Arméni prchají z nárazníkových zón Náhorního Karabachu. Obávají se pomsty, zapalují své domy

Už týden mají Arméni v Náhorním Karabachu předávat Ázerbájdžánu podle dohody o ukončení války takzvané nárazníkové zóny. Z těchto oblastí utíkají tamní Arméni v obavách před pomstou Ázerbájdžánců, vyhnaných odtud na počátku devadesátých let minulého století.

Od zpravodaje z místa Stěpanakert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z Náhorního Karabachu se již stahují jednotky arménské armády, čímž plní dohodu mírové úmluvy z 10. listopadu. Původně měly opustit oblast 15. listopadu, ázerbájdžánská strana však souhlasila s prodloužením lhůty o deset dní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Arménští obyvatelé nárazníkových zón prchají z Náhorního Karabachu. Poslechněte si reportáž Martina Dorazína

Arméni se tak přesouvají do oblastí, které stále zůstanou pod správou Náhorního Karabachu. Naopak do obsazených území se vrací Ázerbájdžánci, kteří z území odešli takřka před třiceti lety.

Paní Chanom Grigoryová byla mezi těmi, kteří se před dvaadvaceti lety přistěhovali do vesnice Jeregnut – tu s dalšími místními pomáhala založit. Šila také oblečení pro arménskou armádu a postavila si domek jen kousek od svého syna. Celá její rodina však již po oznámení konce konfliktu z vesnice odjela, ona zůstala jako poslední. Vzala si pouze své osobní věci – nábytek, zavařeniny, kompoty a ostatní majetek se rozhodla v domě ponechat. Běženkyní je již potřetí. A ani teď neví, kam má odjet.

Příslušníků ázerbájdžánské armády v oblasti přibývá, hned po svém příchodu navíc vyzývají místní, aby se co nejdříve sebrali a odjeli. Mnoho Arménů ještě před útěkem zapaluje své domy. Trosky po Ázerbájdžáncích, kteří z místa utekli před třemi desetiletími, tak doplňují další zničená stavení.

Ukončení bojů

Dohodu o ukončení bojů v Náhorním Karabachu uzavřel arménský premiér Nikol Pašinjan v noci z 9. na 10. listopadu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem – za zprostředkování ruského prezidenta Vladimira Putina. Alijev ji označil za arménskou kapitulaci a konec okupace ázerbájdžánských území.

Boje o Náhorní Karabach, které se rozhořely 27. září, byly označovány za nejtvrdší od války na počátku 90. let, kdy Náhorní Karabach i přilehlá území ovládli tamní Arméni za podpory Arménie. O valnou část enklávy v nynějších bojích přišli.

Arménský premiér chystá rekonstrukci vlády

Neúspěšná obrana Náhorního Karabachu vyvolala v Arménii politické zemětřesení. Premiér Nikol Pašinjan ale odstoupit nechce. Zato hodlá vyměnit 80 procent členů vlády.

O plánovan rekonstrukci vlády informoval arménský list Žochovurd s odvoláním na své zdroje. Pašinjan chce mimo jiné odvolat ministra obrany Davida Tonojana i jeho náměstky, kteří podle premiéra trestuhodně zanedbali své povinnosti. Jiné ministry chce vyměnit proto, že v době války nedělali vůbec nic, napsal arménský list. Opozice ale trvá na tom, že demisi musí podat celá vláda včetně premiéra a bojkotuje proto zasedání parlamentu.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme