Začal konec éry ‚věčné‘ kancléřky. Styl Angely Merkelové už voliče unavuje

Německá kancléřka Angela Merkelová po nepřesvědčivém vítězství v zemských volbách v Hesensku minulý týden oznámila, že už nebude usilovat o předsednictví své Křesťanskodemokratické unie (CDU) a ani znovu kandidovat na kancléřku, až jí v roce 2021 mandát vyprší. Nehodlá se ani snažit o funkci v Evropské komisi, jak se spekulovalo.

Analýza Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angela Merkelová | Foto: Fotobanka Pixabay

U moci byla Angela Merkelová třináct let – tak dlouho, že se jí v Německu říkalo „věčná kancléřka“, komentuje pomalu končící politickou dráhu agentura AFP.

Jak poznamenává, mnozí liberálové na celém světě tuto „chytrou, pragmatickou a vyrovnanou“ kancléřku vychvalují jako protiváhu „výrazných a drzých mužů globální politiky, jako jsou Donald Trump nebo Vladimir Putin“. Na domácí půdě však politička s přezdívkou Mutti neboli „maminka“ a její opatrný a chladný styl politiky konsensu začínají unavovat i voliče, kteří mají obvykle odpor ke změnám.

Čtyřiašedesátiletá Merkelová, která vyrostla za dnes už bývalou železnou oponou a vystudovala tam fyziku, se dlouho těšila přízni německých voličů. Považovali ji za záruku stability a prosperity, zejména v době zmatků okolo celosvětové finanční krize a problémů eurozóny.

Hlavní změny její politiky odrážely přání proměňující se společnosti. Příkladem je odklon od jaderné energie po havárii atomové elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Podobné kroky zajistily Merkelové straně CDU pevné místo v politickém středu.

Nejmocnější žena světa

První sémě kancléřčina pádu však zasel její zřejmě nejodvážnější krok – otevřít německé hranice masovému přílivu uprchlíků v roce 2015. Příchod více než jednoho milionu žadatelů o azyl hluboce rozdělil německou společnost a přinesl vzestup krajní pravice, který politiku ve Spolkové republice obrátil naruby.

Historický zlom a konec jedné éry. Německá média komentují ‚odcházení‘ Merkelové

Číst článek

Ultrapravicová Alternativa pro Německo (AfD) odlákala miliony voličů vládní koalici a zasedá v současnosti v Bundestagu i každém zemském sněmu. Vládní křesťanští demokraté, stejně jako jejich bavorští kolegové z Křesťanskosociální unie (CSU), naopak utrpěli řadu porážek a klesají na žebříčcích popularity.

Úspěch Alternativy pro Německo dohnal bavorskou CSU až k obhajování tvrdé politiky vůči přistěhovalcům. Strana tím odradila své umírněné voliče a ti se nyní přiklánějí k Zeleným.

Merkelová, která je dnes v pohledu agentury AFP nejzkušenější političkou v Evropské unii i zemích G7, začínala jako současnice George W. Bushe, Tonyho Blaira a Jacquese Chiraca. V roce 2005 se stala první a nejmladší ženou v kancléřském křesle. A časem si dokonce vybudovala pozici „nejmocnější ženy světa“.

Emigranti na Východ

Současná spolková kancléřka se narodila v roce 1954 v Hamburku jako Angela Kasnerová v rodině luteránského duchovního a učitelky. Když jí byly tři měsíce, přestěhovala se s rodiči do malého města na komunistickém východě – v době, kdy většina Němců směřovala opačným směrem.

Angela byla výborná studentka; vynikala zejména v matematice a ruštině, která jí později umožnila udržovat dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Merkelová chce po roce 2021 odejít z politiky. ‚Je čas začít novou kapitolu,‘ řekla

Číst článek

Merkelová získala doktorát z kvantové chemie. Pracovala v laboratoři, když vstoupila do jedné prodemokratické skupiny, která se později sloučila s křesťanskými demokraty kancléře Helmuta Kohla. Ten si „svou holčičku“, jak jí říkal, nesmírně oblíbil a jmenoval ji ministryní pro otázky žen a mládeže a později i ministryní životního prostředí.

Na Kohla však v roce 1999 dopadl skandál kvůli financování politické kampaně. A Merkelová tehdy podpořila jeho odstoupení, přičemž sama následně převzala otěže CDU.

Nástupce nedoporučí

Díky svému pragmatickému a opatrnému politickému stylu zdokonalila v průběhu let umění zůstat u moci. Zdá se však, že jí nepropadla, a stejně tak ani ješitnosti. Žije v berlínském bytě s manželem, vědcem Joachimem Sauerem, nakupuje v místní samoobsluze, ráda se dívá na fotbal a v létě chodí po Alpách. Ponechala si jméno po prvním manželovi, s nímž žila pět let po roce 1977.

Volby v Hesensku vyhrála CDU kancléřky Merkelové před sociální demokracií, přesto si pohoršila

Číst článek

V době krize eurozóny Merkelová razila přísné reformy a úsporná opatření výměnou za mezinárodní půjčky zadluženým zemím. Stala se tak nepřítelem těch, kdo na úsporné kroky dopláceli. V bouřlivých dobách Donalda Trumpa, brexitu a četných globálních krizí se jí začalo říkat „vůdkyně svobodného světa“ – což ale sama okamžitě odmítla jako „absurdní“.

Když se začaly kupit problémy kvůli vlně přistěhovalců, politologové si kladli otázku, zda Merkelová pozná, kdy je čas předat žezlo. V říjnu se o době po své vládě zmínila sama; prohlásila, že pokusy odcházejících německých politiků doporučit svého nástupce „vždycky selhaly a nejspíš je to tak lepší“, cituje Angelu Merkelovou agentura AFP.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme