Archivy zpochybňují přímou účast vojsk bývalé NDR na invazi v roce 1968

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa před čtyřiceti lety patří mezi historicky poměrně solidně zdokumentované události. Přesto ale dodnes můžeme narazit na nepravdivá tvrzení o průběhu vpádu, která se neustálým opakováním v myslích lidí pevně usadila. Jednou z těchto "legend" je přímá účast jednotek východoněmecké armády na invazi do Československa, která se ve skutečnosti vůbec nekonala. Berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek se zaměřil právě na tuto skutečnost i na to, kdo postup armády NDR vlastně na poslední chvíli zastavil.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

r_2100x1400_cro.png

"Legenda se datuje vlastně od proslulé zprávy sovětské agentury TASS, kterou převzala média po celém světě. V ní stálo, že československou hranici překročila spřátelená vojska, mezi nimiž byla taky Lidová armáda NDR. Na Západě neměl nikdo důvod pochybovat o tom, že Ulbrichtova armáda se na invazi rovněž podílí," říká vojenský historik Rüdiger Wenzke, podle něhož bylo pozoruhodné, že východoněmecká propaganda tuto nepravdu dál šířila mezi vlastním obyvatelstvem. Tenhle dějinný obrázek vydržel až do roku 1989.

"V dobovém západním tisku se objevila svědectví československých občanů, kteří tvrdili: "Jistě, východní Němci k nám taky vtrhli, jasně jsme viděli, jak projíždějí naší vesnicí." Nesmíme ale zapomínat, že vojenská technika armád Varšavské smlouvy byla identická a měla stejné označení. Navíc mohlo snadno dojít k časové záměně, protože se východoněmečtí vojáci v červnu 68 účastnili v Československu vojenského cvičení "Šumava"," dodává dr.Wenzke.

"Byl jsem tehdy styčným důstojníkem 11.motostřelecké divize, která měla podle invazních plánů zůstat v záloze. Byla rozmístěná přímo u československých hranic a Walter Ulbricht se dodatečně pokoušel dosáhnout toho, aby byla nasazena v prostoru Plzně," vzpomíná bývalý podplukovník východoněmecké armády Klaus Nodes, který se 20.srpna jako jeden z prvních důstojníků o plánovaném vpádu dozvěděl. Mluví o velkém rozčarování vojáků 11. motostřelecké i 7.obrněné divize, kteří nechápali, proč museli nakonec zůstat jen v nástupních prostorech.

"Po roce 89 vyvstala otázka, kdo tedy vpádu východoněmeckých jednotek zabránil? V Německu se okamžitě objevilo vysvětlení, že to byl Walter Ulbricht. Já samozřejmě z vlastních zážitků věděl, že to bylo jinak, ale nikdo mi nechtěl naslouchat. Ulbricht naopak velmi toužil po tom, aby se Lidová armáda invaze zúčastnila. Od generála Streletze z generálního štábu jsem věděl, že Ulbrichta rozhodnutí Moskvy velmi pobouřilo."

Teprve před pár měsíci objevili rakouští historici v nově zpřístupněných sovětských archivech důkaz o tom, jak se všechno vlastně seběhlo. Klíčový byl přepis rozhovoru z 23.srpna mezi Leonidem Brežněvem a Ludvíkem Svobodou.

Přehrát

00:00 / 00:00

J. Hošek: V roce 1968 do Československa východoněmecká armáda nevtrhla

"Svoboda položil generálnímu tajemníkovi otázku, jestli jsou v Československu taky německé jednotky. Brežněv odpověděl, že nikoli, že je na poslední chvíli zadrželi a že z toho východoněmečtí soudruzi neměli zrovna radost. Člen sovětského vedení Podgornyj, který byl rozhovoru přítomen, měl dodat: "Vždyť se tak stalo na Vaše přání..." Na mysli měl Dubčekovy protivníky, jako byli Bilak a Kolder, kteří se s touto žádostí obrátili na Brežněva. Ten jejich přání vyslyšel a na poslední chvíli vydal příkaz, aby východoněmecké divize sehrály jen druhořadou roli. Rozhodnutí tedy padlo v Moskvě a Walter Ulbricht s ním neměl nic společného."

"Kdyby do Československa bývaly napochodovaly východoněmecké jednotky v uniformách, které v 60.letech ještě velmi nápadně připomínaly nacistický wehrmacht, tak by to byla neúměrně velká provokace. Reakce československého obyvatelstva by možná bývala jiná. Lidé by třeba bývali nepřijali novou dělnicko-rolnickou vládu. Navíc se moc neví, že východoněmecká armáda měla v severních Čechách v úmyslu zřídit vojenské komandatury, tzn. že by němečtí důstojníci bývali rozhodovali o veškerém společenském dění."

Rüdiger Wenzke závěrem dodává, že ač se východoněmecké jednotky invaze přímo nezúčastnily, jejich podíl na přípravě i realizaci celé operace byl velmi výrazný.

Více podrobností k událostem v roce 1968 se můžete dozvědět na speciálním webu Českého rozhlasu nazvaném 1968.

Milan Kopp, Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme