Jak se mění Arabové? Přibylo nevěřících, gaye a lesby tolerují míň než vraždy ze cti, ukázal průzkum
Míň věřících lidí, ale i vyšší přípustnost „vražd ze cti“ než tolerance k sexuálním menšinám, i víc lidí, kteří zvažují emigraci. To vyplývá z velkého sociologického průzkumu mezi obyvateli deseti arabských států na Blízkém východě a v severní Africe a v Palestině. Dotazování probíhalo od konce roku 2018 do letošního jara. Pro BBC News Arabic ho zpracovala agentura Araba Barometer.
Na otázky v průzkumu pro BBC odpovědělo 25 407 lidí v pětačtyřicetiminutovém osobním rozhovoru. Výzkumníci z agentury Arab Barometer, která sídlí na prestižní americké Princentonské univerzitě, průzkumy provádí od roku 2006. Průzkum nezahrnuje nearabské země jako Izrael a Írán, neproběhl také v některých arabských zemích Perského zálivu kvůli omezením ze strany tamních vlád.
Věříte v Boha?
Nejvíc lidí, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, tedy kolem 30 procent, je podle průzkumu v Tunisku a Libyi. Od roku 2013 v obou zemích navíc podíl nevěřících výrazně stoupl. Procento věřících během šesti let kleslo i v Alžírsku, Maroku nebo Egyptě.
Fialový bod v grafu ukazuje procento lidí bez vyznání v roce 2019, zelený v roce 2013:
Situace zůstala stejná v Iráku, Libanonu nebo v Palestině, procento nevěřících se pak snížilo v Jemenu, ze zhruba deseti procent na pět.
V celém regionu jde o nárůst podílu nevěřících lidí z 8 na 13 procent. Nejvíc se ale změnilo mezi mladými lidmi: ve věkové skupině do 30 let se jako nevěřící označilo 18 procent respondentů.
Ženy v politice?
Dva dotazy dostali respondenti také na postavení žen ve společnost. Na první otázku, zda souhlasí, že by jejich země mohla mít prezidentku nebo premiérku, odpověděla většina lidí kladně, výjimkou bylo Alžírsko a těsný výsledek je patrný v Súdánu.
Nejvíce lidí takovou možnost odsouhlasilo v Maroku a Tunisku, v Libanonu dokonce přes 75 procent lidí. V grafu jsou procenta souhlasících vyjádřena fialovou barvou.
Zelené sloupce pak ukazují, kolik respondentů souhlasilo s tvrzením, že by „manžel měl mít konečné slovo při všech rozhodnutí týkajících se rodiny“. Kladně odpověděla většina dotázaných, včetně žen. Výjimkou bylo Maroko.
LGBT a vraždy ze cti
Velmi nízká je v regionu akceptace homosexuality. Například v Libanonu, který platí za liberálnější zemi, než jsou jeho sousedi, přijímá sexuální menšiny jen šest procent lidí. Víc lidí v Libanonu akceptuje „vraždy ze cti“, tedy případ, kdy rodina zabije svého příbuzného, většinou ženu, za to, že rodinu „zneuctil“.
Trump, Putin, nebo Erdogan?
Výzkum také zjišťoval, jak lidé v arabském regionu nahlíží na amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruského prezidenta Vladimira Putina a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Právě na Erdogana má pozitivní názor 51 procent dotázaných, s 28 procenty skončil Putin a až za ním s 12 procenty Trump.
Erdogan si nejlépe vedl v Súdánu, Jordánsku a na palestinských územích. Nejhůř naopak dopadl v Egyptě a v Libyii, kde má nejvíc lidí pozitivní názor na Vladimira Putina. Donald Trump propadl ve všech státech, nejmíň pozitivní názor na něj mají Egypťané.
Nucená migrace přesáhla hranici 70 milionů lidí, polovina z toho jsou děti, uvedla OSN
Číst článek
Kdo je hrozbou?
Izrael, USA a Írán. Takové je pořadí států, které respondenti považují za bezpečnostní hrozbu pro svou zemi. Část respondentů také označila Saúdskou Arábii.
Vůbec největší obavy mají z Izraele Libanonci – za hrozbu ho označilo 79 procent dotázaných, nad 50 procenty je Izrael také u Palestinců a Egypťanů. Naopak u Iráčanů je Izrael až třetí: po Íránu (31 procent) a Spojených státech (30 procent). V Alžírsku a Maroku nejvíc lidí odpovědělo, že nepovažují za hrozbu žádnou ze zemí.
Odejít, nebo zůstat?
V porovnání s rokem 2013 se v řadě zemí zvýšil počet lidí, kteří zvažují emigraci. Odchod ze země do zahraničí zvažuje nejméně jeden z člověk z pěti, v Súdánu je to ale až polovina obyvatel. Nárůst lidí, kteří odchod zvažují, je patrný v Jordánsku, Iráku, Maroku, ale i Libyi, Tunisku a Egyptě.
Většina z těch, kteří přemýšlí o emigraci, by odešla do Evropy, i když proti předchozím číslům zájem o kontinent poklesl.
