Amnesty International: Střety farmářů s pastevci si v Nigérii od roku 2016 vyžádaly přes 3600 obětí

Nejméně 3641 obětí si od začátku roku 2016 po celé Nigérii vyžádaly boje farmářů s polokočovnými pastevci. V nové zprávě o eskalujících násilnostech mezi těmito komunitami to v pondělí uvádí lidskoprávní organizace Amnesty International. Většina zaznamenaných úmrtí je z letošního roku, vláda ale prý k problému přistupuje laxně.

Abuja Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitelka nigerijské sekce Amnesty International Osai Ojigho (vlevo) a Colm Cuanachain na archivním snímku z roku 2017. | Foto: Afolabi Sotunde | Zdroj: Reuters

Podle agentury Reuters by mohl aktuální nárůst násilí promluvit do výsledků prezidentských voleb, které Nigérii čekají v únoru 2019.

O obhajobu vítězství v nich bude usilovat současná hlava státu Muhammadu Buhari, který ale čelí obviněním, že neměří oběma stranám krvavého konfliktu stejným metrem.

Reuters vysvětluje, že Buhari pochází z etnické skupiny Fulbů, stejně jako velká část pastevců.

Podle Amnesty International vláda selhává při vyšetřování mezikomunitního násilí a stíhání odpovědných osob, což přispělo k eskalaci bojů. Organizace zjistila, že 57 procent ze 3641 evidovaných úmrtí nastalo v roce 2018. Poblíž dějišť útoků, které trvají i hodiny nebo celé dny, se prý často nacházely jednotky bezpečnostních složek, avšak se zásahem otálely.

„Nigerijská vláda předvádí něco, co lze popsat jedině jako hrubou nekompetentnost, a selhala ve své povinnosti chránit životy svých obyvatel a ukončit stupňující se konflikt mezi pastevci a farmáři,“ uvedla ředitelka nigerijské sekce Amnesty International Osai Ojigho.

Výzkum jejích kolegů prý ukázal, že útoky z posledních let byly dobře naplánované a koordinované, přičemž útočníci měli k dispozici i kulomety či samopaly AK-47.

Reuters uvádí, že násilnosti jsou často vykreslované jako konflikt vycházející z etnických a náboženských rozdílů, neboť proti sobě stojí převážně muslimští Fulbové a převážně křesťanští farmáři. Řada odborníků a politiků ale údajně kořeny konfliktu vidí v soupeření o půdu, které vyhrocuje jednak rozšiřování zemědělských aktivit, ale také klimatické změny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme