Polský prezident stupňuje spor o reformu soudnictví. Jmenoval 27 členů nejvyššího soudu.

Polský prezident Andrzej Duda ve středu jmenoval 27 nových členů nejvyššího soudu. Informoval o tom mluvčí hlavy státu Pawel Mucha. Duda tento krok učinil přes mínění nejvyššího správního soudu, podle něhož by jmenování nových soudců mělo být pozdrženo, dokud se k problému nevyjádří Soudní dvůr Evropské unie, který o to už byl požádán.

Tento článek je více než rok starý.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polský prezident Andrzej Duda

Andrzej Duda jmenoval 27 nových členů nejvyššího soudu. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Duda tím vystupňoval konflikt kolem snahy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) získat kontrolu nad justicí.

Kontroverzní reforma polského soudnictví vyvrcholila novým zákonem o nejvyšším soudu, který snižuje věk odchodu členů tohoto soudu do důchodu, a umožňuje tím vyměnit složení nejvyšší soudní instance v zemi příznivěji pro vládní moc.

Komise žaluje Polsko kvůli reformě soudnictví. Vynucený odchod soudců ohrožuje nezávislost justice, píše

Číst článek

Kvůli tomuto zákonu v září zažalovala Polsko u unijního soudu Evropská komise. Normativní akt totiž podle přesvědčení Bruselu porušuje zásadu nezávislosti soudnictví.

Komise požádala soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření.

Cílem navržených opatření je pozastavení platnosti těch částí zákona, které se týkají režimu odchodů do důchodu, a zajištění toho, aby dotyční soudci mohli dál normálně pracovat. Třetím opatřením by měla být nemožnost jmenovat nové soudce na místa těch, kteří by měli předčasně odejít do důchodu.

‚Neopodstatněné.‘ Varšava znovu odmítla výtky Evropské komise kvůli reformě justice

Číst článek

Prezident podle Muchy v souvislosti se jmenováním nových soudců prohlásil, že reforma soudnictví je prováděna ve veřejném zájmu. Výhrady k tomuto postupu odmítl tvrzením, že „není pochyb o tom, že aktivita prezidenta je podložena ústavou a zákonem“.

Nový zákon o nejvyšším soudu snižuje věk odchodu soudců do důchodu ze 70 na 65 let a podle právních expertů kritizujících reformu tím omezuje jejich ústavou zaručený mandát.

Výhrady Evropské komise vůči reformě polské justice také směřují ke změnám v soudcovské radě, která navrhuje jmenování soudců, a měla by proto být nezávislá.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme