Arabista: V Bahrajnu jde hlavně o protesty šiítských obyvatel proti sunnitskému vládci

Bahrajn, malá ostrovní země v Perském zálivu, jejíž populace jen o málo přesahuje milion dvě stě tisíc lidí, se stal další z arabských zemí, kde se rozhořely protirežimní protesty, které začaly v Tunisku a přiměly také k odchodu egyptského prezidenta Husního Mubáraka. Většinově šiítský Bahrajn protestuje proti sunnitské vládnoucí dynastii.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proti režimu se začínají bouřit i lidé v Bahrajnu

Proti režimu se začínají bouřit i lidé v Bahrajnu | Zdroj: ČTK

Jak v Ozvěnách dne uvedl arabista Štěpán Macháček, v souvislosti s nepokoji v arabských zemích se mluví o takzvaném dominovém efektu. „Neříkám, že všechny události povedou k pádu režimu v zemích, nicméně lidé se emancipovali a vyjadřují nespokojenost s režimy, které jim vládnou. I když jednotlivé země mají svá specifika, sociální pnutí jsou v nich obrovská,“ řekl.

V Bahrajnu jde podle něj navíc i o pnutí konfesionální. Vysvětlil, že ve většinově šiítské zemi vládne od konce 18. dynastie současného krále Šejch al-Chalífa, která je sunnitská. A nespokojenost většiny obyvatelstva je podle něj spojená právě s vládnoucím rodem, který považuje za jakési vetřelce v zemi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Protirežimní protesty zasáhly i Bahrajn. Hostem Ozvěn dne byl arabista Štěpán Macháček.

„Ropné bohatství Bahrajnu není sice tak velké jako například Kuvajtu nebo Saudské Arábie, ale je rozloženo velice nerovnoměrně,“ uvedl a doplnil, že vládnoucí rodina al-Chalífa totiž rozdává státní funkce jen svým příslušníkům.

„Do státních firem, které tvoří většinu ekonomiky Bahrajnu, tak mají přístup jen sunnité. Naopak 70 procent lidí, patřící k šiítům, je poměrně chudých. A propast mezi těmito dvěma komunitami je poměrně veliká,“ vysvětlil.

Poloparlamentí systém

Co se týče současného bahrajnského režimu, arabista vysvětlil, že v zemi existuje jakýsi poloparlamentí systém, ve kterém má své zastoupení i šiítská vetšina. Dolní komora parlamentu je volená a horní polovina je jmenovaná králem.

„Čili v případě pádu režimu, by bylo teoreticky možné uvažovat o nějakém poklidném přechodu se zachováním těchto institucí k dalšímu politickému životu, aniž by nad tím musela držet ochranou ruku současná vládnoucí rodina,“ přiblížil.

USA budou podporovat reformovaný bahrajsný režim

Bahrajn je velice důležitým spojencem Spojených států, které tam mají námořní základnu. Podle arabisty mají USA obavy, že šiítská většina může být nějakým způsobem zneužitelná Íránem, tradičním soupeřem Spojených států v oblasti.

„ Tady si myslím, že se Spojené státy budou snažit mnohem více, než třeba v Egyptě, aby dosavadní režim, i když třeba nějak reformovaný, udržel situaci,“ dodal arabista Štěpán Macháček.

Katarína Brezovská, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme