Srpen 1968? ‚Vyvrcholení politiky útisku ze strany SSSR a jeho spojenců,‘ míní Merkelová

Okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy označila německá kancléřka Angela Merkelová za smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu. Ve své řeči se kancléřka zmínila i o dnešní sjednocené Evropě a o tom, jak k její podobě svým odporem přispěli lidé v tehdejším Československu.

Berlín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová.

Invaze, na které se podílely i jednotky tehdejší Německé demokratické republiky, podle Merkelové násilně ukončila hnutí, které prosazovalo socialismus s lidskou tváří. „Z pohledu spolkové vlády je to smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců,“ tlumočil názor Merkelové její mluvčí Steffen Seibert.

Události srpna 1968 je podle šéfky německé vlády nutné vidět v jedné řadě s děním v NDR v roce 1953, Maďarsku v roce 1956 nebo Polsku v roce 1981.

V srpnu 68 si lehl před sovětský tank, výjimečný příběh Jozefa Leváka zůstal v zapomnění

Číst článek

„Všechny tyto velmi rozdílné historické události mají společné to, že se lidé za železnou oponou nechtěli smířit s osudem, který jim vnucovaly elity komunistické strany,“ je přesvědčena kancléřka.

Soudí, že rok 1968 přinesl alespoň v zárodku požadavky, které se pak naplnily v roce 1989, kdy se prosadila vůle lidu. Šlo zejména o touhu překonat komunistický režim a žít v demokracii a svobodě.

Dnes jsou podle Merkelové Německo i Evropa naštěstí sjednocené. „A je zcela jasné, že stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku k tomu hodně přispěli - svým pasivním odporem proti okupantům a aktivním bojem za prosazení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE - z roku 1975) - že tak dlouho vytrvali, až se přece jen otevřela brána do svobodné Evropy," míní šéfka německé vlády.

Její mluvčí také připomněl osud řady politických uprchlíků z Československa, kteří po okupaci v roce 1968 dostali azyl na západě Německa a po roce 1989 se stali staviteli mostů mezi Berlínem, Prahou a Bratislavou.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme