Aramejci v Izraeli chtějí oživit Ježíšův jazyk a sní o vlastním křesťanském státě

Jazykem Ježíše Krista se dnes v jeho rodišti už dávno nemluví. Aramejštinu na Blízkém východě postupně nahradily jiné jazyky a mateřskou řečí tamních křesťanů je až na výjimky arabština. Aramejština ale zůstala v mnoha východních církvích liturgickým jazykem a někteří aktivisté se dnes snaží vdechnout Ježíšovu jazyku nový život.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Aktivista Šádí Challúl | Foto: Štěpán Macháček

V Eliášově kostele káže kněz věřícím arabsky, pak ale znějí i modlitby v aramejštině. Jsem na severu Izraele, v převážně křesťanské vesnici Džiš, jen 5 kilometrů od libanonských hranic.

Džiš je v Izraeli výjimečný oslavami Vánoc už 25. prosince. Žijí tu maronité původem z Libanonu. Drtivá většina křesťanů v Izraeli je totiž pravoslavná a Vánoce má až v lednu.

„Chtěl bych obnovit aramejštinu jako národní jazyk křesťanů. Mluvili by s ním všichni maronité a vůbec všichni křesťané na Blízkém východě. Podobně jako Židé obnovili hebrejštinu,“ vysvětluje Šádí Challúl, šéf zdejší Aramejské křesťanské organizace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Aramejští aktivisté v Izraeli se snaží vdechnout Ježíšovu jazyku nový život a sní o vlastním státu. Se dvěma z nich mluvil zpravodaj Štěpán Macháček

Dnes se většina křesťanů v Izraeli a na palestinských územích považuje za Palestince či Araby.

Šádí ale tvrdí, že žádný křesťan původně Arabem nebyl. Podle něj jsou místní křesťané Aramejci, tak jako byl Ježíš, a až postupně pod vlivem arabské nadvlády začali mluvit arabsky.

Eliášův maronitský kostel v Džiši | Foto: Štěpán Macháček

Šádího aktivisté by dokonce chtěli, aby na Blízkém východě vznikl křesťanský stát po vzoru židovského Izraele.

„Zasloužíme si jednu, jednu jedinou zemi. Arabové jich mají 22. Nám stačí jeden stát, aramejský, křesťanský. Takovou zemí by měl být Libanon,“ myslí si.

Šádí Challúl je rezervistou izraelské armády a on ani jeho kolegové se obrovskou loajalitou k Izraeli netají. Sám ostatně kandidoval do knesetu za pravicovou stranu Jisrael Beiteinu.

„Izrael je jedinou zemí na světě, která uznala aramejskou národnost, takže teď už si nemusíme psát do rodných listů, že jsme Arabové,“ dodává Šádího kolega Šárl Jaakúb.

Křesťanské modlitby v aramejštině | Foto: Štěpán Macháček

Ozývají se ale arabské hlasy, že se Izrael tímto krokem snaží rozštěpit svou arabskou menšinu. Aramejské aktivity tak můžou být i politickou hrou. Zatím ale působí spíš jako romantický sen.

„Svému nejstaršímu synovi Aramovi, což je jméno praotce Aramejců, jsem zpíval v tomto jazyce, ještě když byla moje žena těhotná. A když se narodil, řekl jsem si, že můj syn bude příkladem pro ostatní, že se aramejštinou může mluvit,“ vypráví o svých plánech aktivista Šádí Challúl.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme