20 let od masakru na střední škole Columbine. ‚Stříleli kohokoli, kdo jim přišel do cesty‘ říká přeživší

Kromě zármutku přibývá ve Spojených státech s každou další tragédií po hromadné vraždě střelnou zbraní i lidí, kteří se tento trend snaží zastavit. Patří mezi ně i Salli Melfiová, která přesně před 20 lety přežila masakr na střední škole Columbine nedaleko Denveru. Dva střelci tehdy zabili 12 studentů a učitele. Počet mrtvých v kombinaci s televizním pokrytím udělaly z této události symbol, který se od té doby v různých podobách stále vrací.

Reportáž Denver Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Salli Melfiová | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Salli Melfiová se svým traumatem bojuje veřejně, můžete ji potkat na akcích za omezení přístupu ke zbraním, tak jako na této ve Washingtonu. Na 20. duben 1999 nikdy nezapomene. Tehdy se v 16 letech ocitla velmi blízko smrti. Nejdřív myslela, že je to vtip, pak prožila šok.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dnes je to 20 let od střelby na střední škole Columbine. Poslechněte si, co o tom říká jedna z přeživších

„Byla jsem zrovna s pěveckým sborem, když jsme uslyšeli hlasitý rámus a v ten okamžik začalo peklo. Proběhla jsem hledištěm a slyšela jsem, jak se spustil požární alarm. Ve škole se objevili dva těžce ozbrojení studenti, kteří stříleli kohokoli, kdo jim přišel do cesty. V ten moment jsem to ještě nevěděla, ale z dolní části školní budovy se ozývaly zvuky zbraní a odrážejících se kulek,“ říká Salli Melfiová Radiožurnálu.

„Dokázala jsem se dostat do vstupní haly a chtěla vyběhnout ven hlavním vchodem, ale zavřeli mi ho před nosem, a učitelé nás vyvedli ven do bezpečí jinými dveřmi. To byl tedy začátek toho všeho, protože následky, s těmi je někdy těžší se vypořádat než prožít si ten den,“ dodává Melfiová.

Boj s duchy

U řady studentů a učitelů se projevila dlouhodobá posttraumatická stresová porucha. Jeden ze spolužáků obětí a matka jedné z vážně zraněných později spáchali sebevraždu. Někteří, jako právě Salli Melfiová, se po čase odhodlali s duchy z Columbine aktivně bojovat.

„Nebyla jsem zvyklá o tom otevřeně mluvit, ale pak jsem si uvědomila, že když se o svůj příběh podělím, tak to pomáhá. Kromě toho teď pracuju pro organizaci Mámy pro zbraně s rozumem, kde obvoláváme lidi a snažíme se je motivovat, aby se zajímali o volby, a mluvíme s nimi o problémech. Aspoň takhle se snažím a po dvaceti letech můžu říct, že dělám něco, čím bych pomohla,“ vysvětluje Melfiová Radiožurnálu.

null

null

Tragédie v Columbine otřásla Amerikou. První smrtelná střelba ve škole je tu sice doložená už z roku 1840, ale 13 obětí, podobně smutnou bilanci, zažily Spojené státy tehdy teprve podruhé a poprvé po dlouhé době. Jenže od té chvíle masových vražd přibývalo a Columbine už je jen jednou z řady těch školních a celkově už v Americe nepatří ani mezi 10 nejtragičtějších co do počtu obětí.

„Myslela jsem si, že to byla ojedinělá událost, že se něco takového už nestane. Ale pak to přišlo znovu a znovu a znovu. A jsem z toho naprosto rozčarovaná, proč se to i po dvaceti letech stále děje,“ říká Melfiová.

Památník obětí masakru na střední škole Columbine se nachází ve městě Littleton v Coloradu | Foto: Seraphimblade | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0,©

Naděje do budoucna

Obzvlášť tragická je loňská bilance, a to nejen kvůli 17 obětem střelby na střední škole v Parklandu na Floridě. Ta dala vzniknout studentskému hnutí za omezení přístupu ke zbraním, tahle iniciativa slavila některé dílčí úspěchy na úrovni států a po loňských volbách do Kongresu, kde teď Sněmovnu reprezentantů ovládají demokrati, je téma omezení zbraní živé i na federální úrovni, což i Salli Melfiové dodává sílu.

„Rozhodně. Teď to taky jednou vidím skutečně nadějně, a to mě povzbuzuje,“ říká.

Ovšem debata je hlavně o tom, jak lépe kontrolovat komu se zbraně dostávají do rukou, případně jestli a jak omezit přístup ke zbraním a doplňkům, které umožňují pálit mnoho ran za krátkou dobu. Že by se Američané shodli na tom, jak se pokusit zabránit dalším masakrům, to se říct nedá, což ukazují i názory přeživších spolužáků z útoku v Coloradu v dubnu 1999.

„Někdo věří, že řešením je větší počet zbraní. Jiní zase tvrdí, že by pomohlo, kdyby se ve škole kladl větší důraz na Boha. A někteří z nás věří, že by se věci změnily, kdyby se přístup ke zbraním omezil. Takže vidíte, jak jsme rozpolcení, co se tohoto problému týče. Každý by vám odpověděl jinak,“ říká Salli Melfiová, šťastnější z těch, kdo před 20 lety zažili střelbu v Columbine.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme