‚Co Židé pociťovali subjektivně, potvrdila statistika.‘ Antisemitismus je v části Evropy opět na vzestupu

Antisemitismus je v Evropě na vzestupu. Posprejovaný židovský hřbitov nedaleko francouzského Štrasburku | Foto: Vincent Kessler | Zdroj: Reuters

V Německu narostl počet trestných činů s antisemitským podtextem, meziročně o téměř deset procent. Ve Francii se počet protižidovských incidentů oproti roku 2017 zvýšil o 75 procent. Aktuální policejní statistiky podtrhují neblahý trend, na něž upozorňují evropští Židé i odborníci: celkové vzedmutí antisemitismu. „Pro Evropu je ale ještě varovnější, že antisemitismus nikdy pořádně nevymizel,“ upozorňuje politolog z Karlovy Univerzity Jan Charvát.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Celkově se v Německu minulý rok odehrálo 1646 antisemitských trestných činů. Počet násilných útoků meziročně vzrostl z 37 na 62 a zraněno při nich bylo 43 osob, informoval německý server Deutsche Welle.

„Poslední čísla nejsou oficiální, ale odráží trend a to je alarmující,“ řekl šéf německé Ústřední židovské rady Josef Schuster. Na oficiální data je nutné počkat si do května, už teď je ale jasné, že jde o nejvyšší počet trestných činů za posledních deset let. „To, co Židé pociťovali subjektivně, statistika potvrdila,“ dodal Schuster.

Šéfa vládní kanceláře pro boj s antisemitismem Felixe Kleina nárůst příliš nezaskočil. „Obávám se, ale nejsem moc překvapený. Navazuje to na to, co slýchávám od zástupců židovské komunity,“ řekl pro německý server.

V lednu na stejný trend upozornila německá státní zástupkyně Claudia Vanoniová, která má zaměření na antisemitismus přímo v popisu práce. „Mám dojem, že se antisemitismus stává hlasitějším, očividnějším a agresivnějším,“ uvedla v rozhovoru pro Berliner Zeitung.

Smrtící hniloba mysli

Obdobný nárůst hlásí za rok 2018 i Francie, kde úřady zaznamenaly 541 antisemitských incidentů, o rok dříve to bylo 311, uvedl server francouzské televize France 24.

„Antisemitismus se šíří jako jed... Je to jako hniloba mysli, je to smrtící,“ řekl v úterý francouzský ministr vnitra Christophe Castaner symbolicky u památníku zavražděného francouzského žida Ilana Halimiho, který poškodil neznámý vandal.

Jeho slova pomyslně navazují na prosincovou zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA). Ta shrnuje výsledek dotazování židovské populace ve dvanácti evropských státech (Česko chybělo). Otázky se týkaly toho, zda se s nenávistí vůči nim samotným v každodenním životě Židé setkávají, zda nějaké protižidovské útoky a incidenty zaznamenali, případě, jestli se jich obávají.

‚Vždy se ohlížím přes rameno‘

První obdobný průzkum agentura zpracovala už v roce 2012, u sedmi zemí tedy šlo výsledky porovnat. A z údajů vyplývá, že k poklesu vnímání antisemitismu došlo pouze u maďarských Židů.

Podle oslovených lidí z židovské komunity se antisemitismus v Evropě stává buď „závažným“, nebo „velmi závažným“ problémem.

Například ve Francii se podle 95 % dotázaných nenávist vůči Židům v posledních pěti letech zvýšila. To je nárůst o deset procentních bodů. V Německu číslo vyskočilo o 23 procentních bodů oproti minulému dotazování.

„Antisemitismus a rasismus jsou jako vídeňský řízek. Jsou součástí rakouského kulturního dědictví, stejně jako xenofobie,“ cituje zpráva postaršího rakouského muže, jednoho z více než 16 300 respondentů.

Politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jenž se zabývá extremismem, taktéž upozorňuje, že evropský antisemitismus vlastně nikdy zcela nevymizel. „Je to něco, co je v Evropě tradiční. Antisemitismus byl tradiční a lidé se k tomu vrací,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Nejenže se oproti roku 2012 statistika zvýšila, ale ani výhled do budoucna není podle dotázaných příliš optimistický. Dva z pěti respondentů se obávají, že se nejpozději do roka stanou terčem fyzického útoku. „Nikdy veřejně nenosím žádný židovský symbol a vždy se ohlížím přes rameno, když se účastním nějaké židovské událost,“ vylíčila své obavy čtyřicetiletá Švédka.

Každý druhý

Vnímání protižidovských nálad kontrastuje s průzkumem Eurobarometr, který se dotazoval nejen Židů, ale obecně občanů Evropské unie. Antisemitismus jako současný problém vnímá polovina Evropanů. Výrazně nad průměrem je Švédsko, kde jeho výskyt považují za problém čtyři lidé z pěti.

Na úrovni celé EU je jako nejčastější projev antisemitismu vnímáno popírání holokaustu, o kterém hovořilo 53 procent respondentů Eurobarometru. Je to opět výrazně méně, než jak věc vnímají podle FRA sami evropští Židé. Z nich větu, že holokaust je mýtus a zveličuje se, vnímá jako jednoznačně antisemitskou 83 procent.

Další znepokojující fakta do debaty o antisemitismu přinesl průzkum americké televizní stanice CNN z loňského listopadu. Z více než 7 tisíc respondentů ze sedmi evropských zemí jich pětina uvedla, že antisemitismus je reakcí na to, jak se Židé v běžném životě v jejich zemích chovají.

K situaci v Evropě se v červenci vyjádřil i americký viceprezident Mike Pence. „Ve Francii a Německu se to zhoršilo natolik, že židovští představitelé varovali jejich následovníky, aby nenosili jarmulky na veřejnosti – z obav, aby nedošlo k násilným útokům. A v příliš mnoha případech k tomu skutečně došlo,“ řekl na konferenci ke svobodě náboženského vyznání.

Příčiny v roce 2015

Kde se současné vzedmutí antisemitismu vzalo? Podle polského historika Dariusze Stoly je potřeba hledat příčiny v roce 2015, kdy Evropu zasáhla migrační krize. Mediální obraz nekontrolovaného přílivu běženců, strach z neznámého, pocit ohrožení, teroristické útoky a další problémy vedly k celkovému nárůstu xenofobie a šovinismu.

To se netýká pouze Židů, ale i nenávisti vůči muslimům, gayům, Romům a dalším minoritám, řekl Stola britskému The Economist.

Jak vznikl pokřik jude Slavie? ‚Fanoušci nevědí, co skandují. A to je ještě horší,‘ tvrdí Jindřich Šídlo

Číst článek

Charvát s tím částečně souhlasí. Nárůst populistických krajně pravicových stran, které svůj program staví na strachu z migrace, podle něj v posledních letech oživuje radikální pravici, tradičního nositele antisemitismu v zemích východní Evropy, ale třeba i v Itálii.

Není to ale tak jednoduché. „Narážíme na to, že se kříží několik momentů, které antisemitismus přiživují. Na jedné straně to je klasická krajní pravice. Druhým velkým momentem je ale vliv radikálního islámu, kde je antisemitismus primárně spojen s blízkovýchodním konfliktem a problémem Izraele,“ vysvětlil Charvát pro server iROZHLAS.cz. Kromě toho se ale antisemitismus objevuje i u skupin, které jsou spojeny s radikální levicí. I zde je důležitým tématem také odpor k politice státu Izrael.

Společenské tabu a online prostor

Podle hlavního polského rabína Michaela Schudricha není jisté, zda opravdu narostl počet lidí s protižidovskými názory. Uvádí ale, že je nyní společensky akceptovatelnější tyto názory veřejně prezentovat. „Pocit předtím byl ‚tomuto věřím, ale nikomu to neřeknu‘. Nebylo to dokonalé, ale alespoň bylo nějaké společenské tabu,“ citovala CNN Schudricha.

Je potřeba bojovat s Židy a osvobodit od nich zemi, křičel před branou Osvětimi polský nacionalista

Číst článek

Na znepokojivý fakt upozorňuje i Charvát: „V posledních pěti letech je možné zejména v online prostředí vidět nárůst ochoty akceptovat věci, které dřív nebylo možné veřejně říct. Týká se to zejména představ židovského spiknutí.“

To potvrzuje i průzkum FRA. Nejčastěji se Židé v dvanácti zemích setkávají s antisemitismem právě na internetu a sociálních sítí. Jako problém to označilo 89 procent dotázaných. Za druhý největší problém dotazovaní označili nenávistné vyjádření na ulicích a veřejných prostranstvích – celkem 73 procent.

Obdobně o nárůstu antisemitismu píše i britský the Economist. Podle Larse Rensmanne z nizozemské Rijksuniversiteit Groningen, který se antisemitismu odborně věnuje, nejde ani tak o nárůst jako o to, že jsou protižidovské prohlášení viditelnější kvůli sociálním médiím. K tomu přispívají i různé konspirační teorie a fake news, které antisemitismus využívají, řekl britskému týdeníku.

Židovské spiknutí

Představy o židovském spiknutí přiživují i někteří politici, což může přispívat k legitimizaci antisemitismu. V prosinci například vláda Viktora Orbána uvedla, že protivládní protesty jsou výtržnosti v žoldu magnáta židovského původu George Sorose.

„Protože je premiér Orbán tak důrazný ve snaze bojovat proti antisemitismu a zachovat, jak to nazývá, křesťansko-židovské dědictví, vyzval bych ho, aby se zdržel zavádějících slov (v angličtině těžko přeložitelný termín dog-whistle words, tedy slova, která jsou společností vnímána jinak, než minoritou, na kterou skrytě útočí, pozn. red.), aby se vyhnul jakékoli podoby kampaně, která může být vnímána jako skrytě antisemitská,“ citoval server EU Observer viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse.

,Kéž by podřezali tebe.' Někteří zaměstnanci neziskovek čelí kyberšikaně, stěžují si na nezájem policie

Číst článek

Podle serveru tím narážel na masivní kampaň maďarské vlády, která bez důkazu obviňuje Sorose ze snahy dovézt milion migrantů do Evropy.

Je ale potřeba dodat, že podle průzkumu FRA počet maďarských Židů, kteří antisemitismus vnímají jako „velký“ nebo „celkem velký problém“, klesl. Zatímco v roce 2012 odpovědělo kladně 89 % respondentů, loni jich bylo 77 procent.

Obdobně Sorose obvinil také slovenský expremiér Robert Fico. Stalo se tak během loňské politické krize, již vyvolala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Organizátory protivládních protestů nařknul z toho, že jsou z organizací financovaných Sorosem. Kromě toho Fico naznačil také možnou souvislost mezi protesty a schůzkou Kisky s miliardářem Georgem Sorosem v USA v září 2017.

Česko stojí stranou

Česko podobné vzedmutí antisemitismu zatím nezasáhlo, poznamenal Charvát. Jedním z důvodů je také fakt, že tři současní nositelé antisemitismu – tedy extrémní pravice, radikální islám a v menší míře extrémní levice – jsou podle něj v českých podmínkách velice slabí.

Charvát k tomu dodává, že u neonacistů je sice antisemitismus důležité téma, zejména verbálně, ale reálných násilných útoků bylo v Česku v posledních letech velice málo.

Zlo a lež má jméno antisemitismus, míní Vondráček. Sněmovna přijala usnesení vymezující nenávist k Židům

Číst článek

Antisemitismus v zásadě neexistuje ani u extrémní levice, dodal Charvát. A muslimské imigrace je v Česku minimum. Nejčastěji se tak objevily antisemitské útoky na hřbitovech nebo šlo o různé protižidovské nápisy, což byl případ předsedy Národní demokracie Adama B. Bartoše, jemuž soud vyměřil rok vězení s dvouletým podmínečným odkladem.

Také podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause je projevů antisemitismu v Česku méně než v jiných evropských zemích, uvedla ČTK. I on vidí souvislost mezi migrační krizí a nárůstem antisemitismu. Federace sice eviduje minimum fyzických útoků, ale přibývá nenávistných projevů na internetu.

Česko se antisemitismu vymezilo na konci ledna k připomínce Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Sněmovna i Senát přijaly na konci ledna usnesení s definicí antisemitismu, které vypracovala a přijala v květnu 2016 Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu.

Podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské z klubu KDU-ČSL jde o jasný a praktický návod, jak popisované jevy označit a odsoudit, uvedla. Stejné usnesení přijaly už dříve izraelský Kneset a parlamenty Velké Británie, Rakouska, Rumunska, Německa, Bulharska, Litvy, Slovenska, Makedonie, Moldavska a Nizozemska.

Jaroslav Hroch, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme