Šéf Evropské komise toho v projevu představil spoustu. Otázkou je, co lze za osm měsíců stihnout

Jean-Claude Juncker ve středu dopoledne předstoupil před europoslance. S ničím vyloženě novým nebo překvapivým nepřišel a je navíc otázkou, kolik ze zhruba dvou desítek návrhů lze za osmi měsíců prosadit. Právě tolik totiž zbývá do evropských voleb.

Analýza Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jean-Claude Juncker během projevu před Evropským parlamentem | Foto: Vincent Kessler | Zdroj: Reuters

Junckerovo vystoupení v Evropském parlamentu nepřekvapilo.

Podobně se vyjadřovala i část europoslanců v následné debatě. O řadě návrhů - jako o posílení pohraniční a pobřežní stráže nebo rychlém odstraňování teroristických příspěvků na internetu - se v Evropské unii (EU) mluví už delší dobu.

Stejně tak o potřebě užší spolupráce s Afrikou či o dalších opatřeních na řešení migrace.

Juncker chce, aby Facebook a Google mazaly výzvy k terorismu do hodiny. Plánuje i nový úřad

Číst článek

Co se týče ochrany vnějších hranic, Juncker zmínil, že Evropská komise navrhuje k roku 2020 navýšit počty příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10 000 lidí. To bude ale velká výzva.

Znamenalo by to totiž zešestinásobit současný počet personálu této stráže za zhruba dva roky. Není jisté, že při délce rozhodovacích procesů v EU bude možné v šibeničním čase sehnat tolik lidí. Původní plán počítal s rokem 2027.

Hledat je zřejmě bude muset ve členských státech, které by mohly převádět část svých pohraničníků pod EU. V takovém případě by se to dotklo i Čechů. Uvádí se, že ve členských státech působí v současnosti u pohraničních jednotek kolem 100 000 lidí.

Skromné ambice Rakouska

Juncker ve středu také vyzval stávající rakouské předsednictví unie, aby - jak řekl - učinilo „zásadní kroky“ k nalezení vyvážené reformy způsobu, jak unie řeší migrační problematiku.

Vídeň má v této oblasti ale mnohem skromnější ambice. Rakousko se během svého předsednictví chce zaměřit na zabezpečení vnější hranice EU, tedy aby přicházelo co nejméně migrantů. Shodou okolností se program rakouského předsednictví jmenuje stejně jako Junckerův projev: „Evropa, která chrání“.

‚Víte lépe, co chce Maďar?‘ Orbán odmítl výtky europoslanců kvůli porušování unijních hodnot

Číst článek

Země větší aktivity ve vyřešení například sporů o azylovou reformu zatím nevyvíjí a spíš čeká, s jakými výsledky skončí neformální summit v Salcburku příští týden. Migrace bude jeho hlavním tématem a lídři by se tam měli dohodnout, jak dál v jejím řešení.

Šéf komise také naznačil další vnější výzvy, kterým bude „osmadvacítka“ čelit, ovšem bez toho, aby jmenoval konkrétní zemi. Kromě migrace a terorismu jsou to snahy o ovlivňování voleb, což je velké téma hlavně kvůli těm evropským v květnu.

Řada států už má zkušenosti s pokusy Ruska pomocí dezinformací ovlivnit národní volby nebo lidová hlasování. Příkladem je třeba Nizozemsko, Katalánsko, britské hlasování o brexitu nebo případ Cambridge Analytica.

Kvůli těmto případům Juncker oznámil, že komise předloží návrh, jak lépe chránit hlasování před vnějšími zásahy ať už cizích států, nebo soukromých subjektů.

Podrobnosti k těmto novým pravidlům, ale i dalším návrhům představí Evropská komise v nadcházejících dnech a týdnech.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme