Historik: Trpělivost Merkelové během krizí byla neuvěřitelná. Její odchod předpovídá éru nejistoty

Německo čekají o víkendu parlamentní volby, které můžeme už předem označit za historické. Hlasování rozhodne o nástupci Angely Merkelové, protože ona sama dobrovolně odchází z politiky. Volbám se budeme celý týden věnovat v tomto čase v našem seriálu – v prvním díle se ohlédneme za šestnáctiletou vládou dosavadní kancléřky.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angela Merkelová. | Foto: Michel Kappeler | Zdroj: Reuters

S větou „Však mě znáte“ vyhrála hned několik voleb. A to i přesto, že si své soukromé názory většinou nechává pro sebe. Historik Ralph Bollmann se pokusil sesbírat to nejdůležitější a o Angele Merkelové sepsal zatím nejpodrobnější životopis.

„V úzkém okruhu lidí si stěžuje na to, že hlavně Němci ze západu a obecně západní Evropané nejsou otevření změnám. Ale na druhou stranu, ona sama proti téhle netečnosti nic moc neudělala. Lidé ji ostatně volí právě proto, aby všechno zůstávalo při starém a nemuseli čelit novým výzvám. Takže je to dost paradoxní – Merkelová je v politice úspěšná přesně díky tomu, co jí na Němcích vadí.“

Merkelová je příkladem odvážného politika. V Česku nikdo takový není, hodnotí bývalý politik Bratinka

Číst článek

Dalším klíčem k úspěchu byla schopnost překonávat krize. Podle Bollmana bude Němcům zrovna tahle vlastnost opravdu chybět. „Pokud jsou všechny předpovědi pravdivé, tak nás čekají ještě nejistější časy než doteď. Takže na éru Merkelové můžeme už velice brzy vzpomínat jako na takovou poslední fázi stability. Kdy se i přes všechny ty krize ještě dařilo, aby Německo a potažmo i Evropa zůstávali uchránění před tím úplně nejhorším.“

Promýšlí strategii

Během šestnáctileté vlády musela Merkelová řešit celou řadu krizí – ať už tu finanční, uprchlickou, nebo pandemii koronaviru. Na každou uplatnila podobný recept. „Její postup v krizích je vlastně vždycky stejný. Nejdřív je zdrženlivá, vůbec se nevyjadřuje a nijak se neangažuje, dokud nerozpozná plný rozsah krize a nepromyslí si celou strategii. Ale jakmile to udělá a najde si k ní i potřebná slova, tak ji dokáže s velkou rozhodností prosazovat. Neuvěřitelná je samozřejmě hlavně ta trpělivost, kterou do toho vnáší,“ říká Bollman.

Německé volby nudné nejsou. Scholz chce oslovit voliče podobně jako Merkelová

Číst článek

„Merkelová se od svých předchůdců lišila i pohledem na evropskou jednotu. Na rozdíl od Helmuta Kohla nebo Gerhada Schrödera brala větší ohled i na východní země,“ pokračuje historik Bollmann.

„Má to jiné než lidé ze stejné generace, kteří ale vyrůstali na západě Německa. Ti obecně vzhlíželi hlavně k Francii a Itálii a k těmto zemím mají dodneška blízko. Zato Angela Merkelová v mládí vzhlížela jednak k západnímu Německu a pak ke Spojeným státům. A taky se možná dodneška řídí názorem, že okolní země – jako Polsko, Česko, nebo i Maďarsko – toho pro pád železné opony udělaly mnohem víc než východní Němci, kteří se na té vlně do určité míry jen svezli.“

Bollmann k tomu připomíná, že třeba s Českem pojí Merkelovou opravdu silné pouto. „Ještě coby vědkyně měla ostatně velmi úzké vazby na spřátelený institut v Praze. A služební cesty do Československa společně se svým nynějším mužem využívala i k menším výletům. Mnohokrát byla například na jihu Moravy ve vinařské oblasti kolem Valtic. Takový zážitkový turismus v mezích socialistických poměrů. Do Rakouska se tehdy ještě podívat nemohla,“ uzavírá životopisec Angely Merkelové.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme