Začal konec éry ‚věčné‘ kancléřky. Styl Angely Merkelové už voliče unavuje
Německá kancléřka Angela Merkelová po nepřesvědčivém vítězství v zemských volbách v Hesensku minulý týden oznámila, že už nebude usilovat o předsednictví své Křesťanskodemokratické unie (CDU) a ani znovu kandidovat na kancléřku, až jí v roce 2021 mandát vyprší. Nehodlá se ani snažit o funkci v Evropské komisi, jak se spekulovalo.
U moci byla Angela Merkelová třináct let – tak dlouho, že se jí v Německu říkalo „věčná kancléřka“, komentuje pomalu končící politickou dráhu agentura AFP.
Jak poznamenává, mnozí liberálové na celém světě tuto „chytrou, pragmatickou a vyrovnanou“ kancléřku vychvalují jako protiváhu „výrazných a drzých mužů globální politiky, jako jsou Donald Trump nebo Vladimir Putin“. Na domácí půdě však politička s přezdívkou Mutti neboli „maminka“ a její opatrný a chladný styl politiky konsensu začínají unavovat i voliče, kteří mají obvykle odpor ke změnám.
Čtyřiašedesátiletá Merkelová, která vyrostla za dnes už bývalou železnou oponou a vystudovala tam fyziku, se dlouho těšila přízni německých voličů. Považovali ji za záruku stability a prosperity, zejména v době zmatků okolo celosvětové finanční krize a problémů eurozóny.
Hlavní změny její politiky odrážely přání proměňující se společnosti. Příkladem je odklon od jaderné energie po havárii atomové elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Podobné kroky zajistily Merkelové straně CDU pevné místo v politickém středu.
Nejmocnější žena světa
První sémě kancléřčina pádu však zasel její zřejmě nejodvážnější krok – otevřít německé hranice masovému přílivu uprchlíků v roce 2015. Příchod více než jednoho milionu žadatelů o azyl hluboce rozdělil německou společnost a přinesl vzestup krajní pravice, který politiku ve Spolkové republice obrátil naruby.
Historický zlom a konec jedné éry. Německá média komentují ‚odcházení‘ Merkelové
Číst článek
Ultrapravicová Alternativa pro Německo (AfD) odlákala miliony voličů vládní koalici a zasedá v současnosti v Bundestagu i každém zemském sněmu. Vládní křesťanští demokraté, stejně jako jejich bavorští kolegové z Křesťanskosociální unie (CSU), naopak utrpěli řadu porážek a klesají na žebříčcích popularity.
Úspěch Alternativy pro Německo dohnal bavorskou CSU až k obhajování tvrdé politiky vůči přistěhovalcům. Strana tím odradila své umírněné voliče a ti se nyní přiklánějí k Zeleným.
Merkelová, která je dnes v pohledu agentury AFP nejzkušenější političkou v Evropské unii i zemích G7, začínala jako současnice George W. Bushe, Tonyho Blaira a Jacquese Chiraca. V roce 2005 se stala první a nejmladší ženou v kancléřském křesle. A časem si dokonce vybudovala pozici „nejmocnější ženy světa“.
Emigranti na Východ
Současná spolková kancléřka se narodila v roce 1954 v Hamburku jako Angela Kasnerová v rodině luteránského duchovního a učitelky. Když jí byly tři měsíce, přestěhovala se s rodiči do malého města na komunistickém východě – v době, kdy většina Němců směřovala opačným směrem.
Angela byla výborná studentka; vynikala zejména v matematice a ruštině, která jí později umožnila udržovat dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Merkelová chce po roce 2021 odejít z politiky. ‚Je čas začít novou kapitolu,‘ řekla
Číst článek
Merkelová získala doktorát z kvantové chemie. Pracovala v laboratoři, když vstoupila do jedné prodemokratické skupiny, která se později sloučila s křesťanskými demokraty kancléře Helmuta Kohla. Ten si „svou holčičku“, jak jí říkal, nesmírně oblíbil a jmenoval ji ministryní pro otázky žen a mládeže a později i ministryní životního prostředí.
Na Kohla však v roce 1999 dopadl skandál kvůli financování politické kampaně. A Merkelová tehdy podpořila jeho odstoupení, přičemž sama následně převzala otěže CDU.
Nástupce nedoporučí
Díky svému pragmatickému a opatrnému politickému stylu zdokonalila v průběhu let umění zůstat u moci. Zdá se však, že jí nepropadla, a stejně tak ani ješitnosti. Žije v berlínském bytě s manželem, vědcem Joachimem Sauerem, nakupuje v místní samoobsluze, ráda se dívá na fotbal a v létě chodí po Alpách. Ponechala si jméno po prvním manželovi, s nímž žila pět let po roce 1977.
Volby v Hesensku vyhrála CDU kancléřky Merkelové před sociální demokracií, přesto si pohoršila
Číst článek
V době krize eurozóny Merkelová razila přísné reformy a úsporná opatření výměnou za mezinárodní půjčky zadluženým zemím. Stala se tak nepřítelem těch, kdo na úsporné kroky dopláceli. V bouřlivých dobách Donalda Trumpa, brexitu a četných globálních krizí se jí začalo říkat „vůdkyně svobodného světa“ – což ale sama okamžitě odmítla jako „absurdní“.
Když se začaly kupit problémy kvůli vlně přistěhovalců, politologové si kladli otázku, zda Merkelová pozná, kdy je čas předat žezlo. V říjnu se o době po své vládě zmínila sama; prohlásila, že pokusy odcházejících německých politiků doporučit svého nástupce „vždycky selhaly a nejspíš je to tak lepší“, cituje Angelu Merkelovou agentura AFP.
