Apartheid v Jihoafrické republice trvá, segregace má ekonomickou formu, píše New York Times

Více než 20 let po přechodu k demokracii zůstává Jihoafrická republika zemí obrovských ekonomických rozdílů, které kopírují rozdělení bohatství z dob apartheidu. Deník New York Times zveřejnil reportáž, podle níž segregace černošské většiny tvořící 75 procent populace v JAR přetrvává, protože politická svoboda černochům nepřinesla materiální zisky.

Kapské Město Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jihoafrický prezident Jacob Zuma. Archivní snímek. | Foto: Siphiwe Sibeko | Zdroj: Reuters

„Nikdy jsme s apartheidem neskoncovali," tvrdí bývalý ekonom charitativní organizace Oxfam Ayabonga Cawe, který v současnosti moderuje rozhlasový pořad zaměřený na jihoafrické problémy. „Vzorce obohacování a ožebračování jsou stále stejné," říká.

Podle New York Times i po roce 1994, kdy se prezidentem stal Nelson Mandela, zůstal v JAR majetek v rukou převážně bílých společenských elit.

'První dáma' trpící syndromem předčasného stárnutí zemřela. Osmnáctiny s ní slavil i jihoafrický prezident

Číst článek

„Deset procent Jihoafričanů - z nichž většinu tvoří běloši - drží podle loňské studie Anny Orthoferové ze Stellenboschské univerzity přes 90 procent národního bohatství. Asi 80 procent obyvatelstva - v drtivé většině černoši - nevlastní vůbec nic," napsal americký list.

Tito lidé pak například nemohou získat kapitál na založení podniků, protože nemají čím ručit bankám za půjčky, případně si nemohou dovolit uplácet státní úředníky.

Často bydlí na cizí půdě v plechových chatrčích daleko od svých pracovišť a za cestu do práce utrácejí u soukromých dopravců velkou část mzdy. Pokud vůbec práci mají: oficiálně je zaměstnána pouze polovina lidí v produktivním věku.

'O vše musíme bojovat'

„Kde je ta svoboda? Kde je ta změna?" ptá se 69letá Judith Sikadeová, obyvatelka chudinské čtvrti Crossroads vedle mezinárodního letiště v Kapském Městě. Druhé největší město JAR je ukázkovým příkladem současného rozdělení, s kosmopolitními plážovými komunitami a studenty z USA na výměnných programech na jedné straně a s lidmi ze čtvrti Crossroads na straně druhé, kteří žijí ve špíně a vaří si otevřeným spalováním uhlí.

Jihoafrické Centrum holokaustu a genocidy odhaluje nacistickou perzekuci homosexuálů

Číst článek

Podle NYT tomuto rozdělení napomohla také vládní politika územního plánování. „O všechno co mám, musím bojovat. Stále žijeme v apartheidu," uvedla Sikadeová.

„Jde o velmi hluboký strukturální problém," řekl Ian Goldin, který působil jako ekonomický poradce Nelsona Mandely a nyní se jako profesor zabývá globalizací na univerzitě v Oxfordu. „Rusové měli kapitalismus i před Sovětským svazem. Afričané ztratili svá práva před 300 lety. To je mnohem delší období útlaku," vysvětlil Goldin.

Po zrušení apartheidu jihoafrické hospodářství přes deset let rostlo a počet černošských příslušníků střední třídy se do roku 2008 zdvojnásobil, napsal NYT. Rozkvět ale v témže roce utnula globální finanční krize, v jejímž důsledku mimo jiné zanikla polovina ze dvou milionů pracovních míst, které vznikly v předchozích čtyřech letech.

Země se z recese stále nevzpamatovala. V současnosti navíc sílí hlasy žádající trestní stíhání prezidenta Jacoba Zumy za údajné korupční propojení mocenských struktur a soukromých subjektů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme