Po století nepřátelství mají Arménie a Turecko historickou dohodu o urovnání vztahů. Obě země se k ní dopracovaly po měsících rozhovorů a jednání, které zprostředkovalo Švýcarsko. Historický spor ale dál visí ve vzduchu - oba státy se neshodnou v pohledu na minulost.

14:25 10. října 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jde o krvavé události z roku 1915, kdy podle Arménie i některých historiků došlo k první genocidě ve 20. století. Turecko ovšem podobný výklad odmítá stejně jako tvrzení Jerevanu, že o život přišlo až jeden a půl milion Arménů. Podle Ankary byly oběti na obou stranách.

V hlavním městě Arménie Jerevanu proti dohodě protestovaly tisíce lidí. Mnozí mají za to, že v rámci narovnání vztahů by Turecko mělo uznat, že masové vraždy Arménů za 1. světové války byly genocidou.

K navázání diplomatických vztahů mohlo dojít i proto, že arménský prezident Sarkasjan na uznání genocidy netrval. Vyvolal tím bouřlivou nevoli doma i mezi početnou arménskou diasporou v zahraničí.

Na základě dohod Arménie a Turecko obnoví diplomatické vztahy a znovu otevřou společnou hranici, která byla uzavřená od roku 1993. K otevření hranic by mohlo dojít ještě do konce roku. Dokument také vyzývá k ustavení společné historické komise, která má studovat právě genocidu ze začátku 20. století.

Arméni by se tak po letech nepřátelství mohli vypravit ke své bájné hoře Atarat, na kterou dnes pouze koukají zpoza neprodyšné hranice. První zkouškou, zda může být válečná sekera zakopána, bude středeční fotbalový západ mezi oběma zeměmi. V Turecku by ho mělo sledovat i arménský prezident Sarkasjan.

Lenka Kabrhelová, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít