Deset tisíc Američanů se v baptistickém kostele ve státě Georgia naposledy loučilo s vdovou po Martinu Lutheru Kingovi. Mezi těmi, kteří vzdali poslední poctu Corettě Kingové, byli také čtyři američtí prezidenti. Žena, která po svém manželovi, černošském duchovním a bojovníkovi za lidská práva převzala po jeho zavraždění v roce 1968 pochodeň boje za rasovou rovnoprávnost, si vysloužila ve Spojených státech označení první dáma občanských práv.

9:15 8. února 2006 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vlajky ve Spojených státech vlály na půl žerdi, Corettu Kingovou černoští vůdci označují za královnu boje za rasovou rovnoprávnost.

Mezi smutečními hosty v kostele amerického městečka Lithonia vzbudila největší pozornost slova Billa Clintona, který mluvil o tom, jak mu příklad manželů Kingových pomohl hledat to lepší v sobě.Dále vystoupili současný prezident Bush a jeho otec George Bush starší. Mezi asi 40 řečníky byl také bývalý prezident James Carter, pravděpodobná kandidátka na amerického prezidenta Hillary Clintonová a jediná černoška ve washingtonské vládě Condolleezza Riceová.

Všichni ocenili Corettu Kingovou za to, že se stala po manželově smrti vůdčí osobností pochodu za svobodu. Černošský reverend Jesse Jackson, jeden z nejsilnějších hlasů americké černošské komunity, zdůraznil, že odkaz manželů Kingových je "zajištěn, ale úkol není završen".

King prosazoval nenásilný boj proti segregaci, za své aktivity získal i Nobelovu cenu za mír. V dubnu 1968 se stal v Memphisu ve státě Tennessee obětí atentátu, když se účastnil demonstrace proti válce ve Vietnamu.

Milan Kopp, Miroslav Konvalina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít