Otřesné podmínky, tvrdí o práci ve firmě Vodňanská drůbež cizinec. Agrofert nařčení striktně odmítá

Zahraniční dělníci pracují ve firmě Vodňanská drůbež často za velmi špatných podmínek, řada z nich navíc do Česka přišla za značně podezřelých okolností, píše o tom server německé veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Deutsche Welle. Vodňanská drůbež přitom spadá do koncernu Agrofert, který předloni premiér a šéf ANO Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů.

Mirovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš propagující firmu Vodňanské kuře od firmy Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert na fotografii z roku 2013, kdy ještě koncern oficiálně vlastnil. V roce 2017 jej pak vložil do svěřenských fondů | Foto: Petr Novotný/CNC | Zdroj: Profimedia

Server Deutsche Welle označuje českého premiéra Andreje Babiše za populistického politika, který u voličů boduje lacinou propagandou proti uprchlíkům, zatímco jeho firmy migranty zaměstnávají.

Firemní školka i kurzy pro mlékaře. Auditoři z Bruselu na ministerstvu práce prověřili 21 projektů Agrofertu

Číst článek

„Placeni jsou mizerně, většina z nich do Česka přišla za nanejvýš podivných okolností,“ stojí například v článku na německém serveru.

Autor textu, investigativní reportér Keno Verseck, mluvil s jedním z Vietnamců, kteří dříve pro firmu Vodňanská drůbež v Mirovicích pracovali.

Šestatřicetiletý Vietnamec Van Ga Nguyen tvrdí, že musel zprostředkovateli zaplatit 14 tisíc dolarů (v přepočtu 317 tisíc korun) za to, aby mu pomohl překonat všechny byrokratické překážky. Když pak šel k pohovoru na českou ambasádu, znal podle svých slov už dopředu všechny otázky.

‚Špinavá, z části krvavá práce‘

Česká realita ale muže, který ve Vietnamu nechal manželku se dvěma malými dětmi, zaskočila a neměla nic společného se slibem „lehké práce v drůbeží fabrice za zhruba 1000 dolarů (22 700 korun) měsíčně“.

„Byla to špinavá, z části krvavá, velmi nehygienická a špatně placená práce,“ popsal své zkušenosti pro Deutsche Welle Vietnamec, který si měsíčně přišel na v přepočtu 550 eur, v přepočtu 14 180 korun, tedy jen o něco více, než činí minimální mzda.

Babiš zrušil prestižní výstup v Bruselu. ‚Většina lidí tam dělá kampaň,‘ řekl s odkazem na řešení střetu zájmů

Číst článek

Po zhruba roce ze zaměstnání odešel a stejně podle něj postupně učinila i většina jeho vietnamských kolegů. „Továrna Vodňanské drůbeže je kvůli špatným pracovním podmínkám a údajnému nelegálnímu zaměstnávání už léta v titulcích českých médií,“ píše Deutsche Welle, podle níž tajně natočené záběry z fabriky slova Vietnamce o práci potvrzují.

I bydlení pro pracovníky podle serveru německé veřejnoprávní stanice působí neútulným a sešlým dojmem. V jednom ze dvoupokojových bytů podle Deutsche Welle bydlí deset Vietnamců, z nichž žádný podle svých slov nemá řádnou pracovní smlouvu.

„Pracovní a životní podmínky obyvatel stojí v příkrém kontrastu s Babišovým opakovaným ujišťováním, jak jsou pro něj dobré pracovní podmínky důležité,“ konstatuje web.

Agrofert: Je to útok na naši firmu

Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů na dotazy Deutsche Welle reagoval slovy o tom, že jsou „hrubě urážející“. Zároveň poznamenal, že Agrofert dodržuje zákony. Zahraniční pracovníci mají podle něj stejné podmínky jako Češi a také pracovní smlouvy.

„Naše společnost tyto informace jednoznačně odmítá, je to útok na naši firmu, nic jiného. Všechno u nás je podle zákona a kmenoví a agenturní pracovníci mají smlouvu, všechno je podložené mnoha kontrolami. Je to celé lživé od začátku až do konce. Jde o výpověď člověka, jehož totožnost vůbec neznáme, a bohužel ten redaktor tomu uvěřil,“ řekl pro Radiožurnál mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Zástupci ministerstva zahraničí na otázku týkající se udělování pracovních víz poznamenali, že úřad nemá informace o žádných korupčních případech v této souvislosti. Zároveň uvedl, že program pracovních víz pro Vietnamce je od léta 2018 z „důvodů národní bezpečnosti“ pozastaven.

Česko má programy pro řízenou migraci s kvótami na počet pracovníků s kvalifikací ze zemí mimo EU. Zaměstnávat je tak možné lidi z Ukrajiny, Mongolska, Filipín nebo Indie. Zástupci firem ale vyzývají vládu, aby dál zmírnila pravidla pro přijímání cizinců, a usilují o navýšení kvót i rozšíření seznamu zemí.

sol, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme