Muslimové se nerodí jako teroristé, strach pramení z nedostatku informací, říká zástupkyně šéfa OSN

Do Prahy přijela v rámci jednání Hospodářské a sociální rady OSN ECOSOC jedna z nejvyšších žen OSN. Zástupkyně generálního tajemníka OSN Aminy Mohammedové se Radiožurnál ptal na migraci, ochranu životního prostředí i genderové otázky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zástupkyně generálního tajemníka OSN Amina Mohammedová | Foto: Matěj Štýs | Zdroj: Český rozhlas

Vaše kariéra je inspirující. Prošla jste pozicemi v soukromém sektoru, později se stala nigerijskou ministryní životního prostředí a teď jste zástupkyní generálního tajemníka OSN. Jak obtížné je dostat se tak vysoko, když pocházíte z Nigérie a vyrůstala jste v rodině s pěti sourozenci? 
Moje životní zkušenosti vychází z prostředí, kde jsou skutečné problémy, se kterými se musíme vypořádat. Zkušenosti z fungování parlamentu, s vládou, s výkonnou mocí a občanskou společností. To všechno jsem přinesla do OSN.

Členské země vedou diskusi o tom, jak mohou implementovat Cíle udržitelného rozvoje 2030. Myslím si, že díky své minulosti dělám vše pro to, abych do této diskuse vnesla ty správné argumenty. Takže používám své zkušenosti k tomu, abych zajistila integritu a ukázala, proč máme spolupracovat jako mezinárodní společenství.

Klimatická změna, konflikty nebo migrace. V Praze začalo jednání Hospodářské a sociální rady OSN

Číst článek

Máte nějakou radu pro mladé lidi s nepříznivým osudem, například v rozvojových zemích, kteří vzhlíží k tak vysokým cílům? Zejména pak pro dívky, pro které je situace mnohdy ještě obtížnější? 
První, co musí udělat, je získat vzdělání. Ve chvíli, kdy mají vzdělání a zjistí, po čem touží, je potřeba si uvědomit, že je to cesta a každý krok na této cestě se počítá. Takže pokud jste například lékař, využijte své zkušenosti k tomu, abyste vysvětlili vládě, co je třeba změnit k lepšímu. Lékaři v mé zemi ví, že zdravotní systém má slabiny. Potřebují víc lékařů, sester i léků, aby mohli zachraňovat životy. Takže si myslím, že by mladí lidé neměli jen chodit do práce. Měli by práci využít k tomu, aby něco změnili. 

Už jste naznačila Cíle udržitelného rozvoje 2030. Projekt, který by měl přispět ke zlepšení životních podmínek všech lidí na světě. Vy jste sehrála důležitou roli při tvorbě a přijímání této agendy. Jedná se o celkem sedmnáct cílů, na kterých se členské státy OSN dohodly v roce 2015. Myslíte, že je mezinárodní společenství po dvou a půl letech na dobré cestě ke splnění těchto cílů?
Myslím si, že jsme na velmi dobré cestě, protože dané cíle patří lidem. Všechny vlády po celém světě se tohoto projektu účastní a každý rok v září jejich zástupci přijíždění do New Yorku a hodnotí, jak se jim dané cíle daří plnit. To ukazuje, jak velký zájem o účast v tomto projektu je. Stále cítíme potřebu trochu víc šlapat na plyn, protože se věci nedějí dost rychle, investice nejsou tak vysoké, jak by bylo potřeba. Tohle není projekt, který by měl ovlivnit tisíce. Musí ovlivnit miliony lidí.

Takže je zde důležité zajistit potřebné investice. Není to jen o rozvojových zemích. Nemůžou to zvládnout samy. I rozvinuté země se musí zaměřit na finanční systémy, které mají zdroje k investicím v těchto zemích, a uskutečnit je. Tím se dostaneme k mnoha jádrům problémů, se kterými se potýkáme, a potíže, které působí migrace nebo terorismus, se můžou znatelně snížit. Myslím, že tohle je univerzální program, který počítá s tím, že každý účastník problému by měl být i součástí jeho řešení. To je přesně to, co nám Cíle udržitelného rozvoje umožňují.

Zástupkyně generálního tajemníka OSN Amina Mohammedová a český ministr zahraničí Martin Stropnický | Foto: Matěj Štýs | Zdroj: Český rozhlas

Který ze sedmnácti cílů je pro vás nejdůležitější?
Jediné, co na to můžu říct je to, že mám ráda svých šest dětí. Každé z nich je jedinečné, ale dohromady jsou úžasné. Proto si nemůžete vybrat jediný cíl. Mám ráda číslo pět. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek. Ale ani to nemůže fungovat samo o sobě. Musí ho podporovat dalších šestnáct cílů.

Genderová vyváženost je důležitá k vymýcení chudoby, je důležitá k dobré náladě ve společnosti. Genderové otázky jsou kromě ekonomických cílů i součástí programu, který se týká změn klimatu. V rozvojových zemích trpí potížemi spojenými s klimatem zejména ženy. To ony jsou mezi těmi nejvíc zasaženými. Žádný cíl nemůže fungovat o samotě. Ale můžete se zaměřit na jeden, pokud nezapomenete na ty ostatní.

Myslíte si, že se naše společnost může přiblížit cílům vytýčeným pro rok 2030? Je to i přes ambicióznost některých z nich, jako například čísla 1 - Konec chudoby, dosažitelné?
Ano, myslím si, že je. Nelson Mandela jednou řekl: „Zdá se to nedosažitelné, dokud to neuděláte.“ Myslím, že se musíme pokusit dosáhnout všech sedmnácti cílů, a pokud se dostaneme na konec a neuspějeme, tak to nebude proto, že to nezkusíme.

Nesmíme selhat ještě před tím, než jsme začali. Je možné dotáhnout program do konce. Nenavrhli bychom ho tak, kdyby to nebylo možné. Je to ale kolektivní zodpovědnost a každý musí přidat svou ruku k dílu. Není to o tom, že jedna část světa něco dělá pro tu druhou. Musíme spojit své hlavy a síly a zajistit, aby to fungovalo.   

Domov lidstva

Jedním z největších problémů současnosti je, jak už jste taky naznačila, životní prostředí. Změny klimatu, masivní odlesňování a mnoho dalších. Jak se díváte na kroky Spojených států a Donalda Trumpa, který rozhodl o vystoupení Spojených států z těžce vyjednané a nadějné Pařížské klimatické dohody?
Organizace Spojených národů už dřív oznámila, že je tímto krokem značně rozladěná. Ale to je jen vláda Spojených států. A znovu jsme svědky toho, že to není jen o vládě, ale kolektivní zodpovědnosti.

Soukromé firmy a občanská společnosti ve Spojených státech věří v Pařížskou klimatickou dohodu a podporují ji. Věříme tomu, že právě to je ten důležitý rozdíl. Soukromé společnosti přemýšlí o tom, jak nastavit své obchodní modely, města uvažují nad svou produkcí a spotřebou. A stále pokračujeme v dialogu se Spojenými státy a věříme, že až nadejde čas, opět se k Pařížské klimatické dohodě připojí.

Evropa se v posledních letech potýkala s migrační krizí. Možná ještě větším problémem je ale vzrůstající islamofobie. Například Česko přijalo v rámci programu přerozdělení uprchlíků jen 12 lidí z Blízkého východu. Přesto u nás mezi některými lidmi panuje strach z islámu. Vy jste muslimka, jak podle vás bojovat proti islamofobii?
Jsem muslimka a musím říct, že muslimové se nerodí jako teroristé. Existují důvody, proč se lidé takto chovají. Když se zaměříte na kořeny islámu, tak zjistíte, že nepodporuje násilí, ale naopak mír a poznání. Myslím, že dnešní strach pramení z velké míry z nedostatku informací. A naší povinností je vysvětlit těmto lidem jejich legitimní obavy. Lidé bývají znepokojeni, když něčemu nerozumí. A my se musíme přestat dívat na migraci z pozice strachu, ale zaměřit se na to, co všechno pozitivního migrace přináší.

Tohle je něco, co podle mě mezinárodní společenství musí udělat, a je to to, co OSN plánuje v rámci globální strategie k migraci a k uprchlictví. To objasňuje tyto dva problémy, ale zároveň přináší spoustu odpovědí na otázky, které běžní lidé nemají. A myslím, že právě zde může být OSN mostem, který zajistí, že tyto informace doputují k lidem, aby těmto problémům porozuměli a mohli si udělat názory založené na znalosti. Vyvarovat se informačního vakua.

Komisař OSN pro lidská práva kritizoval Česko za diskriminaci Romů i kastrace

Číst článek

Mluvíme spolu o cílech udržitelného rozvoje 2030. Myslíte si, že se v budoucnu povede sjednotit celý svět, aby společně těchto cílů dosáhl?
Ano. Mluvíme tu o jedinečné struktuře, která staví na univerzálnosti a na tom, že tahle planeta je domovem lidstva. Tyhle základní hodnoty nás udržují pohromadě jako lidi. Myslím si, že to co potřebujeme, je angažovat se v programu udržitelného rozvoje. Podívat se za jednotlivé cíle na to, co nás drží pohromadě. Protože to, po čem všichni toužíme, je mír. A na konci toho všeho jsou věci jako lidé, planeta, prosperita, partnerství.

Myslím, že v různorodosti této planety musíme vidět sílu, a nikoliv slabost. Měli bychom být víc spojení než rozdělení, protože nám to umožní jít dál a myslím, že bychom měli věřit sami v sebe. Věřit v to, že mladí lidé nejsou dětmi zítřka, ale že nám přináší budoucnost už teď. Protože je důležité, že jsou zapojení a že usilují o cíle udržitelného rozvoje a hledí do budoucnosti. Mluvíme tu o roku 2030 o patnáctiletém období, ale když jde o Pařížskou klimatickou dohodu, mluvíme o roce 2050. A o tom, co se stane pak, protože světové emise představují problém. Tohle je skvělá struktura a skvělé cíle. Musíme jen spolupracovat a naléhat na vlády, aby nás do tohoto procesu zapojily.

Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme