Cílem ruských zásahů do voleb je narušit důvěru v americkou demokracii, myslí si amerikanista Lepš
Zakladatel ruských žoldnéřů vagnerovců Jevgenij Prigožin se nechal slyšet: „Vměšovali jsme se, vměšujeme se a budeme se vměšovat dál. Opatrně, přesně, chirurgicky a po svém, jak to umíme,“ řekl. Podle amerikanisty Jakuba Lepše (TOP 09) na prohlášení už reagoval i Bílý dům. Pokud ve volbách do Kongresu zvítězí republikáni, demokratický prezident Joe Biden nebude mít dostatečnou podporu pro prosazování svých návrhů.
„Tento výrok má opět zjevně – protože byl pronesen těsně před volbami – lidi znejistit, což je přesně cíl ruského zasahování. Nejde jen o pomoc nějakému kandidátovi nebo straně, ale o znejistění obyvatel, a tím narušení důvěry v americkou demokracii. Tak je potřeba ten výrok i chápat,“ dodává v pořadu Téma dne amerikanista Lepš.
Pro Spojené státy je úterý 8. listopadu volebním dnem. Rozhoduje se o tom, jestli demokraté prezidenta Joea Bidena ztratí většinu v obou komorách parlamentu, nebo uhájí alespoň většinu v Senátu.
„Troufnu si říct, že Senát je důležitější a rozhodovat se bude hlavně ve třech až šesti státech, kde se volí jedna třetina. Senát má sto senátorů a změní se jich něco přes třicet,“ popisuje Lepš.
Hlavní pozornost tak podle amerikanisty bude upřena na státy Nevada, Arizona, New Hampshire a Wisconsin.
„V případě Sněmovny reprezentantů, která má 435 členů, se počítá, že se bude rozhodovat ve zhruba 30 distriktech. Demokraté by podle odhadů mohli zvítězit v téměř dvou stovkách případů a republikáni už teď mají přes dvě stě okrsků, kde jejich kandidát vede,“ vypočítává amerikanista.
Demokraté moc šancí nemají
Pavel Novák, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v USA, shrnuje průzkumy veřejného mínění, které se samozřejmě mohou mýlit.
„Republikáni mají 84procentní pravděpodobnost získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a 58procentní šanci ovládnout Senát.“
Pavel Novák
„Zatím nám docela spolehlivá analýza webu FiveThirtyEight, která se řadu let zabývá předvolebními průzkumy, říká, že republikáni mají 84procentní pravděpodobnost získat ve Sněmovně reprezentantů většinu a 58procentní šanci ovládnout i Senát. Takže by mohli nakonec mít obě komory parlamentu,“ říká Novák.
„V dějinách to většinou bývalo tak, že v polovině prvního mandátu prezidenta jeho strana ztrácela kontrolu nad parlamentem, což bude letos možná dost podobné. Ostatně i průzkum deníku The New York Times říká, že Bidenovi dnes věří 39 procent Američanů, což je dost málo a odrazí se to možná i na ochotě lidí volit kandidáty Demokratické strany,“ hodnotí zpravodaj.
Američané rozhodují o složení Kongresu. Důvěra ve férovost voleb je v USA rekordně nízká
Číst článek
Podpora Kongresu je zásadní
Ztráta podpory Kongresu může pro prezidenta Bidena znamenat, že nebude mít dost hlasů na prosazení svých návrhů v sociální oblasti nebo na zavedení opatření proti změnám klimatu. V ohrožení by mohla být i ochrana svobody rozhodování žen o interrupcích.
„Mohl by na federální úrovni uzákonit právo na umělé přerušení těhotenství, protože záruka této svobody zmizela v červnu, kdy Nejvyšší soud Spojených států zrušil precedenční rozsudek ze 70. let.“
„Bez Kongresu sice nic neprosadí, ale také může jeho návrhy vetovat. Na druhou stranu – Sněmovna reprezentantů by mohla iniciovat impeachment, to znamená ústavní žalobu jak na Bidena, tak na jeho ministry například za špatnou ochranu jižních hranic s Mexikem,“ dodává Novák.
Celé Téma dne Šárky Fenykové najdete v audiozáznamu.
