Merkelová sama odejít nechtěla, donutily ji k tomu vnější okolnosti, tvrdí analytička
Německá kancléřka tento týden oznámila plánovaný konec v čele své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ve funkci kancléřky chce ale „dovládnout“ až do voleb. Ty by měly být za další tři roky.
„Angela Merkelová tento krok sama udělat nechtěla, ale byla k němu donucena vnějšími okolnostmi,“ řekla ve vysílání Českého rozhlasu Plus analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Zuzana Lizcová.
To, že se v prosinci nebude ucházet o post předsedkyně strany, prý její pozici samozřejmě nijak neposiluje, taky ji to naopak může rozvázat ruce na další práci ve vládě. Jak to nakonec dopadne, naznačí až jméno nového šéfa nebo šéfky strany.
Nástupci?
Jen pár dní po kancléřčině oznámení se vyrojila hned tři jména možných nástupců. Merkelová by zřejmě nejvíc uvítala současnou generální tajemnici CDU Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Kandidaturu už ale oznámili i dva muži, kteří s Merkelovou až tak názorově nesouzní.
Je to ministr zdravotnictví Jens Spahn nebo někdejší šéf parlamentní frakce CDU/CSU a hospodářský expert Friedrich Merz, který před deseti lety politiku opustil a teď se chce ze soukromého sektoru zase vrátit.
„Zatím se ale nedá odhadnout, kdo z nich by mohl být favoritem. Na to je opravdu brzy,“ dodává Lizcová.
Problém s odchodem Merkelové by ale mohl být i ve vládní koalici, protože podle analytičky „sociální demokraté (SPD) až dosud mohli docela úspěšně s CDU, kterou Merkelová posunula do politického středu, konstruktivně spolupracovat. Kdyby byl ale v čele někdo s konzervativnějším pohledem, mohlo by všechno být ještě složitější“.
Merkelová chce po roce 2021 odejít z politiky. ‚Je čas začít novou kapitolu,‘ řekla
Číst článek
Chromá kachna
Co vlastně Angelu Merkelovou čeká jen jako kancléřku? „Nebude muset tak zásadně komunikovat dovnitř strany nebo provozovat mikromanagement při rozhodování o nějakých stranických postech. Pak je ale otázka, jestli jí to vyjde, nebo jestli tím zároveň ztratí svou mocenskou základnu a stane se tím pověstným zraněným živočichem.“
Lizcová tak naráží na označení „chromá kachna“, které se ve Spojených státech vžilo u prezidentů, kteří po zvolení svého nástupce už jen dosluhují.
„Angele Merkelové trvá poměrně dlouho, než se pro něco rozhodne. Nejedná emotivně nebo intuitivně, protože problémy promýšlí opravdu do hloubky. Pak ale za svým rozhodnutím pevně stojí,“ tvrdí Lizcová. A to ať se děje, co se děje.
Zlomila jí vaz migrace?
Stejně tak pevně stojí za svým rozhodnutím z podzimu 2015 k migrační vlně.
„To, že kancléřka pozvala migranty do Evropy, je ale hodně česká nebo středoevropská záležitost. Asi to pramení ze skutečnosti, že tato veřejnost nebyla dost informována o už samovolně běžícím procesu. Ona na něj jen zareagovala... O tom se tady mluví hodně. Nebavíme se ale o tom, co by se stalo, kdyby to neudělala.“
Problém migrace ale Merkelovou pronásleduje i v Německu.
Historický zlom a konec jedné éry. Německá média komentují ‚odcházení‘ Merkelové
Číst článek
Podle analytičky se otázka migrace objevuje ve vnitropolitických problémech Německa už periodicky a je to problém, který ji opravdu tíží.
„O migraci se mluvilo u velké koaliční vládní krize na začátku léta, po vraždě v Chemnitzu se skloňovalo jméno pachatele s migrační historií a je toho víc. Téma migrace rozhodne i o tom, jak bude kancléřka vnímána budoucími generacemi.“
A co její slib, že to Německo zvládne? „Lidé nespí na ulicích, nějak zásadně se nezvedla kriminalita a ani tam nejsou nějaké masivní nepokoje. Teď jsou tady ale další otázky: Kdo z nich tam zůstane? Jestli se budou ochotni a schopni integrovat do většinové společnosti, jestli najdou práci, jestli se budou chtít učit jazyk, nebo třeba jestli se zapojí do školství... To jsou ale otázky, které se budou řešit minimálně v průběhu jedné příští generace,“ dodává analytička AMO.
