Arafat přijal Abbásovu demisi
Palestinský premiér Mahmúd Abbás podal demisi a šéf palestinské samosprávy Jásir Arafat ji podle poslanců přijal. Rezignací vyvrcholil jejich spor o řízení bezpečnostních složek. Ve vážném ohrožení se tak ocitl blízkovýchodní mírový plán, nazývaný cestovní mapa - Washington totiž varoval, že od jeho prosazování odstoupí, pokud se Abbásova vláda zhroutí.
Palestinský premiér Mahmúd Abbás odstoupil krátce před plánovaným zasedáním parlamentu, který měl hlasovat o důvěře jeho vládě a o posílení jeho pravomocí nad bezpečnostními složkami. Abbás ještě ve čtvrtek parlament vyzval, aby ho v mocenském sporu s Arafatem buď podpořil, nebo nechal odejít.
Abbás žádal udělení úplných pravomocí k řízení bezpečnostních složek, aby je mohl sjednotit a odzbrojit odbojové organizace, zvláště militantní Hnutí islámského odporu - Hamas. Katarská televize Al-Džazíra citovala premiéra, který poslancům na uzavřeném zasedání řekl, že Jásir Arafat těmto a dalším krokům jeho vlády bránil. Abbás ale také obvinil Izrael, že pokračoval v operacích proti radikálům z Hamasu i tehdy, když s nimi vedl jednání o prodloužení příměří.
Premiérova demise vyvolala v palestinském parlamentu překvapení a také odpor, protože o všech otázkách se dnes mělo teprve jednat. Podle zákulisních informací, které přinesla Al-Džazíra, se ale Abbásově vládě chystalo vyslovit nedůvěru 65 poslanců z celkových 80. Ještě ve čtvrtek to bylo jen 18 zákonodárců.
Krize v palestinské samosprávě tak dosáhla nového vrcholu, který může znamenat úplný konec mírového plánu známého jako cestovní mapa a konec mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci. Izraelci považují Abbásovu rezignaci za vnitřní záležitost Palestinců, nepřijatelná je však pro ně představa, že v jejich čele bude opět stát jen Jásir Arafat.
Demise Mahmúda Abbáse je i další citelnou ránou zahraniční politice amerického prezidenta. Řada opozičních demokratů George Bushe kritizuje, že svou jednostrannou politikou dostává Spojené státy do izolace.
Bush původně myslel, že nechá Blízký východ svému osudu; když to nešlo, šel po naléhání izraelského premiéra Ariela Šarona cestou izolace nejrespektovanějšího palestinského vůdce, kterým Jásir Arafat stále zůstává.
Washington vsadil plně na jedinou kartu - slabého a mezi Palestinci nepopulárního Mahmúda Abbáse. Bílý dům Palestince varoval, že když se Abbásova vláda zhroutí, dá od cestovní mapy ruce pryč.
Izraelská armáda mezitím podnikla další z útoků proti předákům militantního hnutí Hamas v Gaze. Střely zasáhly byt, v němž se nacházel duchovní vůdce hnutí šajch Ahmad Jasín společně s dalším vysokým představitelem Hamasu. Oba vyvázli s lehkým zraněním. Při zásahu bylo zraněno také asi 15 civilistů.
Pokus o atentát vyvolal v Gaze velké rozhořčení. Většina vedoucích představitelů Hamasu se zavázala k odvetě. Izrael prý zažije takovou odplatu jako nikdy předtím. Hnutí Hamas provedlo většinu teroristických útoků proti židovskému státu, při nichž zahynuly desítky civilistů. Evropská unie dnes ozbrojené křídlo tohoto hnutí zařadila na seznam teroristických organizací.
