Srpen 1968? ‚Vyvrcholení politiky útisku ze strany SSSR a jeho spojenců,‘ míní Merkelová
Okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy označila německá kancléřka Angela Merkelová za smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu. Ve své řeči se kancléřka zmínila i o dnešní sjednocené Evropě a o tom, jak k její podobě svým odporem přispěli lidé v tehdejším Československu.
Invaze, na které se podílely i jednotky tehdejší Německé demokratické republiky, podle Merkelové násilně ukončila hnutí, které prosazovalo socialismus s lidskou tváří. „Z pohledu spolkové vlády je to smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců,“ tlumočil názor Merkelové její mluvčí Steffen Seibert.
Události srpna 1968 je podle šéfky německé vlády nutné vidět v jedné řadě s děním v NDR v roce 1953, Maďarsku v roce 1956 nebo Polsku v roce 1981.
V srpnu 68 si lehl před sovětský tank, výjimečný příběh Jozefa Leváka zůstal v zapomnění
Číst článek
„Všechny tyto velmi rozdílné historické události mají společné to, že se lidé za železnou oponou nechtěli smířit s osudem, který jim vnucovaly elity komunistické strany,“ je přesvědčena kancléřka.
Soudí, že rok 1968 přinesl alespoň v zárodku požadavky, které se pak naplnily v roce 1989, kdy se prosadila vůle lidu. Šlo zejména o touhu překonat komunistický režim a žít v demokracii a svobodě.
Dnes jsou podle Merkelové Německo i Evropa naštěstí sjednocené. „A je zcela jasné, že stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku k tomu hodně přispěli - svým pasivním odporem proti okupantům a aktivním bojem za prosazení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE - z roku 1975) - že tak dlouho vytrvali, až se přece jen otevřela brána do svobodné Evropy," míní šéfka německé vlády.
Její mluvčí také připomněl osud řady politických uprchlíků z Československa, kteří po okupaci v roce 1968 dostali azyl na západě Německa a po roce 1989 se stali staviteli mostů mezi Berlínem, Prahou a Bratislavou.
