývá Usáma bin Ládin, únos bin Ládina a dalších teroristů do Ameriky a zahájení procesu proti nim. Třetí možností je údajně koordinová operace spojenců pod velením Spojených států a raketové útoky proti více zemím.
Policisté udělali razii na newyorském letišti JFK. Na palubě letadla společnosti American Airlines při ní zadrželi deset podezřelých cestujících. S odvoláním na svědectví dalšího pasažéra o tom informovala americká televizní stanice ABC. Úřady se podle ní obávaly, že se na newyorských letištích La Guardia a JFK chystají únosy. Někteří ze zatčených u sebe měli mít nože, falešné doklady a otevřené letenky. Pět osob bylo zadrženo také na letišti La Guardia. Vedení letišť se odmítlo ke zprávě vyjádřit. Newyorské úřady opět všechna letiště ve městě uzavřely, omezená letecká doprava nad Spojenými státy jinak pokračuje.
Viceprezident Dick Cheney byl mezitím evakuován z Washingtonu do venkovského prezidentského sídla v Camp Davidu. Podle mluvčího Bílého domu Ariho Fleischera jde o součást přijímaných preventivních opatření. Mluvčí potvrdil, že prezident George Bush zůstal v Bílém domě. Prezident byl od viceprezidenta oddělen pro případ dalšího možného teroristického útoku.
Záchranáři dnes nalezli obě černé skříňky z letadla, které v úterý narazilo do budovy Pentagonu. Skříňky, jejichž obsah by mohl mít klíčový význam pro získání informací o průběhu únosu letadla, byly předány Americkému Federálnímu úřad pro letectví.
V New Yorku, kde hrozí zřícení dalších budov, panují zvláštní bezpečnostní opatření. Ve Washingtonu byla v noci na dnešek evakuována budova Kongresu. Důvodem byl nález podezřelého balíčku, po půlhodině ale prohlásila policie Kapitol opět za bezpečný. Newyorská média přinesla zprávu o tom, že záchranáři našli 10 živých policistů, kteří jsou uvězněni pod troskami bývalého Světového obchodního centra. Podle agentury Reuters zavolal jeden ze zavalených mužů své manželce mobilním telefonem a řekl jí, že je s ostatními kolegy uvězněn ve vzduchové kapse dvě patra pod zemí. Zachránění hasiči přežili pod troskami díky tomu, že v době pádu mrakodrapu seděli ve speciálním hasičském vozidle.
Ministerstvo zahraničních věcí nemá kontakt se 105 českými občany, kteří jsou na území Spojených států. Čísla ze seznamu Čechů - nezvěstných po úterní katastrofě ve Washingtonu a New Yorku - se však neustále mění. Ministerstvu se už ozvalo 21 českých občanů.
Nepřehledná je situace s leteckou dopravou ve Spojených státech. Včera vpodvečer našeho času se sice nad Amerikou znovu otevřel vzdušný prostor pro komerční i soukromá letadla, později ale vyšlo najevo, že transatlantické lety jsou zatím umožňovány pouze americkým leteckým přepravcům. Vstup zahraničních leteckých společností do vzdušeného prostoru USA byl odložen na dnešní večer. Před půlnocí přišla zpráva, podle které Americký úřad pro leteckou dopravu zastavil všechny vnitrostátní lety mířící na newyorská letiště. Důvodem je podle agentury Reuters aktivita FBI. Povolení vzlétnout nedostává žádné letadlo, jehož cílem je letiště LaGuardia a mezinárodní letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku nebo letiště Newark International v New Jersey.
V době úterních teroristických útoků na Spojené státy bylo ve vzduchu více než dva tisíce letadel. Potvrdil to americký ministr dopravy Norman Mineta. Ministr zároveň ocenil práci leteckých dispečerů, kteří se podle něj vyznamenali, když ve spolupráci s posádkami a leteckými společnostmi dostávali letadla na zem.
Osmdesát procent Američanů kroky prezidenta George Bushe v souvislosti s úterními teroristickými útoky schvaluje, a 83 procent je nakloněno "energickému vojenskému zákroku" proti osobám, které za těmito atentáty stojí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky dnes zveřejnila televizní síť NBC. Stoupenci vojenské akce se přitom většinou vyslovili pro letecké operace proti teroristům, pokud se je podaří zjistit.
Škody, které způsobil úterní útok na budovu Pentagonu ve Washingtonu, vysoce přesáhnou 100 miliónů dolarů. Takový je nejnovější odhad odborníků. Do budovy ministerstva obrany Spojených států narazilo dopravní letadlo s 64 cestujícími na palubě. Předpokládaný celkový počet obětí se zatím pohybuje kolem stovky. Záchranáři objevili v troskách Pentragonu černou skřínku z letounu. Zatím ale není jasné, jestli se zachoval zvukový záznam z pilotní kabiny.
Ve znamení piety se konala celonárodní zádušní mše v Národním chrámu ve Washingtonu. Památku obětí si připomněli pozůstalí i američtí představitelé v čele s Georgem Bushem. Ten vyjádřil odhodlání bojovat s terorismem a ocenil hrdiny posledních dnů - hasiče, kteří zahynuli v mrakodrapech newyorského Světového obchodního střediska; cestující z jednoho z letadel, kteří se rozhodli svést zápas s únosci, a dobrovolníky, kteří přijeli do New Yorku, aby pomohli s odstraňováním trosek domů a pátráním po nezvěstných osobách. "Od této události uplynuly pouze tři dny, pro Američany to ještě není historie. Naše odpovědnost vůči historii je již jasná, musíme odpovědět na tyto útoky a zbavit svět ďábla," zdůraznil na celonárodní zádušní mši americký prezident.