Amnesty International: 2018 byl rokem boje za práva žen, v Evropě představoval nárůst nesnášenlivosti
Letošní rok byl ve světě ve znamení boje za práva žen. Ve své v pondělí zveřejněné výroční zprávě, která byla vydána u příležitosti 70. výročí schválení Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN, to tvrdí organizace Amnesty International. V souvislosti s Evropou a také s oběma americkými kontinenty zmiňuje dokument problematiku migrace, což se týká i České republiky.
Amnesty International v publikaci Rights Today (Práva dnes) upozornila na působení těch světových lídrů, kteří v pozici tvrdých chlapů prosazují nenávistnou politiku vůči ženám, sexuálním menšinám či cizincům. „Ale jsou to právě ženy – aktivistky, které v letošním roce ukázaly jasnou a silnou představu o tom, jak bojovat proti těmto represivním lídrům,“ prohlásil generální tajemník AI Kumi Naidoo.
Organizace v přehledu uvádí, že rozvíjející se síla ženských hlasů by neměla být podceňována, neboť právě ženské aktivistky letos stály za těmi nejdůležitějšími lidskoprávními změnami.
‚Sex bez souhlasu je znásilnění, tečka.‘ Amnesty kárá evropské země včetně Česka za zastaralé zákony
Číst článek
Jako příklad organizace zmínila protesty žen v Indii či Jihoafrické republice proti sexuálnímu násilí, vystoupení žen v Saúdské Arábii a Íránu proti nucenému zahalování a zákazu řízení či masová shromáždění v Argentině, Irsku a Polsku, na kterých ženy žádaly skoncovat se protipotratovými zákony.
„Práva žen jsou trvale marginalizována před jinými právy a svobodami ze strany vlád. Ty si myslí, že můžou tyhle otázky vyřešit, ale ve skutečnosti dělají jen málo toho, co by mohly, aby chránily práva poloviny populace,“ upozornil Naidoo.
Amnesty International ve své publikaci proto vyzvala vlády, aby přijaly taková opatření, která zajistí dodržování práv žen. Naidoo dodal, že v nadcházejícím roce se Amnesty International chce ještě více na tuto problematiku zaměřit.
Domácí násilí i odmítání kvót
Dokument Rights Today se podrobně zaměřil i na další letošní problémy s dodržováním lidských práv. V Evropě se letošní rok podle Amnesty International vyznačoval vzestupem netolerance a nesnášenlivosti.
„Žadatelé o azyl, uprchlíci a migranti byli ponecháni svému osudu, zatímco se solidarita postupně kriminalizovala,“ tvrdí dokument, který v této souvislosti výtky směřuje především do Maďarska, Polska a Ruska. V Bělorusku, Ázerbájdžánu a Tádžikistánu pak Amnesty International zaznamenala represe vůči svobodnému tisku.
Ochránci lidských práv chtějí navštívit zatčené saúdské disidenty. ‚Arabské království je mučí,‘ tvrdí
Číst článek
V Česku se Amnesty International letos soustředila na obranu práv žen, zejména pak na problematiku násilí na ženách a domácího násilí. Organizace také připomněla odmítání kvótního systému přerozdělení běženců českou vládou a také debatu politiků o tom, zda přijmout 50 syrských sirotků, jak navrhla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Organizace se v ročence věnuje i společnému vzdělávání dětí v českých školách. Organizace se nebrání revizi příslušného zákona, ale upozorňuje na některé sporné návrhy ministerstva školství, které by vedly k ústupu od začleňování.
Amnesty International rovněž upozornila na to, že Česko stále více vyváží zbraně a vojenský materiál do zemí jako Saúdská Arábie, Jemen, Egypt nebo Irák, kde hrozí zneužití zásilek proti lidským právům.
Represe a omezování lidských práv
V Jižní i Severní Americe se organizace soustředila na otázku migrace, kdy se obyvatelé Venezuely a také středoamerických zemí kvůli represím a bezpečnosti v masovém měřítku rozhodli opustit domovy.
„Zatímco některé země v Americe přijaly ty, kteří potřebují pomoc, státní orgány ve Spojených státech oddělovaly a zadržovaly jednotlivé rodiny a omezovaly jim právo požádat o azyl,“ uvedla Amnesty International.
Organizace ocenila změny ve prospěch sexuálních menšin ve východní Asii a také slibné mírové rozhovory mezi Jižní a Severní Koreou, problémem nadále zůstává útlak muslimských menšin v Číně. Amnesty International rovněž kritizuje bezpráví, kterému čelí muslimské menšinové etnikum Rohingů v Barmě.
V Africe organizace upozornila na brutální represe a omezování prostoru pro obranu lidských práv, a naopak ocenila změny postoje vlád v Etiopii a Angole.
